"Dopad na český průmysl bude obrovský." Obchodování s emisemi se zpřísní, rozhodl europarlament

Radim Klekner
15. 2. 2017 18:20
Evropský parlament schválil velké změny v systému obchodování s emisními povolenkami. Má pomoct zlepšit boj s vypouštěním škodlivin do ovzduší i s globálními klimatickými změnami. Podle některých analytiků můžou změny zvýšit v Evropě ceny elektřiny. A tvrdě dopadnou i na některé české podniky nebo elektrárny. "Přímý dopad přijatého dokumentu na Česko bude obrovský," říká česká europoslankyně Kateřina Konečná.
Evropská unie má ambiciózní plány na snižování emisí. Hledá ale kompromis, aby citlivý přístup k životnímu prostředí příliš nezatížil ekonomiky členských zemí.
Evropská unie má ambiciózní plány na snižování emisí. Hledá ale kompromis, aby citlivý přístup k životnímu prostředí příliš nezatížil ekonomiky členských zemí. | Foto: Reuters

Brusel/Štrasburk - Evropský parlament schválil reformu systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Chce tak dosáhnout ambiciózních cílů, které si EU předsevzala při zlepšování čistoty ovzduší a boji s globálním oteplováním.

Na základě této reformy se od roku 2021 každým rokem sníží počet emisních povolenek, které firmy draží v aukcích - celkově o 2,2 procenta. Současná unijní legislativa přitom počítala se snížením o 1,74 procenta celkového objemu povolenek.

"Dnešní hlasování znamená velký krok kupředu ke splnění cílů spojených s klimatickou změnou," řekl parlamentní zpravodaj pro oblast emisních povolenek, britský europoslanec Ian Duncan. "Poslali jsme Evropské radě jasný signál, že to myslíme se zastavením globálního oteplování vážně," dodal.

Na základě nového rozhodnutí Evropského parlamentu bude na trhu o 800 milionů povolenek méně. Tím stoupne jejich cena a největší znečišťovatele ovzduší to bude víc nutit investovat do tzv. čistých technologií.

Změny zasáhnou i leteckou dopravu, která získá v průměru o deset procent méně povolenek než v letech 2014-2016.

Reforma nicméně nenašla drtivou podporu europarlamentu. Pro návrh hlasovalo jen 379 poslanců, proti bylo 263, padesát sedm dalších se hlasování zdrželo.

11 tisíc velkých znečišťovatelů

Evropská unie nastavila dosavadní fungování emisních povolenek v roce 2005.

Každý z přibližně 11 tisíc elektráren a velkých podniků spojených s výrobou oceli, železacementu, vápna, celulózy, papíru a dalších velkých znečišťovatelů ovzduší si musel koupit příslušné množství těchto povolení - podle objemu emisí počítaných v tunách, které tyto podniky vypouštějí do ovzduší.

Foto: europarl.europa.eu

Množství povolenek, se kterými firmy obchodují na aukcích nebo které jsou přidělovány zadarmo, postupně klesá. Jejich cena byla ale velmi nízká.

EU se proto pokoušela vytvořit větší páku na podniky, kterou by je nutila víc investovat do čistých technologií a snižovat množství vypouštěných zplodin rychleji. 

"Subjekty, které líp omezují emise (a to nad stanovené povinnosti), protože zavádějí inovace, můžou ušetřené emisní povolenky prodat těm firmám, u kterých by takové omezení bylo složitější. Třeba kvůli určitým fyzikálním nebo chemickým limitům jejich výroby," říká česká europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. Ta byla jedním z parlamentních zpravodajů při vyjednávání reformy emisních povolenek. 

"Tyto sektory systém chrání díky seznamu sektorů nejvíce ohrožených tzv. únikem uhlíku. V rámci něho dostávají určitou část volných povolenek, třeba 100% nebo 30%," dodává Konečná. 

Cena povolenky se aktuálně pohybuje na úrovni přibližně šesti eur za tunu emisí. Firmy, které investovaly do ekologičtějších způsobů výroby, tak na tom prodělávají.

Dodatečné náklady na změnu celého systému povolenek by podle německých expertů měly stát zhruba 23 miliard eur pro všechny unijní země dohromady. To je pět eur na jednoho obyvatele země EU.

Dopady na ČR budou "obrovské"

Europoslankyni Konečné se v průběhu loňského roku jako zpravodajce podařilo vyjednat ochrannou výjimku pro český ocelářský průmysl i pro systém veřejného vytápění, tedy teplárny.

Volné emisní povolenky zůstaly po středečním hlasování ovšem i cementárnám, které podle názoru některých zpravodajů v Evropském parlamentu nedělaly se svým emisemi za deset let skoro nic. Na systému podle nich jen finančně vydělávaly, protože byly povolenkami doslova zaplavené.

Foto: europarl.europa.eu

"Současnou dohodu považuji za maximum možného kompromisu mezi ambiciózním plánem snižovat emise a zároveň ochranou našeho průmyslu i pracovních míst v EU," dodává Konečná. Podle ní bude přímý dopad přijatého dokumentu na ČR obrovský.

"Ovlivní existenci a investice celého českého průmyslu i energetiky až do roku 2030," upozorňuje česká europoslankyně. "Náš průmysl ale neovlivní jenom systém emisních povolenek. Pozorně musíme sledovat taky jednání ohledně tržního statusu čínské ekonomiky. Levný dovoz oceli z Číny nás ohrožuje už dnes," dodává Konečná.

"Podle některých analýz, např. od polského sdružení výrobců elektřiny, může po přijetí navrhované úpravy emisních povolenek dojít k růstu cen v evropských zemích až o několik procent, v některých případech až do 20 %. U nás v Česku studie uvádí přes 10 %," tvrdí český europoslanec za ODS Evžen Tošenovský.

Ten před hlasováním prohlásil, že podpoří jen ty změny, které nebudou mít dramatické dopady na Českou republiku.  

"Jsem zásadně proti tomuto uměle vytvořenému systému, který dlouhodobě nenaplňuje předpokládané ceny povolenek a je neuvěřitelně komplikovaný. Zároveň velmi tvrdě ideologicky zasahuje do trhu s energiemi," dodal Tošenovský. 

"Dnešní hlasování může zahýbat s cenou emisní povolenky a ve výsledku i s cenami elektřiny," uvádí analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR Václav Trejbal. "Změna je ale potřeba. Celý systém se musí připravit na nové obchodovací období v letech 2021-2030," dodává Trejbal.

Předchozí katastrofický scénář nevyšel

Trh s povolenkami potřebuje podle Trejbala oživit. Zároveň je ale potřeba ochránit český průmysl před mimounijní konkurencí, která náklady za vypouštěné emise skleníkových plynů neplatí, dodává.

"Proto musíme zajistit dostatečný příděl bezplatných povolenek pro všechna ohrožená odvětví, ať už jsou to oceláři, chemici, nebo cementáři. Doufáme, že se poslanci při hlasování budou řídit těmito principy," říká Trejbal.

Ve své studii z roku 2008 varuje Svaz průmyslu a dopravy, že kvůli obchodování s emisními povolenkami naroste cena energií v Česku po roce 2012 o 30-45 procent, což mělo podle ní dopadnout hlavně na rodiny s nízkými příjmy. Realita je nakonec jiná - ceny elektřiny a plynu v posledních letech spíš stagnovaly.

Svaz tehdy vyslovil rovněž obavy, že energeticky náročné obory pocítí pokles poptávky po své produkci, část ekonomických výnosů soukromého sektoru se může přesunout k sektoru vládnímu a zesílí proinflační tlaky.

Evropská unie jako celek je v objemu emisí třetím největším znečišťovatelem ovzduší na světě - po Číně a USA. Zároveň se ale přihlásila k nejpřísnějším plánům na jejich omezení. Do roku 2030 chce na svém území snížit objem škodlivých emisí do ovzduší o 40 procent ve srovnání s rokem 1990.

Chci být optimistou, chci věřit tomu, že na klimatické konferenci dojde k nějaké shodě, říká vedoucí centra CzechGlobe Michal Marek. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Hokejový útočník Sobotka dohraje sezonu ve Spartě

Hokejový útočník Vladimír Sobotka bude působit ve Spartě i ve zbytku sezony. Třiatřicetiletý hráč se zkušenostmi z NHL má s Pražany podepsanou smlouvu do konce ledna, s klubem se již ale domluvil na jejím prodloužení.

"Je to na dobré cestě. Věděli jsme, že bereme rozdílového hráče a jsme s Vláďou naprosto spokojeni. Splňuje naše představy," uvedl sportovní ředitel Sparty Petr Ton pro O2 TV v průběhu dnešního zápasu v Brně. Oficiálně by obě strany měly dohodu potvrdit příští týden.

Sobotka přišel do Sparty v polovině listopadu a nejprve podepsal měsíční smlouvu, kterou následně prodloužil do konce ledna. Dosud odehrál 24 zápasů, ve kterých nasbíral 23 bodů za čtyři branky a 19 asistencí. Nejčastěji nastupuje v elitní formaci společně s kapitánem Michalem Řepíkem.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Basketbalistky USK se rozloučily s Euroligou výhrou nad Gdyní

Basketbalistky ZVVZ USK Praha se rozloučily s touto sezonou Evropské ligy vítězstvím nad Gdyní 80:67. Double double si v utkání 6. kola připsala za vítězky Američanka Brionna Jonesová, která byla s 27 body nejlepší střelkyní zápasu a přidala 10 doskoků. V týmu Gdyně se povedl také Lauře Miškinieneové se 17 body a 13 doskoky.

Naději na postup ze skupiny B do čtvrtfinále ztratily svěřenkyně trenérky Natálie Hejkové v domácí "bublině" v hale na Královce porážkami v úterý s Fenerbahce Istanbul a ve čtvrtek s Lyonem. Mezi nejlepší osmičkou chybí USK poprvé od sezony 2012/13.

Gdyně, která v silné skupině neuhrála ani jednu výhru, držela s domácím týmem v první čtvrtině krok a dokonce v jednu chvíli vedla o pět bodů. Bylo to především díky devíti bodům Alice Kunekové. V druhé čtvrtině už ale USK, který tradičně střelecky držela Jonesová, dokázal získat až desetibodový náskok.

Polský celek se ještě snažil vrátit do hry, ale přišla desetibodová šňůra USK mezi 27. a 40. minutou. Dovršila ji dvěma trojkami za sebou Kateřina Elhotová, před ní ještě jednu proměnila Teja Oblaková. Vyplynulo z toho vedení 52:37. Dvakrát Pražanky unikly i do největšího rozdílu 16 bodů a bez problémů dokráčely k prvnímu úspěchu v domácím turnaji a celkově třetí výhře v soutěži.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Ugandská armáda hlásí 189 zabitých členů somálského teroristického hnutí Šabáb

Ugandská armáda v pátek oznámila, že při "překvapivém a rychlém" útoku zabila nejméně 189 příslušníků teroristického hnutí Šabáb v Somálsku. Cílem útoku bylo setkání členů ozbrojené skupiny, vojáci zatkli dva velitele hnutí a předali je somálské armádě. Žádné civilní cíle ani osoby útok nezasáhl, píše agentura AP a dodává, že informace z prohlášení ugandské armády nebylo možné ověřit.

Vedle hlavního leteckého útoku ugandská armáda zasahovala na několika dalších místech v Somálsku. Zneškodnila například vojenskou techniku, kterou teroristé používali, dopravní prostředky a zbraně.

Šabáb, který má vazby na teroristickou síť Al-Káida, chce svrhnout somálskou vládu. Jednotky somálské vlády a mírové oddíly Africké unie (AMISOM) v roce 2011 hnutí vytlačily z větší části metropole Mogadiša. Jeho přívrženci však mají dál pod kontrolou rozlehlé venkovské oblasti, odtud podnikají teroristické operace a sebevražedné atentáty. Hnutí na daních vybere téměř stejně peněz jako somálská vláda.

Zdroj: ČTK
Další zprávy