Na kotlíkové dotace už nemusíte stát frontu. Pravidla pro druhou vlnu se promění

V nové vlně kotlíkových dotací je připraveno celkem 3,4 miliardy korun. Lidé si nově nebudou moct pořídit kotle jen na uhlí, zato mohou žádat elektronicky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Praha - Až 127 500 korun mohou získat lidé v novém kole takzvaných kotlíkových dotací. Oproti dřívějšku se tato částka nemění, podpora může činit až 80 procent ceny kotle. Celkem půjde na výměnu kotlů v druhé vlně dotací 3,4 miliardy korun, což by mělo vystačit až na 35 tisíc kotlů. Uvedl to dnes ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Kotlíkové dotace odstartovaly před dvěma lety a zájem lidí byl obrovský: Před úřady stále fronty, někteří zájemci tam dokonce nocovali. To se letos nemusí opakovat. Ve druhé vlně budou moci lidé žádat elektronicky. Brabec k tomu vyzval kraje, které peníze rozdělují.

"Konkrétní podoba bude na samotných krajích. Obecně ale systém bude fungovat tak, že žadatel vyplní a odešle elektronický formulář žádosti a pak dodá žádost v listinné podobě na krajský úřad," vysvětluje ministr.

Miliardy z unijních fondů rozdělí stát nejdříve mezi kraje, které pak budou vyřizovat žádosti a přidělovat peníze. Jde totiž o peníze z fondů Evropské unie, proto je nelze posílat přímo lidem. Nejpozději do konce října musí kraje spustit příjem žádostí.

Jenom na uhlí už ne

Oproti první vlně kotlíkových dotací si už lidé nebudou moci pořídit kotel čistě na uhlí. "Zájem o ně byl v první výzvě minimální, tvořily pouhých 12 procent ze všech podaných žádostí. Navíc jsme se tak dohodli s Evropskou komisí," vysvětluje šéf Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

Stále však platí, že domácnosti dostanou dotaci na kombinované kotle na uhlí a biomasu. Ekologické organizace to kritizují jako neúplné řešení a požadují jejich vyškrtnutí ze seznamu. Jenže právě o tyto kotle mají lidé největší zájem − v první vlně o ně zažádalo 40 procent všech zájemců.

"Pokud bychom je z nabídky vyřadili, je pravděpodobné, že by řada lidí od výměny starého kotle ustoupila a celkový přínos kotlíkových dotací by byl o to menší," říká Valdman.

Nově teď lidé dostanou příspěvek i bez toho, aby museli podniknout takzvaná mikroenergetická opatření − tedy drobné stavební úpravy, aby byl jejich dům energeticky úspornější.

Ministr také přesvědčuje kraje, aby poskytly lidem dotace na vystavené, ale nezaplacené faktury, což se osvědčilo například v Královéhradeckém kraji. "Zásadně by to usnadnilo financování výměn občanům, kteří nemají na nový kotel našetřeno," říká Brabec.

Vzduch bez jedovatých látek

Dotace mají přispět k očištění vzduchu od popílku, prachu nebo jedovatých látek, jimiž zamořují okolí staré kotle. V Česku bylo takových nevyhovujících zařízení před rozjezdem kotlíkových dotací podle údajů ministerstva životního prostředí 350 tisíc. Ministr Brabec počítá s tím, že se jich díky příspěvkům z evropských peněz vymění 100 tisíc.

Celkem půjde z EU na tyto dotace devět miliard korun ve třech vlnách, třetina byla určena pro první vlnu. V ní se podle Brabce přijalo přes 30 000 žádostí, schváleno bylo 24 390 a proplaceno zatím 13 682.

Už v první vlně hlásily krajské úřady velký zájem. Například v Moravskoslezském kraji se úředníkům sešlo 4600 žádostí o kotlíkové dotace, ale dostalo se jen na 3800 lidí.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Majitel Zásilkovny zvýšil ve čtvrtletí tržby o 163 procent na miliardu

Skupina Packeta, která provozuje službu Zásilkovna, zvýšila v prvním čtvrtletí tržby o 163 procent na 1,09 miliardy korun. Počet přepravených zásilek v době koronavirových uzávěr obchodů stoupl o 158 procent na 16,9 milionu. Firma to v úterý uvedla v tiskové zprávě.

Zvyšoval se počet výdejních míst skupiny, za první tři měsíce letošního roku vzrostl jejich počet o téměř 1000 na více než 6800, z toho 4650 bylo v České republice. K rekordním výsledkům Packety podle výkonné ředitelky Simony Kijonkové výrazně přispěly všechny trhy, na kterých skupina působí. Vedle Česka rostla v Německu, Maďarsku, Polsku, Rumunsku i na Slovensku.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Výbuch ve Vrběticích znehodnotil okolní pozemky a znemožnil jejich využití, obce žádají stamilionové kompenzace

Obce a lidé z okolí vrbětického areálu, kde v roce 2014 vybuchly dva sklady s municí, žádají stát o odškodnění v řádu stovek milionů korun. Kvůli explozím a zásahu složek integrovaného záchranného systému, který skončil až loni, nemohli majitelé hospodařit na stovkách hektarů pozemků. Byly znehodnoceny, událost snížila cenu nemovitostí, měla i dopad na kvalitu života obyvatel, řekl v úterý novinářům europoslanec a advokát čtyř postižených obcí Stanislav Polčák.

Přímé škody na majetku obcí Vlachovice, Haluzice a Lipová a města Slavičína se podle něj pohybují okolo 80 milionů korun. Další škody způsobené obcím a obyvatelům odhadl na stovky milionů korun. Nároky by se podle Polčáka mohly hradit ze zvláštního fondu, jehož vznik obce iniciují. "Obce očekávají, že by se státem mohly dospět k dohodě nejpozději v září, což je i tak sedm let od výbuchu," uvedl Polčák.

Dosud obdrželi v roce 2015 pouze obyvatelé tří dotčených obcí odškodnění 3100 korun, a to za evakuaci po explozích. "Náležitém u odškodnění bránilo provádění záchranných prací, které byly ukončeny teprve na podzim loňského roku, a dále nezjištění skutečného viníka události. Pevně věříme, že s ohledem na nově zjištěné informace nyní stát k odškodnění přistoupí zodpovědně a především rychle," uvedl Zdeněk Hověžák (STAN), starosta Vlachovic, jejichž součástí jsou i Vrbětice.

Obce dále požádaly vládu a ministerstva obrany, vnitra a financí, aby byli v přiměřené době pohnáni k odpovědnosti viníci tragédie, i pokud by byli ve spojení s cizí státní mocí. Navrhly také adekvátní směnu vhodných pozemků ve vlastnictví státu s pozemky dotčenými mimořádnými událostmi. Požadují zabezpečení hloubkového pyrotechnického průzkumu na zasažených pozemcích. "Návrhy nyní budou projednávat zastupitelstva jednotlivých obcí," řekl Polčák.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Bulharský prezident jmenoval svého spolupracovníka Janeva šéfem dočasné vlády

Bulharský prezident Rumen Radev jmenoval svého spolupracovníka Stefana Janeva šéfem dočasné vlády, která má zemi dovést k červencovým volbám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy