reklama
 
 

Na kotlíkové dotace už nemusíte stát frontu. Pravidla pro druhou vlnu se promění

16. 3. 2017
V nové vlně kotlíkových dotací je připraveno celkem 3,4 miliardy korun. Lidé si nově nebudou moct pořídit kotle jen na uhlí, zato mohou žádat elektronicky.

Praha - Až 127 500 korun mohou získat lidé v novém kole takzvaných kotlíkových dotací. Oproti dřívějšku se tato částka nemění, podpora může činit až 80 procent ceny kotle. Celkem půjde na výměnu kotlů v druhé vlně dotací 3,4 miliardy korun, což by mělo vystačit až na 35 tisíc kotlů. Uvedl to dnes ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Kotlíkové dotace odstartovaly před dvěma lety a zájem lidí byl obrovský: Před úřady stále fronty, někteří zájemci tam dokonce nocovali. To se letos nemusí opakovat. Ve druhé vlně budou moci lidé žádat elektronicky. Brabec k tomu vyzval kraje, které peníze rozdělují.

"Konkrétní podoba bude na samotných krajích. Obecně ale systém bude fungovat tak, že žadatel vyplní a odešle elektronický formulář žádosti a pak dodá žádost v listinné podobě na krajský úřad," vysvětluje ministr.

Miliardy z unijních fondů rozdělí stát nejdříve mezi kraje, které pak budou vyřizovat žádosti a přidělovat peníze. Jde totiž o peníze z fondů Evropské unie, proto je nelze posílat přímo lidem. Nejpozději do konce října musí kraje spustit příjem žádostí.

Jenom na uhlí už ne

Oproti první vlně kotlíkových dotací si už lidé nebudou moci pořídit kotel čistě na uhlí. "Zájem o ně byl v první výzvě minimální, tvořily pouhých 12 procent ze všech podaných žádostí. Navíc jsme se tak dohodli s Evropskou komisí," vysvětluje šéf Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

Stále však platí, že domácnosti dostanou dotaci na kombinované kotle na uhlí a biomasu. Ekologické organizace to kritizují jako neúplné řešení a požadují jejich vyškrtnutí ze seznamu. Jenže právě o tyto kotle mají lidé největší zájem − v první vlně o ně zažádalo 40 procent všech zájemců.

"Pokud bychom je z nabídky vyřadili, je pravděpodobné, že by řada lidí od výměny starého kotle ustoupila a celkový přínos kotlíkových dotací by byl o to menší," říká Valdman.

Nově teď lidé dostanou příspěvek i bez toho, aby museli podniknout takzvaná mikroenergetická opatření − tedy drobné stavební úpravy, aby byl jejich dům energeticky úspornější.

Ministr také přesvědčuje kraje, aby poskytly lidem dotace na vystavené, ale nezaplacené faktury, což se osvědčilo například v Královéhradeckém kraji. "Zásadně by to usnadnilo financování výměn občanům, kteří nemají na nový kotel našetřeno," říká Brabec.

Vzduch bez jedovatých látek

Dotace mají přispět k očištění vzduchu od popílku, prachu nebo jedovatých látek, jimiž zamořují okolí staré kotle. V Česku bylo takových nevyhovujících zařízení před rozjezdem kotlíkových dotací podle údajů ministerstva životního prostředí 350 tisíc. Ministr Brabec počítá s tím, že se jich díky příspěvkům z evropských peněz vymění 100 tisíc.

Celkem půjde z EU na tyto dotace devět miliard korun ve třech vlnách, třetina byla určena pro první vlnu. V ní se podle Brabce přijalo přes 30 000 žádostí, schváleno bylo 24 390 a proplaceno zatím 13 682.

Už v první vlně hlásily krajské úřady velký zájem. Například v Moravskoslezském kraji se úředníkům sešlo 4600 žádostí o kotlíkové dotace, ale dostalo se jen na 3800 lidí.

autoři: Adéla Skoupá, Ekonomika | 16. 3. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama