"Děláme tečku za válkou o uhlí." Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

ČTK ČTK
Aktualizováno 28. 3. 2017 21:43
Americký prezident Donald Trump v úterý podepsal exekutivní nařízení rušící a omezující regulaci zavedenou jeho předchůdcem Barackem Obamou k ochraně životního prostředí. Trumpův dekret otevírá cestu ke zrušení Obamova Plánu čisté energie, který zavázal americké tepelné elektrárny k omezení emisí, poznamenala agentura AP. Uvolňuje také omezení na poskytování federálních pozemků pro těžbu uhlí. Zatímco důlní a petrochemické firmy dekret vítají, ochránci životního prostředí jej chtějí napadnout u soudu.
Donald Trump.
Donald Trump. | Foto: Reuters

Washington - Americký prezident Donald Trump v úterý podepsal exekutivní nařízení, které ruší či omezuje regulaci zavedenou jeho předchůdcem v úřadu Barackem Obamou k ochraně životního prostředí. Trumpova administrativa už dříve uvedla, že přísná omezení brání v činnosti například těžařům ropy či uhelným společnostem a připravují tisíce Američanů o práci.

Dekret, který má ukončit regulaci emisí z tepelných elektráren či omezení těžby uhlí, chtějí žalovat ekologické organizace.

"Moje administrativa dělá tečku za válkou o uhlí," řekl prezident novinářům před podpisem dokumentu, jemuž byli v sídle Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) přítomni zástupci horníků.

Nařízení, které Trump nazval Energetická nezávislost, mimo jiné uvolňuje omezení na poskytování federálních pozemků pro těžbu uhlí, na něž Obama před rokem vyhlásil tříleté moratorium.

Ústředním cílem dekretu je otevření cesty ke zrušení Obamova Plánu čisté energie. Plán, kterým Obama v roce 2014 zavázal americké tepelné elektrárny k omezení škodlivých emisí do roku 2030 o třetinu stavu z roku 2005, nebyl kvůli žalobám těžebních společností a států ovládaných republikány nikdy uveden do praxe.

Zlikvidovat jej nyní má právě EPA, jejímž vedením Trump po lednovém nástupu do funkce pověřil Scotta Pruitta, označovaného za popírače klimatických změn.

Zatímco důlní a petrochemické firmy dekret vítají a tvrdí, že přinese mnoho nových pracovních míst, zastánci energií z obnovitelných zdrojů oponují, že by nové pracovní pozice vznikaly i díky přechodu na šetrnější provoz.

Ochránci životního prostředí chystají soudní žaloby. Skupina zvaná Earthjustice chce například prezidentský dekret zažalovat, protože podle ní "ignoruje právo a vědeckou realitu".

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Kanadská katolická církev se omluvila za utrpení, které musely snášet domorodé děti v internátních školách

Kanadská katolická církev se veřejně omluvila za utrpení, které musely snášet statisíce domorodých dětí v internátních školách, kde se usilovalo o jejich násilnou asimilaci. Biskupové v prohlášení napsali, že cítí hlubokou lítost a upřímně se omlouvají za to, že se církev podílela na systému, jehož cílem bylo vymazání domorodé kultury a spirituality, a za to, že její představitelé týrali a zneužívali své svěřence.

Internátními školami, které financoval stát a které provozovaly povětšinou katolické misionářské kongregace s cílem asimilovat děti původních obyvatel, prošlo v Kanadě v 19. a 20. století na 150 000 nezletilých. Vyšetřovací zpráva kanadských úřadů z roku 2015 označila systém, který vynucoval odloučení dětí od rodičů, za "kulturní genocidu". Děti navíc byly často vystaveny týrání, sexuálnímu zneužívání a hladovění, odhadem 6000 jich zemřelo.

Letos se o zločinech spáchaných v těchto školách a otřesných podmínkách, které tam panovaly, opět začalo mluvit kvůli nálezům hromadných pohřebišť na pozemcích internátů. Na místě bývalé internátní školy v Marievalu v provincii Saskatchewan objevili vyšetřovatelé na 750 neoznačených hrobů. U někdejší církevní školy ve městě Kamloops v Britské Kolumbii se našly ostatky 215 dětí, těm nejmladším byly zhruba tři roky.

"Řada katolických komunit a diecézí se podílela na systému, který vedl k potlačování domorodých jazyků, kultury a spirituality a nedokázal respektovat bohatou historii, tradice a moudrost původních obyvatel. Uznáváme, že někteří členové katolického společenství spáchali těžké přečiny," uvedli biskupové.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Kajakářka Galušková postoupila do finále MS ve vodním slalomu

Kajakářka Antonie Galušková postoupila do finále mistrovství světa ve vodním slalomu. Předloňská juniorská mistryně světa obsadila v dnešním semifinále v Bratislavě páté místo. Vypadly naopak olympionička Kateřina Minařík Kudějová a Lucie Nesnídalová. Semifinálovým sítem neprošly ani obhájkyně titulu Eva Tercejlová ze Slovinska a trojnásobná mistryně světa Jessica Foxová z Austrálie.

Dvacetiletá Galušková postupovala ze druhé kvalifikační jízdy, takže jela v semifinále už jako pátá. Všechny branky projela čistě a neudělala výraznější chybu a dostala se do čela. Nakonec ji předjely jen čtyři ze zbývajících 25 závodnic. Při premiéře na seniorském MS si tak vyjela finále. "Je to úplně neuvěřitelné. Před jízdou jsem na tom nebyla psychicky nejlíp. Půl hodiny před semifinále jsem brečela, protože to pro mě bylo strašně psychicky náročné, ale pak jsem si povídala s tátou a trenérem a natolik mě uklidnili, že jsem mohla jet s klidnou hlavou. A když jsem dojela do cíle, měla jsem z toho dobrý pocit," svěřila se.

Řada kajakářek v semifinále chybovala. Jízda se nevyvedla ani Minařík Kudějové, která po doteku osmé branky ztratila hodně času v protivodné dvacítce a stejně jako na mistrovství Evropy a olympijských hrách skončila před branami finále. "Začátek jsem jela dobře, ale pak mi odešly ruce. Nemohla jsem pořádně zabrat a ztrácela jsem všude," řekla po konečné 15. příčce. Podepsalo se na ní nachlazení, od středy ji trápila rýma. "Ale za ty dva dny jsem se vykurýrovala, dneska jsem už byla fakt dobrá. Ale možná to tam zůstalo," uvažovala.

Nadějně se vyvíjela jízda Nesnídalové, která ale ztratila v závěru a obsadila 18. pozici. Světová šampionka z roku 2019 Tercejlová pádlem odhodila tyčku na deváté brance a dostala padesátisekundovou penalizaci. Australská superhvězda Foxová, která jela jako poslední, po dojezdu figurovala na vedoucí pozici, ale pak dostala padesátisekundovou penalizaci za špatný průjezd dvanácté branky. Nedostala do branky celou hlavu, což rozhodčí potvrdili z videozáznamu.

O finálovou účast nyní bojují kajakáři včetně českého tria Jiří Prskavec, Vít Přindiš, Vavřinec Hradilek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Po střetu s nákladním vozem zemřel na Semilsku v pátek odpoledne zhruba pětadvacetiletý řidič osobního vozu

Tragická nehoda se stala u obce Horka u Staré Paky. ČTK to v sobotu řekl regionální mluvčí policie Vojtěch Robovský. Okolnosti nehody policie dál šetří. V září je to druhá smrtelná nehoda v Libereckém kraji. 

Další zprávy