


Evropská komise zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým dnes zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO₂) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.

Určitá nová auta se spalovacími motory se tak po tlaku automobilek budou moci i nadále prodávat, konkrétně plug-in hybridy či auta s prodlužovačem dojezdu REX, což jsou elektromobily, které mají malý spalovací motor pro dobíjení baterie.
Komise dnes představila celý balík podpory pro automobilový průmysl, který obsahuje několik návrhů. "Automobilový průmysl je již desítky let klíčovým odvětvím evropského průmyslu, zajišťuje miliony pracovních míst a je hnací silou technologických inovací. S tím, jak se svět mění, prochází automobilový průmysl transformací díky novým technologiím a novým hráčům," uvedla komise.
Dnešní krok podle EK nadále vysílá silný signál trhu s vozidly s nulovými emisemi, zároveň prý ale poskytuje odvětví větší flexibilitu při dosahování cílů v oblasti CO2 a podporuje vozidla a baterie vyrobené v Evropské unii. Unijní exekutiva rovněž navrhuje určitá zjednodušení v oblasti automobilového průmyslu, která by měla ušetřit přibližně 706 milionů eur ročně a snížit byrokracii a administrativní zátěž.
"Inovace. Čistá mobilita. Konkurenceschopnost. To byly letos hlavní priority v našich intenzivních dialozích s automobilovým sektorem, organizacemi občanské společnosti a dalšími stranami," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dnešní balíček opatření by podle ní měl vyjít vstříc všem těmto skupinám.



Rozhodnutí komise přichází v době, kdy americká automobilka Ford Motor v pondělí oznámila, že v reakci na politiku Trumpovy administrativy a slábnoucí poptávku po elektromobilech odepíše 19,5 miliardy dolarů a zruší několik modelů elektromobilů. Evropské automobilky, jako je Volkswagen a majitel Fiatu Stellantis, už dříve také poukázaly na slabou poptávku po elektromobilech a vyzvaly ke zmírnění cílů a pokut za jejich nedodržení.
Evropská komise už v roce 2021 navrhla, aby se do roku 2035 emise CO2 u nových automobilů snížily o 100 procent. Požadavek znamenal, že od roku 2035 by skončil prodej nových osobních a lehkých užitkových aut se spalovacími motory. Opatření se ale má týkat pouze nových vozů, lidé by tedy nadále měli mít možnost používat i starší vozy se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dál kupovat.
Součástí dohody byla nicméně i klauzule, že unijní exekutiva v roce 2026 přezkoumá, zda je dohoda v současné podobě dosažitelná s ohledem na situaci na trhu, vývoj nových technologií, ale i s ohledem na ekonomické dopady.



Nikola Bartůšek opustila frakci Patriotů pro Evropu (PfE), nově bude působit jako nezařazená europoslankyně. Ve frakci zasedala spolu s europoslanci ANO a dalším zástupcem hnutí Přísaha Antonínem Staňkem. Na úvod pondělní plenární schůze Evropského parlamentu ve Štrasburku to oznámila jeho předsedkyně Roberta Metsolaová, potvrdila to také Bartůšek.



Společnost Mammoth, která provozovala zkrachovalý e-shop Mamut, podle vyjádření svého vlastníka Plus4U nevěděla o dodávkách tisíců kusů elektroniky Apple, které měly obchodem projít a za které dodavatelé nedostali zaplaceno.



Déle než týden se ve veřejném prostoru spekulovalo o nominaci miliardáře a sponzora Motoristů Richarda Chlada na post ministra životního prostředí poté, co Petr Pavel odmítl jmenovat šéfem resortu Filipa Turka kvůli jeho minulosti. Strana nominaci svého zákulisního hráče zprvu přímo nevyloučila, nakonec však nad celou šarádou mávla rukou.



Tenistky Linda Nosková, Kateřina Siniaková a Tereza Valentová postoupily na turnaji elitní kategorie WTA 1000 v Dauhá hladce do druhého kola. Devátá nasazená Nosková porazila Mayu Jointovou z Austrálie za 65 minut 6:4, 6:0. Siniaková přehrála turnajovou jedenáctku Claru Tausonovou z Dánska 6:4, 6:1. Valentová navázala na úspěšnou kvalifikaci a zdolala Filipínku Alexandru Ealaovou 7:6, 6:1.



Podle agentury Interfax se ruská tajná služba FSB domnívá, že na pokusu o zabití zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva se podílelo Polsko.