Evropské státy jsou zděšeny rostoucím nátlakem ze strany americké administrativy Donalda Trumpa. Po nedávném tlaku na Grónsko lídři zemí Evropské unie hledají cesty, jak se v kritických oblastech zbavit závislosti na Spojených státech.
Evropští politici zdůrazňují, že se nechtějí od Spojených států odstřihnout, pouze chtějí snížit závislost v kriticky důležitých oblastech. „Chceme-li být znovu bráni vážně, budeme se muset naučit jazyk mocenské politiky,“ řekl minulý týden německý kancléř Friedrich Merz.
Podle serveru Politico jsou důkazem snah evropských zemí snížit závislost na Spojených státech například obchodní dohody, které Evropská unie nedávno uzavřela s Indií, Indonésií a několika státy v Latinské Americe.
Nejdůležitější je však v tomto ohledu pro Evropu obrana. V této oblasti spoléhaly evropské státy až donedávna na článek 5 Severoatlantické smlouvy. Budování čistě evropských obranných struktur se díky členství silných Spojených států v NATO mohlo zdát zbytečné.
Po Trumpově nátlaku kvůli Grónsku ale někteří evropští lídři volají po zřízení nějaké formy evropské obrany. „Jsme postaveni před nutnost zřídit vojenské velitelské struktury v rámci EU,“ řekl serveru Politico vysoký evropský diplomat, který si nepřál být jmenován.
Lisabonská smlouva
Jednotlivé členské státy přitom už mají dohodu, která je zavazuje ke vzájemné obraně. Je součástí dodatku k Lisabonské smlouvě z roku 2009. „Je-li členský stát obětí ozbrojené agrese na svém území, ostatní členské státy mají vůči němu povinnost poskytnout mu pomoc a podporu všemi prostředky, které mají k dispozici,“ píše se v něm mimo jiné.
Na papíře je tento závazek silnější než článek 5 NATO, který pouze udává, že státy pomohou napadenému členovi tak, jak považují za nezbytné. Podle bezpečnostních expertů ale není jasné, jestli by evropská kolektivní obrana vůbec zafungovala, jelikož mnoho států k tomu nemá dostatečné vojenské kapacity, píše Politico.
Technologie a energetika jako další hrozby
Další diskutovanou oblastí jsou technologie. Spory mezi Evropskou komisí a americkými technologickými giganty, jako jsou Meta, Google nebo Apple, probíhají dlouhodobě.
„Během loňského roku si každý skutečně uvědomil, jak důležité je, abychom nebyli závislí na jedné zemi nebo jedné společnosti, pokud jde o některé velmi kritické technologie,“ řekla Henna Virkkunen, eurokomisařka pro technologickou suverenitu.
Mezi státy, které v tomto podnikly konkrétní kroky, patří například Francie, která plánuje zakázat úředníkům používat americké nástroje pro svolávání videokonferencí. Dotknout by se to mohlo třeba platforem Zoom nebo Google Meet. Podobné kroky zvažují i další evropské země, mezi nimi Německo.
Další pokus o nezávislost probíhá v oblasti energetiky. Více než čtvrtina dodávek zemního plynu do Evropy pochází právě ze Spojených států. Po tlaku na Grónsko si ale Brusel hledá nové dodavatele, aby americká administrativa nemohla plyn použít jako zbraň. Jedná například s alternativními dodavateli včetně Kanady, Kataru a severoafrických zemí, jako je Alžírsko.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ V Hormuzském průlivu byla zasažena loď. Írán hlásí jednu oběť
V Hormuzském průlivu byla v neděli nad ránem zasažena íránská obchodní loď, uvedly íránské úřady podle agentur. Jeden člověk zemřel, další tři utrpěli zranění. Televize Al-Džazíra informovala, že Írán z útoku obvinil Spojené státy.
Bolivijci jsou pohodáři, tedy pokud nejste blond. A Češi? V zimě jsou divní, říká Hynek
Do šesti let vyrůstal v Bolívii, vloni se tam český fotbalista Christopher Hynek na rok vrátil. Na hřišti zažil volnost a s týmem vyhrál jednu ze skupin místní druhé ligy. Zároveň poznal, co Bolivijce dost možná brzdí ve světovém rozletu. O zážitcích z exotiky vyprávěl 23letý obránce, který v mládeži reprezentoval Česko, v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
ŽIVĚ Ukrajinské drony zasáhly ruské petrochemické závody. Moskva hlásí mrtvé a raněné
Nejméně dva mrtvé a šest raněných si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Nižněkamsk, informoval starosta města v ruském Tatarstánu. Celkem bylo podle úřadů v regionu zraněno 12 lidí. Terčem náletu se podle serveru Ukrajinska pravda staly místní petrochemické závody. Ukrajinské drony zapálily také další rafinérii, ve Slavjansku na jihu evropského Ruska, tvrdí ukrajinská rozvědka.
„Musíme být pro Ameriku zajímaví.“ Velvyslanec popsal, čím mohou Češi zabodovat u Trumpa
Do Trumpovy Ameriky míří nový český velvyslanec. Po letech strávených v OSN teď dostává Jakub Kulhánek jednu z nejdůležitějších diplomatických adres – a s ní i nelehký úkol: přiblížit Česko k mocným lidem ve Washingtonu, ale také do jednotlivých amerických států a na tamní trh. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, kde má Česko našlápnuto k úspěchu.
Záchranáři měli na vinobraní napilno. Ošetřili desítky lidí, oslavy pokračují
áchranáři v pátek a v sobotu na Znojemském historickém vinobraní ošetřili téměř 50 lidí. Obvykle šlo o bolesti břicha, kolapsy a nevolnosti. V jednom případě měli podezření na cévní mozkovou příhodu, napsala v tiskové zprávě mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová. Ve Znojmě působili v roli zdravotnické asistence.