Jak je možné, že nejmocnější demokracie světa si do svého čela zvolila člověka, který chce zakázat muslimům vstup do země nebo postavit zeď na hranicích s Mexikem?
Měl bych říct, že Donald Trump vyhrál volby díky hlasům jedné třetiny amerických voličů. Třetina lidí hlasovat vůbec nešla a my nevíme, co si přejí. Další třetina volila Hillary Clintonovou. Navíc měla víc hlasů než Trump. Neberte tyto volby jako znak toho, že Američané nesnášejí muslimy, chtějí deportovat všechny Latinoameričany a postavit dva tisíce mil dlouhou zeď. Ano, část populace si toto přeje, ale někteří lidé jsou třeba rasisté, mají strašné představy o černoších nebo muslimech. Tito lidé u nás žijí, ale upřímně řečeno, žijí i u vás v České republice a dalších zemích.
Ale Trump měl velkou podporu a dokázal i s takovými názory zvítězit. Znamená to tedy, že Američané hlasovali spíš proti Hillary Clintonové?
Clintonová to měla těžké v jednom ohledu – je pod drobnohledem veřejnosti čtyřicet let. Byla ale jedním z nejpřipravenějších lidí na post prezidenta, které jsme kdy měli. Má obrovské zkušenosti: v Bílém domě už žila jako první dáma, pak se stala senátorkou a prezident Obama si ji vybral jako ministryni zahraničí. Skoro celý život strávila tím, že cestovala a jednala se světovými lídry. Republikáni si to uvědomovali.
Co některé její skandály, například zneužití soukromé e-mailové schránky?
Dobrá otázka. Ano, myslím, že to byla chyba. Ale byla to chyba, kterou udělal i předchozí ministr zahraničí Colin Powell, prezident Bush měl podobný přešlap a nebyl vyšetřován, když z funkce odcházel. Clintonová byla v hledáčku FBI kvůli chování, se kterým měli problémy i republikáni. Byla to součást akce "pojďme na ni něco najít."
Vezměte si kauzu s útokem na ambasádu v Benghází (při útoku libyjských ozbrojenců v roce 2012 zemřel americký velvyslanec a další tři členové diplomatické mise, pozn. red.). Clintonová byla okamžitě viněna, že za ni může – že nezajistila bezpečnost ambasády. Ta se ale přece odvíjí od financí, které uděluje Kongres. Takže názor, že Hillary je plně zodpovědná za Benghází, je směšná. Přesto lidé pořád opakují: "Benghází, Benghází! E-maily, e-maily!"
Kdo je profesor Stephen K. Doig?
Stephen Doig, jeden z průkopníků datové žurnalistiky, vyučuje na arizonské státní univerzitě. V devadesátých letech pracoval jako novinář na Floridě v listu The Miami Herald. Když v roce 1992 jih státu zasáhl ničivý hurikán Andrew, podílel se na novinářských datových analýzách této katastrofy. Jeho tým zjistil, že nové domy byly mnohem náchylnější k poškození, což způsobily také tehdejší stavební předpisy. Za šestnácti stránkový materiál nazvaný "Co se stalo špatně?" o rok později získal nejprestižnější novinářské ocenění v USA, Pulitzerovu cenu. V Česku je od září, jako hostující profesor působí na Katedře mediálních studií a žurnalistiky FSS MU.
Kvůli těmto kauzám se stala nedůvěryhodnou.
Ano, ale média, především pravicová, tyto věci přiživovala. Potom samozřejmě lidé říkali: Podívejte se, píše se o tom. Na tom přece něco musí být! Tohle mohou média udělat s každým. Vezmou si některého politika a budou třeba tvrdit, že je pedofil. I když na tom nebude zrnko pravdy, stačí, aby to dost lidí dávalo na Facebook. Pak o tom další zaslechnou a začnou říkat, že na tom něco musí být.
Jste zaujatí
Mnoho analytiků tvrdí, že Donald Trump je jen součástí rozsáhlejšího problému spojeným s nástupem populistů. V Maďarsku vládne Orbán, v Polsku Kaczyński, v Česku prezident Zeman. Souhlasíte s tímto pohledem?
Souhlasím. Není to jen něco, co se stalo v USA. Podívejte se do Francie, kde roste podpora Marine Le Penové. Jak jste řekl, i u vás Miloš Zeman reprezentuje národovectví, útočí na pudy v lidech a přiživuje strach z cizího. Toto "hnutí" přišlo i do Velké Británie a skončilo to Brexitem.
Kdy tento trend začal?
Myslím, že je to spojené s nástupem internetu. Mít hodně informací je dobrá věc, ale před existencí internetu bylo jen velice složité rozšířit nějakou informaci – muselo se to napsat v novinách nebo vysílat v televizi, což je docela drahé. Internet dnes umožňuje, aby si každý zřídil stránky a psal na ně, co chce.
Jestli nás letošní volby něco naučily, pak to, že tu jsou lidé, kteří podezřívají ostatní, co upozorní, že něco je lež. Dám vám příklad: Trump asi před týdnem řekl, že když se Clintonová stane prezidentkou, do USA přijde 650 milionů imigrantů. To je přece úplně absurdní. V USA žije 320 milionů lidí. Jak by se mohla populace zdvojnásobit? Novináři tedy napsali, že je to hloupost. A víte, co začali říkat Trumpovi podporovatelé? Že jsou zaujatí a jen na něj zbytečně útočí.
Sociologové to nazývají jako tzv. post-truth politiku. (post-pravdivou, pozn. red.)
Podle mě to není nic nového. Začalo to už například u George Bushe, který vtrhl do Iráku, i když k tomu neměl důkazy. Tvrdil, že tam jsou zbraně hromadného ničení, což se ukázalo jako lež. K tomu zase příklad: Jeden novinář hovořil po vpádu do Iráku s úředníkem Bílého domu a říkal mu, že se prezident plete, že válka byla postavená na lži. On mu odvětil, že je součástí zaujaté skupiny obyvatel.
Kde je zeď? začnou se ptát Trumpovi voliči
Očekával jste, že volby vyhraje Donald Trump?
Ne, jako mnoho lidí jsem třeba spoléhal na průzkumy, které tvrdily, že vyhraje Clintonová. Po volbách začala debata o tom, co se stalo špatně a já četl skvělé texty o tom, že političtí novináři nešli takříkajíc za průzkumy veřejného mínění. Mysleli si, že je všechno v pohodě a přitom nešli mezi normální lidi na venkově, kde je hněv na Washington velmi hmatatelný. Mnoho voličů Trumpa prostě nemá jednoduchý život, domnívá se, že by ho mohli mít lepší, zavřeli jim fabriky, které majitelé odstěhovali do Mexika nebo do Číny. A pak přišel Trump a hřímal, že tomu zabrání.
Jenže on jejich problémy pravděpodobně také nevyřeší a hněv lidí se může jen zvýšit.
Myslím, že se po volbách objeví mnoho jeho voličů a bude se ptát, kde je zeď na hranicích s Mexikem, proč ještě nestojí? Budou říkat, že fabrika u jejich domu je pořád prázdná. Donald Trump kampaň vedl, jako kdyby kandidoval na krále, ne na prezidenta. V našem systému si ale prezident nemůže dělat, co se mu zlíbí, potřebuje kongres a ten mu neuvolní miliardy na zeď na hranicích, když většina nelegálních migrantů z Mexika přicestuje do USA letadlem na turistické vízum a v zemi jen zůstane. Je to bizarní.
Už teď proti Trumpovi v posledních dnech protestují tisíce lidí. Je správné protestovat proti demokraticky zvolenému prezidentovi? Sama Hillary Clintonová přece uznala porážku.
Je to v souladu s naší ústavou, svoboda projevu je zaručena jejím prvním dodatkem. Občané mají právo vyjádřit svůj názor. A protest vyjádřením názoru je. Pokud jsou protesty v souladu se zákonem, není to nic špatného. Je ale velmi neobvyklé, že se demonstrace konají hned po volbách. Nicméně protesty se uskutečnily už v primárkách – na podporu Bernieho Sanderse.
Přejděme k zahraniční politice. Nakolik je významné spojení mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem?
Nedávno jeden z ruských diplomatů přiznal, že Kreml hovořil s republikánskými představiteli, což je prý normální. Je paradoxní, republikánská strana dlouhá léta bojovala proti komunismu v Sovětském svazu a teď jsou s Ruskem spojovaní. Jsem hodně zvědavý, jak se s tím popasují. Kdybych byl Čech, obával bych se toho. My to máme k Rusku přes oceán a můžeme si namlouvat, že jsme přáteli, ale vy jste v první linii. Máte s Ruskem velice špatné zkušenosti z historie, váš stát se desetiletí choval podle pokynů z Kremlu.
Hůř na tom po zvolení Trumpa může být třeba Estonsko. Republikán Newt Gingrich prohlásil, že by kvůli němu do války nešel a označil ho za stát na předměstí Petrohradu…
…a teď se možná stane ministrem zahraničí. Tak to tedy hodně štěstí.
