Nastává zemětřesení. Trump chce do vlády kritiky NATO, odpůrce imigrace a bijce džihádistů

Martin Novák Martin Novák
11. 11. 2016 5:44
Kdo budou Trumpovi lidé na ministerstvech zahraničí a obrany, které americké spojence z NATO včetně Čechů nejvíce zajímají? Bývalý šéf vojenské rozvědky kritický k Baracku Obamovi, Bushův neokonzervativec volající po bombardování Íránu či jižanský senátor, který za velkou hrozbu považuje imigranty.
Snímek z protestní demonstrace proti Donaldu Trumpovi ve Filadelfii.
Snímek z protestní demonstrace proti Donaldu Trumpovi ve Filadelfii. | Foto: Reuters

Praha – Pro obsazení klíčových pozic ve své vládě je pro Donalda Trumpa důležitá loajalita jeho spolupracovníků.

Přednost dostanou ti, kteří ho v předvolební kampani otevřeně podporovali nebo mu radili, ačkoliv jeho šance na zvolení nebyly podle průzkumů velké.

Očekávají se velké změny. "Nastal čas na zemětřesení. Cokoli je možné," řekl listu Washington Post William Bennett, který pracoval pro Trumpa ve volebním štábu a v 80. letech byl za vlády Ronalda Reagana ministrem školství.

Z Trumpova týmu se dostávají na veřejnost jména několika lidí, se kterými počítá. Například na posty ministrů zahraničí či obrany, které se přímo týkají i České republiky jako člena NATO, spoléhajícího na americké bezpečnostní garance.

Jako noví šéfové diplomacie připadají v úvahu bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich a exvelvyslanec Spojených států při OSN John Bolton.

Gingrich sdílí s Trumpem skepsi vůči NATO a vlažný přístup k americké obraně východoevropských členů v případě napadení.

V rozhovoru pro televizi CBS letos v červenci řekl, že Estonsko leží na předměstí Petrohradu a neriskoval by kvůli němu atomovou válku.

Podívejte se na celý záznam speciálního vysílání DVTV a Aktuálně.cz k výsledkům voleb s hosty Janem Švejnarem, Ladislavem Jaklem a Petrem Kolářem. | Video: Martin Veselovský, Pavel Tomášek, DVTV, Aktuálně.cz

Bolton je jedním z mála představitelů takzvaných neokonzervativců, který Trumpovu kandidaturu podpořil.

Neokonzervativci měli velký vliv na administrativu George W. Bushe. Bolton prosazoval asertivní zahraniční politiku, hájil invazi do Iráku, ostře kritizoval Rusko a Severní Koreu, prosazoval bombardování Íránu kvůli jeho jadernému programu.

"Na ministra zahraničí bych tipoval spíše Newta Gingriche, který je známý, je dlouho v politice a má zkušenosti. Zahraniční politice Trump moc nerozumí a svěří ji lidem, kterým prostě věří. Ti, co při něm stáli v kampani, na ty bude sázet. Bude ale vyžadovat loajalitu, nebude to jako kdysi vztah prezidenta Richarda Nixona a jeho poradce pro otázky národní bezpečnosti Henryho Kissingera. Tehdy Kissinger do velké míry rozhodoval, to za Trumpa nebude," řekl Aktuálně.cz. amerikanista Jakub Lepš, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

V předvolebních proslovech Trump sliboval, že se dokáže domluvit s Vladimirem Putinem a zlepšit vztahy s Ruskem. Dokonce navrhl, že by Washington mohl uznat ruskou anexi Krymu.

Zároveň varoval, že členské země NATO musí plnit své závazky týkající se výdajů na obranu, jinak nemohou počítat s americkou pomocí.

"Trump asi neudělá vše tak, jak říkal v kampani. Tomu napovídají jeho první kroky. Volal do Japonska a Jižní Koreje a ujišťoval je o americkém spojenectví. Bude se teď snažit působit státnicky a uklidňovat. Jeho hlavním zájmem je stabilita americké ekonomiky, tomu hodně podřídí," říká Jakub Lepš.

Novým ministrem obrany se podle serveru Politico může stát Michael Flynn, ředitel americké vojenské rozvědky (Defence Intelligence Agency) z let  2012 až 2014.

Flynn je kritický k Baracku Obamovi a vyčítá mu, že podceňuje boj s al-Káidou a Islámským státem. Sám hovoří o "válce s globálním džihádismem" a v kampani Trumpa horlivě podporoval.

Mezi kandidáty na ministra obrany je další dlouhodobý stoupenec budoucího prezidenta – republikánský senátor za Alabamu Jeff Sessions, známý bojovník proti imigraci.

Podle serveru Politico není vyloučeno, že se v administrativě objeví také bývalá guvernérka Aljašky a kandidátka Johna McCaina na viceprezidentku z voleb 2008 Sarah Palinová.

Může obsadit křeslo ministryně vnitra. Měla by tak na starosti správu a využívání amerického přírodního bohatství. (Ministerstvem vnitra v nám známém smyslu slova je v USA ministerstvo vnitřní bezpečnosti.)

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Auto se u Hluboké nad Vltavou srazilo s vlakem, řidička nepřežila

Na železničním přejezdu nedaleko Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku se dnes v podvečer srazil vlak a osobní auto, sdělil mluvčí policie Milan Bajcura. Osmačtyřicetiletá řidička osobního auta zemřela, zřejmě přehlédla výstražná světla. Nehoda se podle webu Českých drah stala na trati spojující Strakonice a České Budějovice, provoz na ní byl na čtyři hodiny přerušen. Ve vlaku cestovalo 75 lidí, nikdo z nich se nezranil.

Vozidlo značky BMW zůstalo po nehodě rozdrcené. "Řidička na přejezd vjížděla ve směru od obce Dasný směrem k Hluboké nad Vltavou, pravděpodobně přehlédla světelné a zvukové výstražné zařízení," řekl Bajcura. Přejezd byl bez závor, auto srazil rychlík přijíždějící od Českých Budějovic.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Požár v jaderném provozu v Íránu způsobil velké škody

Požár, který propukl ve čtvrtek v jaderném provozu v íránském Natanzu, způsobil rozsáhlé škody, jež by mohly zpomalit vývoj pokročilých odstředivek na obohacování uranu. Dnes to podle íránských médií uvedl íránský jaderný činitel. Velitel námořnictva íránských revolučních gard Alírezá Tangsírí mezitím podle agentury Reuters prohlásil, že Írán má podzemní "raketová města" na moři i pevnině podél pobřeží Perského zálivu a Ománského zálivu, které by mohly být "noční můrou" pro nepřátele Íránu.

Íránská nejvyšší bezpečnostní rada v pátek uvedla, že příčinu požáru zná, ale podrobnosti oznámí později. Někteří íránští představitelé poznamenali, že za požárem mohl stát kybernetický útok a jeden varoval, že Teherán proti zemím, které budou takové útoky páchat, podnikne odvetná opatření.

Zdroj: ČTK
před 10 hodinami

Chorvatské volby do parlamentu skončily, vítězem je zřejmě vládní HDZ

Hlasování v sobotních parlamentních volbách v Chorvatsku skončilo. Podle průzkumu státní televize mezi voliči opouštějícími volební místnosti zvítězilo vládní Chorvatské demokratické společenství (HDZ), které by mělo získat 61 z celkových 151 křesel. Opoziční Sociálnědemokratické straně (SDP) a jejím menším spojencům by mělo připadnout 44 křesel, napsala agentura Reuters.

Na třetím místě podle průzkumu skončilo euroskeptické Vlastenecké hnutí (DP), které by v parlamentu mělo získat 16 zástupců.

Mnoho analytiků se podle Reuters domnívá, že koalici budou nakonec muset sestavovat obě nejsilnější strany, protože vytvořit stabilní vládu s menšími partnery jako DP by bylo obtížné. Vůdci obou velkých stran ale doposud možnost velké koalice odmítali.

Další zprávy