„Je to fajn chlapík, ale o Rusku nevěděl zhola nic,“ tvrdil před týdnem americký prezident Donald Trump o svém zvláštním vyslanci Stevu Witkoffovi. Ten se do Ruska za poslední rok podíval šestkrát. Jednání s Kremlem však často probíhala podezřele nestandardně. Podle amerického deníku Wall Street Journal to byl ruský prezident Vladimir Putin, kdo si Witkoffa vybral k vyjednávání.
Trumpův dlouholetý přítel z newyorského realitního byznysu Steve Witkoff, který má nyní na starost klíčová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, má do standardního diplomata daleko. Zbohatlík z Bronxu se s Donaldem Trumpem seznámil právě skrze reality a rád také se současným prezidentem v minulosti hrával golf.
Zkušenosti z diplomacie ale nemá žádné. Jeho jméno tak od počátku budí otázky, proč byl jednáním s Kremlem pověřen právě on.
Do Moskvy údajně cestuje na vlastní náklady v soukromém tryskáči a odmítá standardní brífinky zpravodajských služeb. Na americké ministerstvo zahraničí, pod nějž spadá většina jeho agendy, většinou nechodí. Po setkáních s ruským prezidentem Vladimirem Putinem většinou informuje přímo přímo Donalda Trumpa nebo amerického ministra zahraničí Marca Rubia.
Sám Witkoff přiznává, že diplomacie není jeho obor. Standardní postupy ale podle něj dosud nepřinesly žádné výsledky. Proto je potřeba zkusit po čtyřech letech války mezi Ruskem a Ukrajinou nový přístup.
„Znamená to vžít se do situace druhé strany a přijít na to, jak jí mohu pomoci získat politický prostor k uzavření (mírové) dohody,“ řekl pro Wall Street Journal. Na napadenou Ukrajinou zatím nezavítal ani jednou. V Rusku byl za poslední rok šestkrát.
Žádný jiný Američan se od dob druhé světové války, kdy probíhala mírová jednání s tehdejším sovětským prezidentem Josifem Stalinem, netěšil takové diplomatické přízni ruských vládců. Ta tehdy vedl americký prezident Franklin Roosevelt, po jeho smrti jeho nástupce Harry Truman, a dále zvláštní vyslanec Harry Hopkins jako klíčový vyjednavač v zákulisí.
Způsob nynějšího diplomatického kontaktu s Kremlem je přitom velmi nestandardní - a právě to ruskému prezidentovi vyhovuje, píše deník The Wall Street Journal.
Do Moskvy na osobní pozvání Putina a bez tlumočníků
A právě z listem nově zveřejněných informací vyplývá, že si Witkoffa jako partnera pro vyjednávání zřejmě vybral sám Vladimir Putin. Do Moskvy ho poprvé pozval krátce po nástupu druhé Trumpovy administrativy k moci. Setkání zařizoval ruský byznysmen Kiril Dmitrijev, který je další klíčovou osobou ve vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou.
Vladimir Putin o osobní setkání s Witkoffem stál tak moc, že nechal jako gesto dobré vůle propustit amerického středoškolského učitele Marca Fogela vězněného v Rusku, kterého Moskva odsoudila na čtrnáct let za uchovávání marihuany. Tu měl mít Fogel z Ameriky předepsanou kvůli chronické bolesti zad.
Ruský prezident si ale pro setkání stanovil několik podmínek. Witkoff musel do Moskvy přijet bez jakýchkoliv pracovníků CIA, bez profesionálních diplomatů a bez tlumočníka, píše Wall Street Journal.
Během studené války přitom zkušení diplomaté nacvičovali přísné protokoly, aby předešli nedorozuměním mezi dvěma jadernými mocnostmi. Také po rozpadu Sovětského svazu naslouchali američtí prezidenti svým poradcům a tajným službám, aby dokázali pracovat s ruskými požadavky.
Dnes ovšem tyto profesionální struktury chybí. Spojené státy nemají v Moskvě od června žádného velvyslance. Neexistuje žádný náměstek ministra zahraničí pro evropské a euroasijské záležitosti. A sám Witkoff několik nabídek CIA na brífink o Rusku odmítl.
Americké ministerstvo zahraničí tak vyhradilo alespoň malou skupinu zaměstnanců, kteří jsou Witkoffovi k dispozici, nicméně ani oni, ani ostatní členové Trumpovy administrativy často neobdrželi žádné shrnutí výsledků vyjednávání mezi Witkoffem a Rusy. Klíčoví spojenci Washingtonu z Evropy mají navíc často pocit, že je Trumpova administrativa ve vyjednávání s Moskvou zcela obešla.
Trumpovo rozhodnutí, nebo geniální tah Kremlu?
Právě nahrazení profesionálních diplomatů miliardářem a osobním Trumpovým přítelem mohla být jedna z Putinových strategií. Kreml se od začátku stavěl odmítavě ke zvláštnímu vyslanci Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keithovi Kellogovi, kterého podezíral z přílišných sympatií k Ukrajině.
Moskva se přitom nemusela nijak výrazněji namáhat, aby vrazila klín mezi americké úředníky a Trumpovu administrativu. Současný americký prezident dává opakovaně najevo, že nedůvěřuje státnímu byrokratickému aparátu, a netají se svým skepticismem vůči tradičním institucím a spojencům. Místo toho preferuje osobní loajalitu, kterou mu jeho dlouholetý přítel Witkoff zatím podle všeho prokazuje.
„Witkoff je fajn chlapík a jeho největší výhodou je, že má skvělou osobnost,“ řekl nedávno Donald Trump o svém vyslanci. Krátce nato dodal, že před začátkem vyjednávání „nevěděl o Rusku zhola nic“. Byl to ovšem právě Trump, který svého kamaráda z golfu přesvědčil, aby si kromě dojednání míru mezi Izraelem a Hamásem vzal na starost také konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou.
Informaci o tom, že by na dosazení Witkoffa mělo vliv Rusko, nicméně označil jeden ze zaměstnanců Bílého domu za absurdní. „Prezident osobně pověřuje lidi, kterým důvěřuje, jako je ministr zahraničí Rubio, zvláštní vyslanec Witkoff a další, aby realizovali jeho zahraničněpolitické cíle,“ uvedla mluvčí Bílého domu Anna Kellová.
Kdo ale varoval před ruským vlivem na Trumpovu administrativu, je Boris Bondarev, bývalý vysoký ruský diplomat, který uprchl krátce po invazi na Ukrajinu a nyní žije v utajení. „Trump přemýšlí jako obchodník, myslí na dohody, zatímco Putin uvažuje naprosto opačně,“ řekl pro Wall Street Journal.
„Pro Putina je válka víc než jen běžná záležitost, je to něco posvátného, něco, co musí dotáhnout do konce. Trumpa považuje za lehce ovlivnitelného člověka,“ dodává.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Jsem podvodník,“ říká Jan Saudek. Promluvil o smrti i o fotce, na kterou celý život čeká
„Člověk udělá za život jen několik dobrých fotek. Já jich mám šest. Na sedmou čekám,“ přiznal Jan Saudek, který dnes slaví 91. narozeniny. Slova, která pronesl loni ve svém branickém ateliéru, ale stále znějí aktuálně. Ne jako bilance legendy, která chce uzavírat vlastní příběh. Spíš jako zpověď člověka, který se ani po desítkách let nepřestal honit za obrazem, jenž by přežil jeho samotného.
Nejdřív trénink, pak farmářské trhy. Svalovci ze Žižkova teď chtějí zaskočit Evropu
Posledních pár let se po trávníku Viktorie Žižkov nepovalují jen kulaté balony, často sviští vzduchem i ty šišaté. Zázemí tu našel tým amerického fotbalu Prague Lions, který si v letošní sezoně chce podmanit nejlepší evropskou soutěž European Football Alliance (EFA).
Česko nechystá plošné kroky kvůli hantaviru Andes, nemocnice a hygieny mají pokyny
Česká republika v současné době podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nechystá žádná mimořádná opatření vůči veřejnosti kvůli hantaviru Andes. Situaci ale ministerstvo zdravotnictví (MZd) spolu s hygienickou službou sleduje, uvedl Vojtěch. Hlavní hygienička Barbora Macková doplnila, že zdravotnická zařízení a hygienické služby mají doporučené postupy pro importovaná onemocnění.
„Když se vám něco nelíbí, změňte to.” Česká televize uvede dokument o Jiřině Šiklové
Významná česká socioložka, disidentka, publicistka a průkopnice genderových studií Jiřina Šiklová chápala ženskou otázku jako komplexní sociální problém. Po roce 1989 byla jednou z osobností, které v Česku otevřely debatu o postavení žen ve společnosti. Česká televize uvede velký společenský dokument zaměřený na vznik a proměnu ženské otázky u nás provázaný právě s příběhem Jiřiny Šiklové.
„Zdrcující.“ Církev vysvětlila, co zloději pomohlo k ukradení lebky svaté Zdislavy
Neznámý pachatel v úterý vpodvečer odcizil z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku lebku svaté Zdislavy. Historicky je její hodnota zřejmě nevyčíslitelná, uvedla na webu policie její regionální mluvčí Dagmar Sochorová. Policie žádá veřejnost o pomoc při pátrání.