Demonstranti na Kubě napadli kancelář komunistické strany

Protivládní demonstranti dnes napadli kancelář komunistické strany v kubánském městě Morón, které leží několik stovek kilometrů od metropole Havany. S odvoláním na místní média to píší agentury Reuters a AFP.

Demonstrace proti výpadkům v dodávkách proudu a nedostatku potravin začala v pátek večer pokojně, ale dnes ráno se změnila ve vandalství, uvedl kubánský server Invasor.

Reuters dění označil za neobvyklý výbuch veřejného nesouhlasu v zemi, kde vládne komunistická strana. Ekonomickou situaci Kuby zhoršila americká ropná blokáda.

„Menší skupina lidí házela kameny na vchod do budovy a zapálila na ulici nábytek z recepce,“ píše Invasor, podle něhož byla poničena i další místa včetně lékárny nebo obchodu. Bezpečnostní složky podle něj zadržely pět lidí.

Na sociálních sítích se objevila videa, na kterých je vidět požár a lidi házející kameny na okna budovy, zatímco je slyšet volání hesla „Svoboda!“, popsala agentura Reuters a dodala, že se jí podařilo ověřit lokaci jednoho z videí ve městě Morón, ale nebylo možné určit přesné datum jeho natočení.

Reuters také upozornil, že na jednom videu na sociálních sítích je slyšet střelba a kamera zabere člověka ležícího na zemi. Státní periodikum Vanguardia ale podle této agentury popřelo zprávy, že tohoto člověka postřelila policie. „Nikdo nebyl střelbou zraněn,“ tvrdí médium.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel mezitím podle agentury Reuters na sociálních sítích uvedl, že hněv kvůli výpadkům v dodávkách proudu je pochopitelný, ale varoval před násilím. „Vandalství a násilí nezůstanou bez trestu,“ uvedl.

Spojené státy v poslední době výrazně zesílily tlak na Kubu poté, co na začátku ledna unesly jejího spojence, venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump zastavil dodávky venezuelské ropy na Kubu a pohrozil uvalením cel na každou zemi, která Kubě prodává tuto komoditu.

To od dodávek odradilo Mexiko. USA tím zvýšily tlak na kubánskou ekonomiku, která se už tak potýká s nedostatkem potravin, paliv, elektřiny a léků, píše Reuters.

Kubánská vláda musela kvůli nedostatku ropy zavést řadu restriktivních opatření a výrazně omezila základní služby. Vedle toho ostrov čelí každodenním plánovaným i neplánovaným výpadkům dodávek elektrického proudu.

V pátek kubánská vláda uvedla, že zahájila rozhovory s Washingtonem ve snaze krizi zmírnit. Trump přitom podle AFP otevřeně uvedl, že chce změnu režimu na Kubě. Od 60. let, kdy se na Kubě ujala moci komunistická strana vedená Fidelem Castrem, Spojené státy podpořily více pokusů o změnu poměrů na ostrově a vyhlásily proti Kubě embargo.

Veřejné protesty, zejména ty násilné, jsou na Kubě vzácné, upozornil Reuters. Ústava z roku 2019 podle něj sice obsahuje právo demonstrovat, ale zákon, který to podrobněji definuje, je v parlamentu zablokován, což znamená právní nejistotu. V zemi se podle AFP zároveň objevil nový trend ve formě protestu proti nedostatku proudu, potravin či léků, při němž lidé v noci na ulici nebo doma bouchají hrnci a pánvemi.

Město Morón se podle Reuters stalo dějištěm protivládních protestů už v červenci 2021, které vyvolal nedostatek potravin a léků, a které byly největší od revoluce v roce 1959. Režim projevy nevole z roku 2021 potlačil a poslal do vězení stovky lidí.