


Po mileniálech máme generaci, která se postupně vzdává alkoholu. Jaké jsou důvody?

Časy, kdy se mládež setkávala a společně se potají na výletě nebo diskotéce prolévala alkoholem, jsou už zřejmě nenávratně pryč.
Mladí Slováci pijí v posledních letech méně alkoholu než jejich rodiče, potvrzují průzkumy. Jde přitom o globální trend.
Generace Z narozená v letech 1997 až 2012 má mnohem víc možností, jak se zabavit. Zatímco rodiče mileniálové „jen“ kouřili klasické cigarety a popíjeli alkohol, jejich děti už znají modernější závislosti.
Lidé z generace Z, nazývaní také digitálními domorodci, vapují a kouří elektronické cigarety, žvýkají tabák, jsou připoutaní k sociálním sítím a sledují vlogery. Smartphony jsou často doslova součástí jejich identity. Alkoholové akce tak už nejsou in.
Trend, že mladí Slováci pijí méně, potvrdil serveru Postoj hlavní odborník ministerstva zdravotnictví pro medicínu drogových závislostí a ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí Ľubomír Okruhlica.
„Ano, je to tak, mladí podle průzkumů prováděných na Slovensku pijí v posledních letech méně alkoholu,“ říká a poukazuje hlavně na průzkumy HBSC (dlouhodobá mezinárodní výzkumná studie realizovaná ve spolupráci s WHO) a ESPAD (Evropský školní průzkum o alkoholu a jiných drogách).
Podle něj k omezení pití došlo postupně a přispělo k tomu i období covidu.



„Výrazně k tomu zřejmě přispěla i dostupnost digitálních technologií pro mladé, stálá možnost komunikace na sociálních sítích, rozšířený přístup k počítačovým hrám. Jsou to všechno aktivity, při kterých působí konzumace alkoholu velmi rušivě, proto se mu dnes mladí více vyhýbají,“ vysvětlil psychiatr.
Zpráva Národního centra zdravotnických informací o poškození zdraví konzumací alkoholu na Slovensku ukazuje, že počet vyšetřených lidí s duševními poruchami vyvolanými alkoholem, u nichž byla tato diagnóza stanovena poprvé, klesl nejvýrazněji v letech 2011 až 2024 ve věkové skupině 15 až 24 let.
Podle lékaře ale vyvstává otázka, nakolik tato čísla mohou být ovlivněná menší dostupností léčby pro některé skupiny lidí. A to ať už kvůli překážkám v systému – nedostatku lékařů specialistů, přeplněnosti ambulancí nebo nedostatku pedopsychiatrů –, anebo proto, že k léčbě se hůř dostávají lidé bez domova. „Otázkou je, jestli se tady situace nezhoršila.“
Alkohol přitom není u „zoomerů“ trendy ani v Americe.
Vloni průzkum Gallupu ukázal, že procento dospělých v USA, kteří uvádějí pití alkoholu, klesl za devadesát let na nejnižší hodnotu 54 procent. Američané jsou přesvědčení, že alkohol škodí zdraví, a stává se to pomalu většinovým názorem.
Trend méně častého pití hlásí i mladí Němci. Podle analýzy YouGov téměř polovina německé generace Z tvrdí, že vůbec nepije alkohol.
Opatrně se ale ke statistikám vyjadřuje psycholog Peter Knapík, který působí v léčebném ústavu v Predné Hoře.
„U nás v léčebně to zatím nevidíme, právě naopak, nám se průměrný věk pacienta snižuje. Minule jsem měl na terapii 18letého pacienta alkoholika, který už má za sebou tříměsíční léčbu. Takže už jako 18letý se snaží přestat pít. Někdo v tomto věku ještě ani nezačal,“ popisuje pro Postoj.
Podle něj ale platí, že vlivem osvěty nebo „kultu těla“ se mladí lidé snaží žít zdravěji. Fitness životní styl, pravidelné návštěvy posilovny plus snaha zdravě se stravovat se pro mnohé mladé lidi staly normou a jsou s pitím alkoholu v rozporu.
Odborníci zároveň poukazují na to, že právě generace Z čelí výraznému nárůstu psychických problémů. Trápí ji nejistota, úzkost, často podléhá tlaku sociálních sítí. Má problémy ve vztazích i v komunikaci.
Ti, kdo mají podle Knapíka predispozice k závislosti, ale budou po alkoholu, drogách nebo lécích sahat i dál.
„A alkohol je přitom čím dál tím dostupnější. Riziková je celá generace spoluzávislých dětí, jejichž rodiče byli závislí - a ti hlavně v tomto náročném a zátěžovém období rovněž upadají do závislosti nebo jiných problémů,“ upozorňuje Knapík.
Mezi mladšími, teenagery, podle průzkumů alkohol stále dominuje, trendem už není marihuana. ESPAD v roce 2024 ukázal, že 93 procent mladých alespoň jednou v životě pilo alkohol, přičemž více než 58 procent se už alespoň jednou opilo. Průměrná spotřeba alkoholu mírně klesla, a to hlavně u piva a vína.
Pozitivní je, že mladí lidé se už nebrání mluvit o svém psychickém zdraví a vyhledávají odborníky. U mileniálů a starší generace bývá odborná pomoc kvůli předsudkům stále problém.
Zatímco starší generace zná z mládí jen skutečný alkohol, dnes existuje nejen nealkoholické pivo, víno a šampaňské, ale už i lihoviny mohou mít nulový obsah alkoholu.
Na trhu jsou už napodobeniny rumu, ginu nebo whisky a jejich lahve vypadají atraktivně. Na pohled se vůbec nedá zjistit, že člověk doopravdy „nepopíjí“.
Imageové i fejkové destiláty jsou čím dál tím populárnější, o čemž svědčí postupně se rozrůstající nabídka. Ceny jsou srovnatelné se skutečným alkoholem.
Ľubomír Okruhlica připomíná, že imitace alkoholických nápojů měly původně působit na mladé jako příprava na pití v dospělosti. Tento záměr ale nakonec vymizel a dnes už to tak nefunguje.
Falešný destilát ale hraje svou roli hlavně u starší generace dospělých.
„Pokud nechtějí nebo nemohou konzumovat alkohol ze společenských nebo jiných důvodů, pomůže jim to vyhnout se pití. Je to čím dál častější a určitě to přispívá k celkovému poklesu spotřeby alkoholu,“ komentuje odborník.
Jednou z možností, jak otestovat své pití, může být i suchý leden nebo únor, tedy čas bez alkoholu. Iniciativa suchého ledna vznikla v Británii jako spontánní zdravotní a společenská výzva v roce 2013.
Pokud člověk není závislý, ale pije rizikově, může na začátku roku zjistit, jestli si dokáže nařídit, že nebude pít.
Lékař Okruhlica si myslí, že Slováci potřebují nejen suchý leden a únor, ale celkově by měli pokračovat v omezování alkoholu a zvyšování doby abstinence.
„Stále jsme s osmi až devíti litry alkoholu na dospělého za rok daleko za světovým průměrem.“
I to se podle něj odráží na vyšší nemocnosti a kratším věku dožití u lidí na Slovensku.
Převzato v rámci vzájemné spolupráce ze slovenského deníku Postoj.sk.



Ve 21. století se na rozdíl od středověku neobchoduje s předměty, jako je lebka sv. Zdislavy z Lemberka, řekl odborník z katedry církevních dějin pražské katolické teologické fakulty Petr Kubín. Motiv krádeže si proto neumí vysvětlit. Ztráta cenné relikvie české světice by podle něj ale byla velká.



Zdražení pohonných hmot v posledních týdnech zasáhlo zhruba polovinu českých domácností, přičemž desetina se kvůli tomu potýká s velkými finančními obtížemi. Častější problémy mají majitelé dieselových vozů. Lidé se snaží dopady zdražení zmírnit vyhledáváním levnějších čerpacích stanic, omezím jízd autem nebo šetřením v jiných oblastech.



Hospodaření Česka podle pravidel pro rozpočty vyjednaných předchozí vládou Petra Fialy (ODS) by vedlo k paralýze základních funkcí státu, řekla ve středu ve Sněmovně ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Dosavadní opoziční kritika vládní novely zákonů o veřejných rozpočtech se podle ní míjela s realitou.



Se zákazem sociálních sítí dětem do 15 let by souhlasilo 82 procent Čechů. Zákaz mobilních telefonů ve školách by podpořilo 78 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu, který pro finanční dům Uniqa uskutečnila agentura NMS mezi tisícovkou respondentů.



Italské letovisko Punta Marina na pobřeží Jaderského moře čelí invazi pávů, na které si mnozí obyvatelé stěžují kvůli hluku a znečištění ulic. Ptáci s dlouhými duhovými ocasy tam chodí po ulicích, procházejí se po střechách a turisté si je s nadšením fotí. Někteří místní ale tvrdí, že více než pávi, kteří jsou v této oblasti přítomni po staletí, je obtěžuje zájem médií.