Když se v polovině října dosud největší mezinárodní vědecká expedice MOSAiC vracela ze severního pólu, přinesla špatné zprávy. Led v Arktidě taje dramatickou rychlostí. "Viděli jsme velké plochy vody táhnoucí se téměř k pólu, obklopené ledem, který byl proděravělý z důvodu masívního tání," popsal šéf mise, německý klimatolog Markus Rex.
1/2: In the course of the #MOSAiCexpedition, the #Arctic sea-ice retreated more rapidly in the early summer & summer of 2019 & 2020 than ever before. The summertime sea-ice extent was only half of what it was 40 years ago.#ClimateChange #expedition #Polarstern
— MOSAiC Expedition (@MOSAiCArctic) October 19, 2020
📸 Markus Rex pic.twitter.com/4kfsinEugA
Jeho vědecký tým strávil na ledoborci Polastern u severního pólu celý rok. Měřili teplotu, vlhkost a tlak vzduchu, sbírali vzorky vody a studovali plankton, zkoumali život pod ledem. Nashromáždili data k výzkumu změny klimatu v arktické oblasti, která se otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety.
Jen několik dní po jejich návratu přišla další zpráva. Ještě na konci října, kdy už se obvykle začíná vytvářet sezonní led, je v Arktidě rekordní množství otevřeného moře. Dlouhotrvající teplo na Sibiři způsobilo, že ještě nezačalo zamrzat moře Laptěvů.
Začarovaný kruh
Opravdu znepokojivé novinky ale přinesli vzápětí švédští vědci. Zjistili, že vlivem oteplování na dně moře rozmrzá metan hydrát, obrovský zásobník metanu, který v bublinách stoupá na hladinu a uvolňuje se do atmosféry. Metan je jeden z nejnebezpečnějších skleníkových plynů. Stejné množství metanu ohřeje atmosféru během 20 let až osmdesátkrát rychleji než oxid uhličitý.
Podle švédských vědců je to důkaz, že byl narušen celý východosibiřský šelf, ukrývající obrovské množství metanu, který bude dál unikat. Arktida má přitom obrovský vliv na další oteplování atmosféry.
Poručíme větru a dešti
Za severním polárním kruhem to vypadá, jako by lidem na záchranu planety skutečně docházel čas. Klimatická krize se rychle zhoršuje, a proto i věda přichází s radikálními kroky. Stále více prostoru dostává takzvané geoinženýrství. Jde o lokální umělé ochlazování klimatu a testuje se v Austrálii nebo v USA. Vědci tvrdí, že ochladit planetu je možné. Teď musí ještě přijít na to, jak dalekosáhlé dopady bude takové poroučení větru a dešti mít.
"Digitální dvojče" Země dokáže varovat před povodněmi
Věda dokáže lidstvo zachránit i před přírodními katastrofami. V Evropě vzniká ojedinělý projekt Destinace Země, díky kterému by do deseti let vědci dokázali určovat, kdy a v jaké intenzitě udeří povodně, hurikány nebo požáry. Využívat k tomu budou takzvané digitální dvojče Země - přesný model planety a výkonný počítač schopný simulovat veškeré pochody planety.
Vzkaz Davida Attenborougha
Jestli vám v záplavě špatných zpráv chybí naděje a vlídné slovo, pusťte si nový film Davida Attenborougha, který je dostupný ve videotéce Netflix. Čtyřiadevadesátiletý dokumentarista a přírodovědec v biografickém snímku vypráví, jak za svůj dlouhý život sledoval úpadek přírody. Nabízí ale řešení. Do sta let může být příroda zase divoká. Zdůrazňuje, že ještě není pozdě změnit náš životní styl a zachránit se.
Chováme se jako kapři, kteří si vypustí rybník
Anebo si pusťte alespoň vzkaz od režiséra a scenáristy Zděňka Svěráka. Deník Aktuálně.cz pokračuje ve velkém speciálu věnovaném změnám klimatu a postupně ve videích dává prostor odborníkům i osobnostem veřejného dění, kterým hrozba oteplování Země není lhostejná. Zdeněk Svěrák byl prvním z nich.
Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz
Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?
Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.
Projekt vznikl za podpory 
V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:
V druhé části velké grafiky jsme se zaměřili na dopad klimatických změn na naši planetu:
Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:
- Chováme se jako kapři, kteří si vypustí rybník. Věřte klimatologům, apeluje Svěrák
- Situace s klimatem je kritická. Dochází nám čas, ale ne naděje, naléhá Koukalová
- Nezapomínejme na klimatickou krizi. Musíme snížit emise, říká šéf E.ON Záklasník
- Dopady klimatické krize vidíme všude. V sázce jsou naše životy, apeluje Witowská
- Vědec Pithart upozorňuje na nebezpečí oteplování. Berme klimatické změny vážně, říká
- Tradiční česká zima může zmizet. Ale jsme schopni to změnit, vyzývá Jan Svěrák
- Šéf českého Vodafonu vyzývá k boji s klimatickými změnami. Je čas jednat, upozorňuje
- V jakém stavu předáme planetu našim dětem? Zamysleme se nad sebou, apeluje Drábová
- Pojďme dostat klimatickou změnu pod kontrolu. Dáme to, burcuje Dominik Hašek
- Zastavme globální oteplování. Pořád ještě máme čas, vyzývá šéf banky Moneta Spurný
- Berme klimatickou krizi vážně. Pojďte do toho s námi, vyzývá Martin Veselovský
- V atmosféře je nejvíc CO2 za poslední 4 miliony let. To není sranda, varuje Tolasz
- Nerudová varuje před rozpadem ekosystémů: Situace je vážná, ale můžeme to změnit
Dále jsme napsali:
- Jak mizí divočina: Sir Attenborough ukazuje, že k úpadku stačil jeden lidský život
- Kvůli pandemii je v přírodě mnohem víc odpadků, říká organizátor akce Ukliďme Česko
- Zelené střechy i nádrže na vodu. Brno ukazuje, jak stavět v době klimatické změny
- Příroda nachystala apokalyptický konec léta. Přinášíme novinky o klimatu
- Kůrovec je úžasný tvor. Nemusíme se ho bát, stačí pěstovat správné lesy, říká vědec
- Fotky trpících koalů nefungují. Klimatu pomůžou pozitivní příklady, říká psycholog
- Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert
- V tomto lese vám hned nateče do bot. V Krkonoších obnovují mokřady, bojují se suchem
- Foto: Když to v lese čvachtá. Rašeliniště v Krkonoších zadržují vodu jako houba
- V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy
- Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb
- Biokosmetika pro surfaře i zelené Brno. Ekosoutěž E.ON Energy Globe zná své finalisty
