Druhý nejnebezpečnější plyn pro klima je metan. Vypouštíme ho víc, než se myslelo

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
27. 2. 2020 20:30
Není to jenom vina krav, za vypouštění metanu do vzduchu může především člověk. Nová studie ukázala, že se lidský podíl na produkci metanu dosud vážně podceňoval. Průmysl, především produkce ropy a plynu, je větším zdrojem nebezpečného plynu, než se předpokládalo. A to dokonce o 25 až 40 procent.
Ropná pole všude po světě vypouštějí miliony tun metanu do atmosféry. Ilustrační foto.
Ropná pole všude po světě vypouštějí miliony tun metanu do atmosféry. Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Metan je plyn, který se běžně vyskytuje v přírodě. V pomyslném žebříčku skleníkových plynů je ale po oxidu uhličitém (CO2) hned druhý nejnebezpečnější. Když se ho do ovzduší vypouští moc, přispívá to k ohřívání atmosféry. Metan ji během 20 let ohřeje dokonce 80krát víc než stejné množství oxidu uhličitého.

Dosud se v souvislosti s ním soustřeďovala pozornost na zemědělství. Čtvrtina globální produkce emisí pochází z výroby potravin a více než polovina těchto emisí připadá na živočišnou výrobu.

Hovězí maso je celosvětově třetí nejoblíbenější. Jenže krávy říhají a stáda skotu vypouštějí během trávení obrovské množství metanu do ovzduší.

Metan také do vzduchu přirozeně prosakuje z půdy a mořského dna, proudí z bahenních sopek a podobně. Jak ale ukázala studie publikovaná nedávno v časopisu Nature, jednotlivé země světa by se měly zaměřit hlavně na to, co uniká při těžbě a zpracování ropy a plynu.

Jde o významné zjištění vzhledem ke snahám omezovat množství látek, kterými lidstvo znečišťuje životní prostředí a přispívá k oteplování klimatu. "Zjistili jsme obrovský nesoulad, který ukazuje, že průmysl musí přinejmenším zlepšit svoji kontrolu," cituje deník New York Times hlavního autora studie, Benjamina Hmiela z americké Univerzity v Rochesteru.

"Pokud tyto emise skutečně pocházejí z těžby ropy, plynu a z výroby, tak to průmysl nehlásí nebo to nevidí," vysvětlil.

Plyn ve starých bublinách

Vědci z Univerzity v Rochesteru došli k objevu tím, že zkoumali vzduchové bubliny v ledových příkrovech v Grónsku a na Antarktidě. V nich je velmi dlouho uzavřený vzduch, některé vzorky sahají až do poloviny 18. století, tedy do dob před průmyslovou revolucí.

Když tento vzduch prozkoumali, zjistili, že obsahuje jen velmi málo "přirozeného" metanu. To naznačuje, že planeta ze svých přirozených zdrojů vypouští metanu méně, než s jakým množstvím se počítalo při výpočtech globálních emisí. 

Přesto je dnes atmosféra metanu plná. Musel ho tedy uvolnit člověk svou činností. Z porovnání množství metanu v atmosféře a množství, které bylo ve vzduchových bublinách, vědci odvodili, že produkce a používání ropy a plynu vypouští ve skutečnosti o 25 až 40 procent emisí víc, než jsme dosud počítali.

Pokud je to pravda, znamená to, že do vzduchu proudí z ropných polí po celém světě miliony tun metanu bez povšimnutí.

S metanem je to komplikované

Zpráva by ale v sobě mohla skrývat i určitou naději. S novými informacemi by člověk mohl efektivněji omezovat výskyt metanu v ovzduší. 

Jenže s metanem je to celkově komplikované. Existují dva druhy, jeden pochází z biologických zdrojů, což jsou například zmíněné krávy, a druhý, velmi starý, pochází z fosilních zdrojů hluboko v zemi. Ten se uvolňuje jak přirozeně, tak i těžbou. Odhalit v jeho uvolňování vliv lidské činnosti není jednoduché.

Jakýkoliv metan zahřívá atmosféru víc než kterýkoliv jiný plyn, zároveň ale jen na relativně krátkou dobu. Zatímco CO2 vydrží v atmosféře stovky let, většina metanu se rozloží do deseti let. To by znamenalo, že omezení vypouštění metanu může efektivně zpomalit oteplování planety. Jenže se to nedaří, množství metanu v atmosféře naopak rychle roste. Od dob před průmyslovou revolucí se jeho koncentrace ve vzduchu více než zdvojnásobila.

Video: Islanďané se loučili s ledovcem, který zanikl kvůli klimatu

Islanďané se loučili s ledovcem, který zanikl kvůli klimatu | Video: Associated Press
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Brno už prodalo na imaginární zápas lístky za milion korun

Fotbalová Zbrojovka Brno už prodala na imaginární zápas se Slavií na pomoc v boji s novým koronavirem vstupenky v hodnotě milion korun. Momentálně druholigový klub si dal za cíl virtuálně vyprodat někdejší slavný stadion za Lužánkami, kam v říjnu 1996 přišlo na zápas s Pražany 44.120 diváků, což je dosud nejvyšší návštěva v české lize.

Výtěžek z prodeje virtuálních lístků získá brněnská Fakultní nemocnice v Bohunicích na boj s nemocí COVID-19. Do akce se zapojila i Slavia. Podle brněnského klubu fanoušci koupili zatím pět tisíc lístků, které se prodávají za 200 korun.

V Česku si fanoušci mohou kupovat virtuální lístky i na další dva zápasy. Olomouc si připomíná slavné utkání s Realem Madrid a Jablonec pak v neděli imaginárně "odehraje" podještědské derby s Libercem. Výtěžek poputuje rovněž do tamních nemocnic.

Další zprávy