"Digitální dvojče" Země bude přesným modelem planety, ve kterém budou zanesené detailní mapy. Počítač bude mít také přístup k přírodním údajům z minulosti i k těm v reálném čase. Projekt nese název Destination Earth (Destinace Země) nebo zkráceně DestinE.
"Díky programu Copernicus jsme vygenerovali velké množství dat, která nám pomáhají porozumět situaci na naší planetě," vysvětluje Mauro Facchini z evropské služby Copernicus, jež slouží k pozorování Země a jejího prostředí z vesmíru.
Tato data následně doplní i socioekonomické údaje a vše zpracují výkonné superpočítače schopné provést až miliardu miliard operací za vteřinu.
Díky tomu model Země dokáže například určit, kdy a v jaké intenzitě udeří povodně, hurikány nebo požáry. Socioekonomická data zase pomohou předpovědět, jaké to bude mít dopady na obyvatele, kteří v zasažených oblastech žijí.
"Když zítra vybuchne sopka, tak to bude v následujících měsících důležitý faktor ovlivňující tropické srážky," popisuje Francisco Doblas-Reyes z Centra superpočítačů v Barceloně, jak může vypadat jedna událost a její následky na "digitálním dvojčeti".
Podle klimatoložky Erin Coughlan de Perezové se tak ze současného stavu, kdy umíme předpovědět počasí, přesuneme do stavu, kdy budeme "vědět, co počasí udělá", cituje ji vědecký časopis Science.
Účinná opatření na ochranu klimatu
Projekt Destination Earth ale není jen přesnějším nástrojem na předpovědi počasí, měl by také "vidět" až deset let do budoucnosti. To chce Evropská komise, pod kterou projekt vzniká, využít při svém rozhodování v otázce boje s klimatickými změnami.
Plánované superpočítače totiž také dokážou předpovědět, jaké dopady budou mít navrhovaná opatření a jak budou účinná. Digitální Země nasimuluje různé scénáře a ukáže, jak to ovlivní chování obyvatel v dané oblasti a co to udělá se stavem sucha nebo oceánů.
Projekt má podle Evropské komise "vizualizovat, monitorovat a předvídat přírodní i lidské aktivity na planetě".
Výpočty budou moci využívat i vlády jednotlivých členských států Evropské unie, lokální politici, vědci, zástupci průmyslu nebo třeba architekti, kteří se zabývají plánováním chytrých měst. Ti budou moci vkládat do systému vlastní data a následně dostanou výsledky, které by jinak byly příliš drahé a jednotlivé země by si je často nemohly samy dovolit.
Podobné modelování není novinkou. Hlavní rozdíl mezi současným klimatickým modelováním, které EU používá, a novým projektem je v rozlišení. To je u Destination Earth detailnější, s přesností na jeden kilometr, zatímco u jiných systémů to bývají až desítky kilometrů. Navíc nový systém bude umět operovat i se změnami v pohybu větru, které stojí za výkyvy teplot nebo rozmístěním mraků.
Stejné rozlišení jako Destination Earth má pouze model používaný v Japonsku, který umí například velice přesně předpovídat krátkodobé srážky. O podobný systém se pokoušejí i Spojené státy.
"Je to příběh globalizace. Příběh antropocénu (název pro období, kdy lidstvo svou činností ovlivňuje ekosystémy, pozn. red.). A tohle je vědecký nástroj, který nám dovolí ho prozkoumat," říká klimatolog Bjorn Stevens z Institutu Maxe Plancka.
Pohled do budoucnosti už za pět let
Projekt spadá pod program digitální strategie Evropské unie s názvem Digital Europe. Jak přesně bude Destination Earth předpovídat počasí a jak dokáže určit dopady opatření na ochranu klimatu, představí odborníci koncem tohoto týdne - 22. a 23. října.
Počátkem příštího roku projekt spustí i praktičtější fázi, kdy se na něm začne pracovat na jednom ze tří superpočítačů v EU - ve Finsku, Itálii nebo Španělsku. Jeho plné dokončení by mělo zabrat sedm až deset let. Částečně bude Destination Earth funkční už za pět let.
Vše ale ještě může být odloženo. Do konce letošního roku by měly Rada EU a Evropský parlament projednat dlouhodobý rozpočet pro období mezi lety 2021 a 2027. Pokud ho schválí i pro programy Digital Europe a Horizon Europe, do kterých je projekt zahrnut, "digitální dvojče" bude mít zelenou. Pokud se na rozpočtu nedohodnou, mohl by se začátek projektu zpozdit.
Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz
Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?
Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.
Projekt vznikl za podpory 
V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:
V druhé části velké grafiky jsme se zaměřili na dopad klimatických změn na naši planetu:
Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:
- Chováme se jako kapři, kteří si vypustí rybník. Věřte klimatologům, apeluje Svěrák
- Situace s klimatem je kritická. Dochází nám čas, ale ne naděje, naléhá Koukalová
- Nezapomínejme na klimatickou krizi. Musíme snížit emise, říká šéf E.ON Záklasník
- Dopady klimatické krize vidíme všude. V sázce jsou naše životy, apeluje Witowská
- Vědec Pithart upozorňuje na nebezpečí oteplování. Berme klimatické změny vážně, říká
- Tradiční česká zima může zmizet. Ale jsme schopni to změnit, vyzývá Jan Svěrák
- Šéf českého Vodafonu vyzývá k boji s klimatickými změnami. Je čas jednat, upozorňuje
- V jakém stavu předáme planetu našim dětem? Zamysleme se nad sebou, apeluje Drábová
- Pojďme dostat klimatickou změnu pod kontrolu. Dáme to, burcuje Dominik Hašek
- Zastavme globální oteplování. Pořád ještě máme čas, vyzývá šéf banky Moneta Spurný
- Berme klimatickou krizi vážně. Pojďte do toho s námi, vyzývá Martin Veselovský
- V atmosféře je nejvíc CO2 za poslední 4 miliony let. To není sranda, varuje Tolasz
- Nerudová varuje před rozpadem ekosystémů: Situace je vážná, ale můžeme to změnit
Dále jsme napsali:
- Jak mizí divočina: Sir Attenborough ukazuje, že k úpadku stačil jeden lidský život
- Kvůli pandemii je v přírodě mnohem víc odpadků, říká organizátor akce Ukliďme Česko
- Zelené střechy i nádrže na vodu. Brno ukazuje, jak stavět v době klimatické změny
- Příroda nachystala apokalyptický konec léta. Přinášíme novinky o klimatu
- Kůrovec je úžasný tvor. Nemusíme se ho bát, stačí pěstovat správné lesy, říká vědec
- Fotky trpících koalů nefungují. Klimatu pomůžou pozitivní příklady, říká psycholog
- Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert
- V tomto lese vám hned nateče do bot. V Krkonoších obnovují mokřady, bojují se suchem
- Foto: Když to v lese čvachtá. Rašeliniště v Krkonoších zadržují vodu jako houba
- V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy
- Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb
- Biokosmetika pro surfaře i zelené Brno. Ekosoutěž E.ON Energy Globe zná své finalisty
