Naděje pro vymírající druhy: Vědci experimentují s počasím a umí uměle ochladit klima

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
30. 10. 2020 13:05
Jak chránit přírodu před klimatickou změnou, když zastavit oteplování planety se nedaří a přechod na zelenou energii bude trvat ještě roky? Věda postupně zkouší nástroje. Dokáže například klima uměle ochlazovat. Může jít o způsob, jak ochránit některé druhy před vyhynutím.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Natural History Museum, London

Velký bariérový útes u pobřeží Austrálie přišel za posledních 30 let o více než polovinu korálů. Ty hynou kvůli zvyšujícím se teplotám moře všude po světě. Útes je domovem více než 1500 druhů ryb a ukazuje se, že během letních vln vedra koráli umírají tak rychle, že bariérový útes ztrácí schopnost obnovy. Zachránit ho může jen zpomalení oteplování moří, což se nedaří. Nebo přímý zásah vědců. Austrálie zkouší hned několik metod.

Podobně jako je v Norsku na Špicberkách umístěna globální banka semen všech potravinářských rostlin, má vzniknout v Austrálii banka pro 800 druhů korálů. Koráli se tam budou chovat a množit jako živé vzorky pro případ, že některá populace v přírodě by potřebovala obnovit.

Mezitím ale australská vláda financuje jeden experiment, jak blednoucí korály zachránit  - uměle ochladit podnebí přímo nad Velkým bariérovým útesem. Letos na jaře tamní vědci vyzkoušeli speciální turbínu, pomocí níž rozprašovali mořskou sůl do vzduchu. Její krystaly by měly rozjasnit mraky, které pak zachytí více slunečních paprsků a odrazí je zpátky do atmosféry.

Není to úplně nová metoda. Říká se tomu geoinženýrství, což znamená umělé ochlazování klimatu. Existuje několik způsobů, jak toho docílit, většinou jde o odrážení slunečních paprsků, které jinak pohlcuje zemský povrch, a proto se ohřívá. Mohou se k tomu využít například vesmírná zrcadla na oběžné dráze. Tahle metoda je postavená na rozprašování aerosolu do atmosféry, od jehož částic se paprsky odráží.

Je to jako chemoterapie

Na to, jak vysoko v atmosféře vypouštět aerosoly a v jakém množství, se v současnosti snaží přijít několik amerických vědeckých pracovišť sdružených do nově vzniklé Iniciativy bezpečného výzkumu klimatu (Safe Climate Research Initiative). Už loni v prosinci ale americká vláda financovala výzkum technologií, které by geoinženýrství umožnily.

Vědci tvrdí, že ochladit planetu je možné. Zdůrazňují, že klimatická změna zašla už tak daleko, že je nutné zkusit všechny možnosti na záchranu. Než lidstvo přestane spalovat uhlí, bude nejspíš trvat ještě pár desítek let. "Přirovnávám geoinženýrství k chemoterapii. Když už všechno ostatní selhává, zkusíte to," vysvětlil pro americký list New York Times Michael Gerard, profesor environmentálního práva z Kolumbijské univerzity.

Umělé ochlazování planety je téma, kterým se zabývá etika i právo, protože tak velký zásah do chodu přírody vyvolává řadu etických otázek. Tou hlavní je obava, jestli lidé příliš nepodlehnou iluzi, že se tím všechno vyřeší. Když budeme planetu uměle ochlazovat, nemusíme přestat spalovat fosilní paliva.

Pro někoho je tak geoinženýrství řešením, pro jiné hrozbou. Právě americký deník New York Times ale upozorňuje na to, že s tím, jak se klimatická změna radikálně zhoršuje, dává tomu věda v poslední době druhou šanci.

Čas na experimenty

Zbývá ale ještě vyřešit zásadní problém, tedy zjistit, jaké konečné důsledky takové místní ochlazení bude mít na počasí. Zatímco si jsou vědci jistí, že aerosol ve vyšších vrstvách atmosféry dokáže efektivně odrazit sluneční paprsky, nedokážou přesně říct, jaký dopad to bude mít například na sílu hurikánů, monzunové deště nebo lesní požáry.

V americké Iniciativě bezpečného výzkumu klimatu proto chystají stovky simulací vypouštění aerosolu v různých částech světa.

Prestižní americký Massachusettský technologický institut (MIT) letos v létě upozornil, že například v USA může dojít k oslabení bouřek v zimě i v létě. Sníží se síla větru a může se zhoršit čistota vzduchu. Změny větru mohou dál ovlivnit oceánské proudy a ve výsledku i stabilitu mořských ledovců.

Právě kvůli pochopení dalekosáhlých důsledků teď probíhají experimenty, jako například ten v Austrálii u Velkého bariérového útesu.

Video: Dochází nám čas, ale ne naděje, říká v apelu Gabriela Koukalová

Pálí nás klima - Gabriela Koukalová | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 6 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 9 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
před 12 minutami

Indonésie pátrá po ponorce s 53 lidmi, která zmizela u Bali

Indonéské vojenské námořnictvo pátrá po ponorce s 53 lidmi na palubě, která se ztratila ve vodách severně od ostrova Bali. Jakarta požádala o pomoc Austrálii a Singapur. Informovala o tom ve středu agentura Reuters.

Ponorka KRI Nanggala-402, vyrobená v Německu, se účastnila manévrů u ostrova Bali. "Po nácviku torpédování ale nenahlásila výsledky, jak bylo plánováno," uvedl mluvčí námořnictva.

Šéf indonéské armády Hadi Tjahjanto agentuře Reuters v textové zprávě sdělil, že kontakt s plavidlem byl ztracen ve středu ve 4:30 místního času (v úterý 22:30 SELČ). Po ponorce se pátrá v oblasti 96 kilometrů od ostrova Bali.

Indonéské námořnictvo podle Reuters disponuje v současné době pěti ponorkami - dvěma německými (Typ 209) a třemi novějšími jihokorejskými.

Zdroj: ČTK
Další zprávy