Záběry z letiště v Kábulu, odkud se Američané a jejich spojenci snaží zachránit své občany a Afghánce, kterým by se Tálibán mohl začít mstít, dominují televiznímu zpravodajství v USA. Afghánistán prioritně zaměstnává i samotného prezidenta Bidena.
Podle komentátorů a analytiků si prezident uvědomuje, že na tom, jak zvládne těžkou bezpečnostní situaci v Kábulu, kde stále zůstávají v ohrožení stovky až tisíce Američanů, závisí osud celého jeho prezidentství. Už nyní ale Joe Biden platí za chaotický afghánský odsun velkou politickou cenu.
Jeho hodnocení v průzkumech veřejného mínění poprvé od příchodu do Bílého domu kleslo pod 50 procent. Demokraté se obávají, že Bidenův kredit zkušeného, důvěryhodného politika, který měl být v zahraniční a bezpečnostní politice protipólem instinktivního rozhodování Donalda Trumpa, byl těžce pošramocen.
Podle komentátorů je otázkou, zda se Biden a demokraté z této krize vůbec mohou politicky zotavit. Někteří analytici předpovídají, že pokud prezident dostane z Afghánistánu do bezpečí americké občany, může se jeho pozice znovu zlepšit. V opačném případě by si voliči prezidentovo selhání určitě pamatovali nejen do kongresových voleb v roce 2022, ale i do prezidentských o dva roky později.
"Odkaz Afghánistánu pro Bidena nemusí záležet na tom, co udělal v posledních dvou týdnech, ale co udělá v příštích dvou," citoval v pondělí list New York Times nejmenovaného "velmi blízkého poradce" prezidenta.
Spoty proti Bidenovi
Republikáni mezitím věří, že Američané Bidenovi Afghánistán nezapomenou. Jejich zájmová sdružení už záběry z Kábulu využívají v politických reklamních spotech proti prezidentovi.
Jen o uplynulém víkendu Biden kvůli Afghánistánu vystoupil se dvěma zvláštními televizními projevy a v úterý se zúčastní videokonference lídrů skupiny G7. Britský premiér Boris Johnson, který nyní G7 formálně předsedá, chce na prezidenta Bidena naléhat, aby odsunul definitivní termín odchodu Američanů z Kábulu.
Prezident USA původně stanovil, že poslední americký voják odejde k 31. srpnu. Většina už byla pryč ke konci července, po pádu Kábulu do rukou Tálibánu ovšem Biden musel bleskově povolat zpět, k obraně letiště a zabezpečení leteckého mostu, až 6000 amerických vojáků.
Ve svém nedělním projevu pak naznačil, že srpnové datum odchodu nemusí být konečné. "Vedeme společně s vojáky debatu o prodloužení. Doufáme, že to nebude potřeba, ale budeme diskutovat, jak daleko jsme v celém procesu," prohlásil Biden.
Prezident uvedl, že za posledních deset dní, od víkendu 14. srpna, kdy Tálibán šokující rychlostí dobyl Kábul, Američané z Afghánistánu evakuovali 28 tisíc lidí. "Jen v posledních čtyřiadvaceti hodinách to bylo 3900 lidí a nevidíme žádný důvod, proč bychom toto tempo neudrželi," uvedl Biden.
Bolestná evakuace
Jeho administrativa v neděli uplatnila zvláštní zákon, podle kterého Pentagon požádal šest amerických civilních leteckých společností, aby se zapojily do evakuace. Komerční stroje - celkem jde o 18 letadel - nebudou létat přímo z Kábulu, ale budou zajišťovat přepravu lidí z míst přesedání, tedy z amerických základen v Německu, Kataru a Bahrajnu.
Biden se v nedělním projevu znovu snažil přesvědčit americkou veřejnost, že jeho rozhodnutí odejít z Afghánistánu bylo správné a nevyhnutelné. "Kdybychom z Afghánistánu neodešli teď, kdy bychom vůbec odešli? Za dalších deset let, za dalších pět let, za rok? Jsem přesvědčen, že jsem rozhodl správně, když neposílám další mladé ženy a muže do války, do války, která už dále nemá ospravedlnění," řekl.
Prezident se snažil obhájit i samotný způsob a načasování odsunu. "Evakuace tisíců lidí z Kábulu je těžká a bolestná nezávisle na tom, kdy začala. Platilo by to, kdybychom začali před měsícem, neexistuje způsob, jak evakuovat tolik lidí bez bolesti a ztrát, bez srdcervoucích záběrů, které vidíte v televizi," snažil se Biden oslovit Američany.
Podle prezidenta "historie ukáže, že to bylo logické, rozumné a správné rozhodnutí". Bidenovým problémem ale je, že americká veřejnost s ním souhlasí jen v základním argumentu, že USA měly z Afghánistánu odejít. V minulých měsících se pro to vyslovovaly až tři čtvrtiny Američanů a také v nejčerstvějších průzkumech je to stále většina - například v šetření pro televizi CBS to bylo 62 procent dotázaných.
Jenže s tím, jak Biden zvládá samotný odsun, nyní souhlasí už jen 47 procent Američanů, což je o 13 procentních bodů méně než před měsícem. A jiný průzkum, který televize NBC zveřejnila v neděli, ukázal velmi podobná čísla. S odchodem z Afghánistánu obecně opět souhlasí více než šest z deseti Američanů. Ale už jen čtvrtina dotázaných hodnotí pozitivně Bidenovo provedení odsunu.
Rozpaky veřejnosti
Prezidentovo hodnocení přitom výrazně padá i v dalších oblastech. Rozmach koronavirové varianty delta zhoršil názor Američanů na to, jak prezident zvládá boj s pandemií. V dubnu to hodnotilo kladně takřka 70 procent lidí, nyní už jen 53 procent. A už jen menšina Američanů (47 procent) si myslí, že prezident dobře vede ekonomiku země.
Rozpaky a rozladění se odráží v amerických médiích i uvnitř Demokratické strany. Pro pravicová - k Bidenovi kritická - média je situace v Afghánistánu vítanou příležitostí pro nesmlouvavou, odsuzující kritiku. "Jsou to pro ně Vánoce v srpnu. Využívají to, aby mohla Bidena mlátit hlava nehlava," uvedl pro list Washington Post Howard Poskin, který na svém webu monitoruje konzervativní média.
Jenže i tón deníků, které byly Bidenovi dosud spíše nakloněny, jako je právě Washington Post, se od pádu Kábulu do ruku Tálibánu zásadně změnil. Většina komentářů je k Bidenovu odsunu skeptická či vyloženě kritická a také analytické a zpravodajské články vyznívají většinově negativně.
Příkladem může být víkendový článek ve Washington Post, který diskutuje dopad Bidenova odsunu na jeho důvěryhodnost mezi spojenci v NATO. Z textu vyplývá, že prezidentova politika se ve výsledku nemusí tolik lišit od předchozího Trumpova přístupu, zarámovaného sloganem Amerika na prvním místě (America First).
"Můžete to nazývat America First nebo America First Lite. Ale nejdříve se prostě staráme sami o sebe," cituje k tomu deník Briana Katulise z demokratického think-tanku Center for American Progress. Podle něj je Bidenova politika v podstatě jen o něco lehčím odvarem Trumpova unilaterálního pojetí.
Hloupá chyba
Rovněž uvnitř Demokratické strany vyvolal Bidenův odsun a krize v Kábulu rozpaky a nespokojenost. Tři výrazní demokratičtí senátoři, kteří zároveň předsedají třem vlivným výborům (armádnímu, zahraničnímu a pro zpravodajské služby), oznámili, že chtějí vyšetřit, jak a proč došlo při plánování odsunu vojsk k chybám a následnému rychlému pádu Afghánistánu.
Někteří demokraté jsou vůči Bidenovi otevřeně kritičtí a je to poprvé, co takto vystupují proti svému prezidentovi. "Afghánistán je podle mě hloupá, zbytečná chyba. Není pro to omluva. Je to morální a politická katastrofa, špatné politické rozhodování," uvedl pro New York Times bývalý demokratický guvernér Oklahomy David Walter, který je nyní členem federálního ústředí Demokratické strany.
Podle Leona Panetty, bývalého šéfa CIA a demokratického ministra obrany, musí Biden doufat, že Afghánistán brzo překryjí jiná témata. "Myslím, že je zatraceně dost dalších témat, která budou Američany zaměstnávat mnohem více než Afghánistán. Ale pokud se tahle věc potáhne, může to mít bezesporu nějaký dopad," prohlásil Panetta pro zpravodajský web The Hill.
Podle deníku Washington Post se nejen na jeho webové stránce, ale také u dalších médií ukazuje, že navzdory šokujícím záběrům z Kábulu mají stále největší čtenost texty, které se vztahují k epidemii koronaviru. Je ale otázkou, zda by toto téma bylo právě teď pro Bidena možným únikem od nepříjemností v Kábulu.
