Biden na varování generálů nedbal. Nyní je v USA vystaven dosud nejtvrdší kritice

Daniel Anýž Daniel Anýž
17. 8. 2021 17:56
Před prezidentskými volbami Joe Biden propagoval svoji zkušenost v zahraniční politice jako základní přednost ve srovnání s Donaldem Trumpem. Po pádu Afghánistánu a jeho hlavního města Kábulu do rukou Tálibánu se ale "Biden zapíše do historie jako prezident, který způsobil zbytečný chaos a vystavil nebezpečí lidi, kteří toho tolik obětovali v naději za lepší Afghánistán".
Americký prezident Joe Biden během svého projevu o Afghánistánu.
Americký prezident Joe Biden během svého projevu o Afghánistánu. | Foto: Reuters

Výše zmíněná slova nejsou kritikou z republikánských, vůči Bidenovi a priori zaujatých kruhů. Je to citace z redakčního komentáře nejvlivnějšího amerického liberálního deníku, listu New York Times.

Komentář uznává, že Bidenova administrativa se "správně rozhodla ukončit tuto válku". Ale rychlost, se kterou radikální hnutí Tálibán o víkendu dobylo afghánskou metropoli Kábul, je podle New York Times "po dvou desetiletích nesmírně drahého, krvavého úsilí o nastolení sekulární vlády s funkčními bezpečnostními silami v Afghánistánu nevýslovně tragická".

"Sen o tom, že Amerika je nepostradatelnou zemí utvářející svět, v němž vládnou hodnoty lidských práv, posilování postavení žen a náboženské tolerance, se ukázal být právě jen snem," napsal list. Jde o naprosto převládající tón americké mediální scény. Po půl roce v Bílém domě je demokratický prezident Joe Biden vystaven dosud bezprecedentně tvrdé kritice.

Biden v pondělí přerušil plánovou týdenní dovolenou. Vrátil se do Bílého domu, aby ve zvláštním televizním projevu, který přednesl ve čtyři hodiny odpoledne washingtonského času, obhajoval své rozhodnutí stáhnout se z Afghánistánu. Biden zopakoval své argumenty, které přednesl už v dubnu, když oznámil odchod vojsk.

Spojené státy podle něj už v Afghánistánu nemají žádné zájmy, které by ospravedlňovaly další americké vojenské oběti. "Pevně stojím za svým rozhodnutím," uvedl prezident. Připustil, že poslední vývoj jeho administrativu překvapil. "Pravda je, že se to vyvinulo rychleji, než jsme předpokládali," uvedl.

Podle něho ale za rychlý pád režimu může kapitulace afghánských ozbrojených sil a politického vedení země. "Afghánští političtí lídři to vzdali a prchli," prohlásil Biden. Prezident se zároveň snažil ubezpečit, že jeho vláda dostane ze země americké občany.

Jako ve Vietnamu

Zda Bidenovi uvěří veřejnost, bude záležet i na vývoji nejbližších dní. Pondělní chaos na letišti v Kábulu, kdy civilisté zaplnili přistávací dráhu a snažili se dostat do evakuačních letadel, ale jen podpořil skepsi prezidentových kritiků. Nejen komentátoři, ale také politici a diplomaté, včetně demokratů i Bidenových někdejších spolupracovníků, mu vyčítají, že podcenil nebo vědomě ignoroval nebezpečí možného návratu Tálibánu.

Konečný postup radikálního hnutí byl zdaleka rychlejší, než před jakým Bidena od jara varovali jeho vojenští velitelé a tajné služby. Americká a světová veřejnost od uplynulé neděle sleduje záběry z afghánské metropole, které důvěrně připomínají pro Američany deklasující vyústění prohrané války ve Vietnamu.

Na konci dubna 1975, po drtivém, finálním útoku severovietnamské armády na Saigon, musely vojenské vrtulníky evakuovat Američany ze střechy jejich tamní ambasády. O uplynulém víkendu se to opakovalo s jediným rozdílem, že americké vrtulníky nepřistávaly v Kábulu na střeše, ale na prostranství vedle velvyslanectví.

Biden, který se v dubnu rozhodl, že z Afghánistánu stáhne zbylých 2500 vojáků, nyní musel k obraně letiště do Kábulu vyslat zpět 6000 amerických vojáků. Ministr zahraničí Antony Blinken se v neděli na stanici CNN horko těžko vyhýbal dotazům moderátora Jacka Trappera, zda to není jasné přiznání, že Bidenovo dubnové rozhodnutí se ukázalo jako "chybné a špatné".

V nebezpečí života se nyní ocitly tisíce Afghánců, kteří jako tlumočníci a další pomocné síly pracovali pro americké vojáky a diplomaty. Bidenův postup v Afghánistánu podle amerických komentátorů a analytiků poškodil kredit USA ve světě a bude zdrojem nejistoty na straně spojenců a partnerů, zda se mohou na Spojené státy v případě svého ohrožení vůbec ještě spolehnout.

Biden si nad Afghánistánem umyl ruce

Z Bidenova vyhlášení "Amerika je zpět", kdy avizoval, že Trumpovu politiku "Amerika na prvním místě" nahradí spolupráce se spojenci, se podle komentátorů stal prázdný slogan. Například konzervativní list Wall Street Journal ve svém redakčním komentáři napsal, že "prezident Biden si nad Afghánistánem umyl ruce".

Ve svém zpravodajském textu pak list v pondělí citoval Ryana Crockera, který byl americkým velvyslancem v Afghánistánu za demokratického prezidenta Baracka Obamy. "Je odsouzeníhodné, že ve svém prvním důležitém rozhodnutí, které učinil jako vrchní velitel ozbrojených sil USA, způsobil tuto situaci. Byla to zbytečná chyba," uvedl Crocker na Bidenovu adresu.

O nic shovívavější nebyl ve své pondělní analýze ani David Sanger, dlouholetý zahraničně-politický redaktor listu New York Times. "Pan Biden se zapíše do historie, ať už spravedlivě, nebo ne, jako prezident, za něhož dlouhý americký experiment v Afghánistánu dospěl do svého závěrečného zahanbujícího dějství," napsal Sanger.

Sanger vypíchl, že ještě před pěti týdny Biden naprosto vyloučil, že v "Kábulu by se mohl opakovat Saigon". "Za žádných okolností nebudeme sledovat, jak jsou lidé zachraňováni ze střechy ambasády Spojených států v Afghánistánu," uvedl Biden 8. července.

Sanger k tomu nyní kriticky napsal, že "zřídkakdy v moderní americké historii se vrchnímu americkému veliteli jeho slova vymstila tak rychle jako nyní prezidentu Bidenovi".

Odvolávání se na Trumpa

Biden v pondělním projevu zopakoval své přesvědčení, se kterým už v dubnu vyhlásil odchod z Afghánistánu. A sice že prodlužování mise by k ničemu nevedlo.

"Jeden rok navíc, nebo dalších pět let americké vojenské přítomnosti - nebyl by v tom žádný rozdíl. A nekonečná americká přítomnost uprostřed občanského konfliktu v nějaké jiné zemi pro mě nebyla přijatelná," uvedl Biden.

Zároveň znovu upozornil, že to jeho předchůdce v Bílém domě Donald Trump loni na jaře uzavřel s Tálibánem dohodu, v rámci které se zavázal, že Američané opustí Afghánistán už k 1. květnu letošního roku. Podle Bidena to znamenalo, že "Tálibán se vojensky ocitl v nejsilnější pozici od roku 2001".

V médiích si ale Biden o víkendu vysloužil kritiku, že jako současný prezident, který je už bezmála sedm měsíců v Bílém domě, nemůže přenášet zodpovědnost a vinu na svého předchůdce. "Tuto kalamitu nelze naložit pouze na bedra prezidenta Bidena. Ale úkolem současné administrativy bylo, aby napravila, co mohlo být na původních plánech odchodu špatně. Od Bidena je trochu nepoctivé, když dává vinu Trumpovi," stojí v pondělním redakčním komentáři New York Times.

Varování od generálů

Americká média rozebírají, jak dalece Joe Biden ignoroval varování amerických tajných služeb a nakolik sami zpravodajci podcenili rychlost ofenzívy Tálibánu.

Podle listu Washington Post byli nejvyšší vojenští velitelé od začátku proti Bidenovu harmonogramu. Před rychlým odsunem prezidenta varovali jak velitel spojeneckých sil v Afghánistánu, generál Austin Miller, tak náčelník generálního štábu, generál Mark Milley.

Podle zdrojů listu ale Biden a ministerstvo zahraničí nechtěli slyšet to, co nepasovalo do jejich plánů. "Ministerstvo obrany nemělo ten nejsilnější hlas, když došlo na pravdivé vyhodnocení pravděpodobných důsledků (rychlého odchodu)," uvedl nejmenovaný zdroj z administrativy pro Washington Post.

Laurel Millerová, která se jako vysoce postavená členka administrativy zabývala Afghánistánem ve vládě Baracka Obamy i Donalda Trumpa, tvrdí, že rychlý postup Tálibánu byl jedním ze scénářů, před kterým analytici zevnitř i zvenčí vlády varovali. Málokdo prý ale očekával, že ofenzíva bude tak akcelerovat.

"Vyvozuji si, že to započítali do ceny svého rozhodnutí. Je to politováníhodné, ale bylo to započítáno jako přijatelný výsledek," komentovala Millerová, že Bidenova administrativa se ve výsledku na žádná rizika a varování podle ní patrně neohlížela.

Podle kritiků Bidenova postupu tím po předchozích čtyřech letech Trumpovy nevyzpytatelné zahraniční politiky jen dále utrpí obraz Spojených států ve světě. "Pokud Trump podkopal důvěryhodnost (USA) ve světě, tak Bidenovy kroky, kdy se stáhl a v Afghánistánu za sebou zanechává spoušť, mohou být druhou kapitolou v přehodnocení základních představ o Americe," uvedl například Ronald Neumann, bývalý americký velvyslanec v Afghánistánu.

Příležitost pro republikány

V průzkumech veřejného mínění většina Američanů s odchodem z Afghánistánu souhlasila už za Donalda Trumpa a platilo to i po nástupu Joea Bidena. V nejčerstvějším šetření, zveřejněném před týdnem, to bylo 73 procent dotázaných.

Současné dramatické záběry z Kábulu ale mohou podle komentátorů obrátit část americké veřejnosti proti prezidentovi. Mnozí republikánští politici na Bidena tvrdě útočí, i když většina z nich byla srozuměna s předchozími plány Donalda Trumpa, který chtěl jednotky stáhnout ještě o několik měsíců dříve.

Republikáni teď ale evidentně vidí příležitost zpochybnit Bidena na poli zahraniční politiky, kde se on sám projektoval jako silný, zkušený lídr. "Bude to skvrna na tomto prezidentovi a prezidenství. Za to, co udělal, bude mít podle mě krev na rukách," prohlásil pro televizi CNN republikánský kongresman Michael McCaul z Texasu, který je nejvýše postaveným republikánem v zahraničním výboru Sněmovny reprezentantů.

Video: Afghánci odletěli americkým vojenským letadlem

Afghánci obsadili americké nákladní letadlo. Do prostoru pro 134 vojáků se nacpalo 800 lidí | Video: Associated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy