Už v pondělí na debatě na Právnické fakultě Univerzity Karlovy ovšem Albrightová mladému publiku připomněla, že "demokracie je sice odolná, ale také může být hodně křehká".
Debata, kterou rámovalo téma poslední knihy Madeleine Albrightové s názvem Fašismus - Varování, měla od začátku úsměvné momenty, kdy si bývalá ministryně zahraničí studenty rychle získala. Zeptala se například, zda některé složitější věci může raději vysvětlovat v angličtině.
"V angličtině totiž zním chytřeji," poznamenala Albrightová. Bylo vidět, že jako profesorka mezinárodních vztahů na Georgetown University ve Washingtonu se ve svých jednaosmdesáti letech mezi studenty cítí jako doma.
Když během debaty, kterou Česká televize přenášela na webu, přišla žádost, aby bývalá ministryně USA kvůli internetovému obecenstvu přece jen zůstala u češtiny, uklouzlo Albrightové: "Tak budu znít jako blbá."
Tyto okamžiky odlehčovaly diskusi, která se jinak dotýkala nejen nejbolavějších momentů 20. století, ale také zcela aktuálních problémů, které tuto historii oživují.
Putin využil nostalgie
Mnohé už říká motto, které si Albrightová zvolila pro svoji poslední knihu, kterou v českém překladu vydalo nakladatelství Argo. Jedná se o citát italského židovského autora Prima Leviho: "Každá doba má svůj fašismus."
Albrightová totiž ani v knize, ani v pondělní debatě nevidí fašismus jako jasně definovanou politickou ideologii, spojenou především s někdejším italským lídrem Benitem Mussolinim.
"Ale jde o proces, kterým se vůdce (kterýkoli) dostane k moci, kdy si může dělat cokoliv," odpověděla Albrightová na dotaz Michaela Žantovského, ředitele Knihovny Václava Havla, který debatu moderoval.
Ve své knize to Albrightová upřesňuje, že ji ani tolik nezajímají nálepky, tedy zda mluvíme o totalitarismu, diktatuře, tyranii, despotismu, či třeba o autokracii, ale konkrétní "kroky a činy, způsob, jak uchvátit moc a pak ji udržet".
"Komunismus je také fašismus. Má svoji vlastní ideologii, ale ten proces (uchopení moci) je stejný," uvedla Albrightová během debaty, kde se pozornost - stejně jako v samotné knize - rychle přesunula od historie k současnosti.
Například k Rusku prezidenta Vladimira Putina. "Nezapomeňme, že je to důstojník KGB," říká Albrightová s tím, že Putin podle ní po svém nástupu v roce 2000 využil nostalgie části ruské společnosti po sovětských časech.
Albrightová připomněla, že na začátku 90. let přímo v Moskvě, ještě jako akademička a analytička se specializací na Rusko, dělala průzkum veřejného mínění. "Byli jsme supervelmocí. A teď jsme Bangladéš s raketami," pamatuje si dodnes povzdech jednoho Rusa.
Podle Albrightové Putin hledá "viníka" ruských problémů a žalobně při tom ukazuje na demokratický Západ, který se zároveň snaží oslabit. "A lidé, kteří ho podporují, chtějí, aby Rusko bylo 'great again'," uvedla Albrightová.
Svět se už organizuje bez nás
Zcela záměrně se také odvolala na politický slogan Donalda Trumpa "America First" (Amerika především). Jak ve své knize, tak ve svých veřejných prohlášeních je Albrightová k současnému americkému prezidentovi velmi kritická.
Diplomatka sice výslovně neříká, že by byl Trump fašista, ale upozorňuje, že také on nabídl lidem někoho, na koho mohou svádět své problémy. "V USA jsou to imigranti," vysvětluje.
Jako bývalé ministryni zahraničí, která navíc viděla v Americe pro svět "nepostradatelnou zemi", jí také vadí, že Trump podle ní zcela programově rezignuje na vůdčí roli a zodpovědnost USA ve světě.
"Svět se už organizuje bez nás," míní Albrightová a v narážce na nadcházejí americké prezidentské volby 2020 dodává, že by už "opravdu nechtěla další čtyři roky Trumpovy zahraniční politiky".
Ve své knize se Albrightová zmiňuje také o českých politicích - premiérovi Andreji Babišovi a prezidentovi Miloši Zemanovi. Ale jen velmi stručně a jen k tomu, jak na ni působí.
"Ještě jsem nepotkala Čecha nebo Slováka, který by byl jako on - chladný, odtažitý, nekomunikativní, nepřístupný," píše o Babišovi, kterého zároveň charakterizuje jako Zemanova spojence.
Zásah v Jugoslávii byl jediná možnost
Na úterní debatě, kde Michael Žantovský vybíral z dotazů, které zaslali lidé z publika, řeč na aktuální českou politiku a konkrétní osobnosti nepřišla. Pouze v souvislosti s čerstvou Babišovou návštěvou v Bílém domě Albrightová uvedla, že je důležité, aby "Trump mluvil s lidmi z jiných zemí".
Především k Zemanovi se nicméně Albrightová v posledních letech vyjadřovala dost kriticky. Například na podzim 2014, u příležitosti odhalení busty Václava Havla v Kongresu, uvedla, že Zeman je ve Washingtonu "V.I.P. Non Grata".
V pondělí na debatě v Praze ale bylo zřejmé, že před svým úterním vystoupením na Hradě, kde se Albrightová setká se Zemanem i Babišem, se chtěla české politice vyhnout.
Nepřímo si ale v pondělí s prezidentem Zemanem i tak názory vyměnili. Albrightová na debatě obhajovala leteckou kampaň NATO v bývalé Jugoslávii v roce 1999.
"Byla to tragédie," přiznala Albrightová, že to bylo jedno z nejtěžších rozhodnutí v roli ministryně zahraničí USA. "Ale my jsme se dlouho pokoušeli o diplomatické řešení. V Bosně a Kosovu umíralo hodně lidí, Srbové skutečně zabíjeli lidi," dodala Albrightová, že po vyčerpání všech jiných možností byl vojenský zásah proti silám tehdejšího srbského lídra Slobodana Milošoviče jedinou možností.
Podle prezidenta Zemana, jak řekl v pondělí, byl ale vojenský zásah NATO v bývalé Jugoslávii chybou. "Považuji to za chybu a domnívám se , že to byl akt určité mocenské arogance," uvedl Zeman.
Velká pomoc při vstupu do NATO
Madeleine Albrightová byla v druhé polovině 90. let jednou z klíčových postav v procesu rozšíření NATO o Česko republiku, Polsko a Maďarsko. Byla spojkou mezi českým prezidentem Václavem Havlem a administrativou amerického prezidenta Billa Clintona.
Její tehdejší spolupracovník na ministerstvu zahraničí USA Ron Asmus, který byl za Američany duchovním otcem první vlny rozšíření NATO, později v žertu vzpomínal, jak Albrightová s Havlem po telefonu za pochodu řešila problémy, ale on nevěděl, co se děje, protože spolu mluvili česky.
Albrightová měla také vliv na americký Senát, který musel český vstup do NATO ratifikovat a kde na začátku byly velké pochybnosti. A v neposlední řadě měla Albrightová silný hlas dovnitř Demokratické strany, odkud rovněž původně zněly výhrady proti rozšiřování NATO.
Na pondělní pražské debatě se studenty ale Madeleine Albrightová rozhodně nepůsobila jako někdo, kdo by už jen chtěl vzpomínat a poučovat. Naopak, v závěru debaty zdůraznila, že se sama učí, jak o zahraniční politice a mezinárodní situaci přemýšlejí studenti, kterým přednáší.
"Když jsem byla mladá, byli moji profesoři staří. Ale čím jsem sama starší, tak jsou moji profesoři mladší," připomněla Albrightová známé verše slavného amerického básníka Roberta Frosta, který kromě jiného promluvil na inauguraci prezidenta J. F. Kennedyho.
