Kosovo

Kosovský exprezident před zatčením ovlivňoval svědky, zaznělo v Haagu

Kosovský exprezident Hashim Thaçi a další představitelé někdejší Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) obvinění z válečných zločinů ovlivňovali před svým zatčením potenciální svědky. Uvedl to zvláštní tribunál v Haagu pro válečné zločiny v Kosovu, který bude vysoce postavené kosovské politiky soudit.

Ze zprávy tribunálu, o které informoval server Balkan Insight, vyplývá, že tribunál již v květnu nařídil zatknout čtyři podezřelé kosovské politiky, což se skutečně stalo na začátku tohoto měsíce. Kromě bývalého prezidenta byl na základě žádosti tribunálu zadržen také předseda jedné z hlavních politických stran v Kosovu Kadri Veseli, bývalý předseda kosovského parlamentu Jakup Krasniqi a předseda poslaneckého klubu nejsilnější opoziční strany Rexhep Selimi.

Podle prokuratury jsou Thaçi a ostatní zodpovědní za vraždy 100 civilistů. On i zbylí obvinění před soudem prohlásili, že jsou nevinni.

Zdroj: ČTK

Kosovský prezident po obvinění z válečných zločinů rezignoval a byl předán tribunálu v Haagu

Kosovský prezident Hashim Thaçi dnes rezignoval kvůli obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti u tribunálu pro Kosovo v Haagu. Politik byl následně zatčen a přepraven do vazební věznice tribunálu v Haagu, potvrdil tribunál.

Thaçiho, jenž patřil během války se Srbskem v 90. letech mezi vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), v červnu prokuratura označila za zodpovědného za vraždy 100 civilistů. Thaçi spáchání zločinů odmítá.

Dvaapadesátiletý Thaçi patřil k vůdcům povstalecké armády UÇK, která v 90. letech bojovala proti režimu v Bělehradu s cílem odtrhnout Kosovo od Srbska. Po válce působil jako ministr zahraničí, vicepremiér, premiér a od roku 2016 coby prezident Kosova.

Je jedním z několika kosovských politiků obviněných ze zločinů, mezi něž patří například vraždy, mizení lidí nebo mučení. Prokuratura už v červnu informovala o existenci obžalovacího spisu, podle něhož jsou Thaçi a ostatní zodpovědní za vraždy 100 civilistů.

Kosovský prezident byl zatčen a přepraven do Haagu den po bývalém předsedovi kosovského parlamentu. I Jakup Krasniqi za bojů se Srbskem v letech 1998 až 1999 působil jako vysoce postavený velitel kosovských povstalců.

Zdroj: ČTK

Dohoda Srbska a Kosova o normalizaci vztahů by mohla vzniknout v řádu měsíců, cesta k ní bude ale podle unijního zmocněnce složitá

Jednání o normalizaci vztahů Srbska a jeho bývalé autonomní oblasti Kosova, zprostředkovávané Evropskou unií, by mohlo přinést dohodu v řádu měsíců. Ve slovinském Bledu to v pondělí řekl unijní zmocněnec pro tuto problematiku Miroslav Lajčák.

Představitelé Albánců, které tvoří většinu obyvatelstva Kosova, v roce 2008 jednostranně vyhlásili nezávislosti této oblasti. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad nad regionem ztratil kontrolu po ozbrojeném konfliktu ukončeném nálety NATO na Srbsko. Jednání o normalizaci vztahů Bělehradu s Prištinou přerušené před dvěma roky bylo v červenci obnoveno.

Lajčák na okraj Bledského strategického fóra na dotazy novinářů ohledně výhledů dosažení dohody mezi Srbskem a Kosovem řekl, že by bylo chybou předpovídat datum. "Máme před sebou velmi složité problémy," upozornil.

Zdroj: ČTK

Český diplomat Tomáš Szunyog bude velvyslancem Evropské unie v Kosovu

Český diplomat Tomáš Szunyog bude zastupovat Evropskou unii v Kosovu. Stane se tak čtvrtým Čechem na pozici velvyslance Evropské služby pro vnější činnost, uvedl ve středu Deník N. "Tomáš Szunyog je jmenován velvyslancem Evropské unie v Kosovu," potvrdila listu zvláštní zmocněnkyně ministerstva zahraničí pro instituce EU Jana Hybášková.

Szunyog se narodil v roce 1966, je odborníkem na Balkán a bezpečnostní politiku. Podle webu ministerstva zahraničí dosud působil na českém zastoupení při EU coby stálý představitel Česka v Politickém a bezpečnostním výboru EU a zástupce českého velvyslance při EU Jakuba Dürra.

V minulosti pracoval jako ředitel odboru bezpečnostní politiky na ministerstvu zahraničí, byl velvyslancem v Bosně a Hercegovině a ve Slovinsku. Vystudoval moskevský diplomatický institut MGIMO, do Černínského paláce nastoupil v roce 1992. Ve svém životopise uvádí, že hovoří anglicky, rusky, francouzsky, slovinsky, bosensky, srbsky, chorvatsky a černohorsky.

Zdroj: ČTK

V Kosovu padla kvůli koronaviru vláda. Politici se neshodli na vyhlášení stavu nouze

Kosovští poslanci ve středu večer vyslovili nedůvěru vládě premiéra Albina Kurtiho a vyvolali politickou krizi v době, kdy se v zemi šíří koronavirus. Na pozadí pádu vlády stojí spor koaličních partnerů ohledně strategie boje proti nákaze, napsala agentura DPA. Proti vládě ve 120členném parlamentu zvedlo ruku 82 poslanců. Hlasování inicioval Demokratický svaz Kosova (LDK).

Kurtiho kabinet byl u moci méně než dva měsíce a LDK v něm byl menším koaličním partnerem hnutí Sebeurčení. Kurti před několika dny odvolal ministra vnitra Agima Veliua, který požadoval, aby byl kvůli šíření koronaviru v zemi vyhlášen stav nouze. S tím premiér nesouhlasil. V Kosovu je podle DPA evidováno 63 nakažených, jeden člověk na nemoc COVID-19 zemřel. Konflikt kvůli řešení krize kolem koronaviru byl poslední z řady sporů, které spolu koaliční partneři vedli už dříve. 

Zdroj: ČTK
Pokračovat