Bombardování Jugoslávie byla chyba, řekl Zeman. Misi NATO v Afghánistánu by posílil

ČTK ČTK
11. 3. 2019 17:19
Schválení aliančního bombardování bývalé Jugoslávie českou vládou v roce 1999 považuje prezident Miloš Zeman - který byl v té době premiérem - s odstupem za chybu. Zároveň však uvedl, že by posílil stávající misi NATO v Afghánistánu. Pokusy o dohodu s Tálibánem přirovnal k ustupování Adolfu Hitlerovi před druhou světovou válkou. V rozhovoru pro ČTK u příležitosti 20. výročí vstupu Česka do NATO uvedl, že hlavním přínosem členství v NATO je pocit bezpečí.
Miloš Zeman
Miloš Zeman | Foto: ČTK

Zeman řekl, že na tehdejší rozhodování české vlády o akci NATO v Jugoslávii vzpomíná velmi nerad. Poukázal na to, že Česká republika byla poslední zemí, která souhlas s bombardováním vyslovila. "A to ještě z toho důvodu, že jsme byli v NATO tři neděle a nebylo by asi úplně normální, kdybychom hned jako nováček a jako jediná země vetovali toto rozhodnutí," řekl prezident.

Připomněl, že Česko se snažilo v alianci hledat spojence, ale neúspěšně. Až později ho podpořilo Řecko. "Ale mohu vám říci, že s určitým odstupem to považuji za chybu a že se domnívám, že to byl akt určité mocenské arogance," řekl k bombardování, pro které se vžilo označení "humanitární".

Vyjednávání s Tálibánem připomíná mnichovskou dohodu

Zeman zároveň poznamenal, že bombardování Afghánistánu spojenci za chybu nepovažuje. "To je něco, co je dle mého názoru naprosto správné," zdůraznil a dále uvedl, že by podpořil posílení tamní mise Severoatlantické aliance.

"Nechci říkat žádné konkrétní číslo, ale posílit alianční přítomnost v Afghánistánu určitě ano," řekl Zeman. Vyjádřil pochybnosti o bojeschopnosti afghánské armády, která se potýká s dezercemi. "Ale to neznamená, že je necháme na pospas Tálibánu," řekl prezident.

"Snažme se nejenom zvýšit alianční přítomnost, ale také více disciplinovat afghánskou armádu," uvedl. Lehkomyslný odchod z Afghánistánu by podle něj mohl vést k lynčování afghánských představitelů.

Zeman kritizoval i mírová jednání s Tálibánem. "V Kataru, nebo bůh ví kde, dochází k vyjednávání s Tálibánem, a to za zády afghánské vlády, což nám Čechům tak trochu připomíná mnichovskou dohodu. A protože tu je únava z dlouhé války z Afghánistánu, tak zde existuje iluze, ale opravdu jenom iluze, že Tálibán bude hodný. Tálibán nebude hodný," řekl.

Jednání přirovnal k politice ustupování Hitlerovi před druhou světovou válkou. "Dnes bohužel zažíváme politiku appeasementu. Ne tedy usmiřování se s Hitlerem, ale usmiřování se s Tálibánem, což vyjde tak zhruba nastejno," řekl Zeman. "Myslím si, že se můžeme velice rychle zklamat," dodal.

"Jestli dojde k dohodě s Tálibánem, ovládne opět celé území Afghánistánu a vytvoří z něho stejnou teroristickou základnu, jako byla před rokem 2001. S tím jediným rozdílem, že už tam nebude (někdejší vůdce teroristické sítě al-Káida) Usáma bin Ládin," uvedl Zeman.

Setrvání v misi v Afghánistánu považuje prezident za povinnost vůči českým i aliančním vojákům, kteří v zemi padli. Pokud by se však Spojené státy jednostranně rozhodly ze země odejít, česká armáda by bez nich sama v Afghánistánu působit nemohla. "Něco jiného by bylo, kdyby se ostatní země rozhodly, že nahradí americké jednotky a budou pokračovat v boji. Toho bych si samozřejmě velice vážil," řekl Zeman.

Rusko ani Čína nejsou nepřátelé NATO

Za hlavní přínos členství České republiky v NATO označil Zeman pocit bezpečí. "Protože v dnešním neklidném světě je vždy dobré, když jsme začleněni jednak do Evropské unie, což je víceméně ekonomická aliance, tak do vojenské aliance, jako je NATO," řekl Zeman.

Od útoků na New York a Washington 11. září 2001 je podle Zemana zřejmé, že hlavním, ne-li jediným nepřítelem NATO je mezinárodní terorismus. Další světové velmoci, Rusko a Čínu, český prezident za hrozby nepovažuje. "Protože ti, kdo jsou označováni za nepřátele, jsou ve skutečnosti konkurenty. A mezi konkurentem a nepřítelem je přece jenom jistý rozdíl. Pokud bychom tento rozdíl neuznávali, tak se vracíme do doby studené války," řekl prezident.

Kybernetické hrozby považuje Zeman za nafouknutou bublinu. "Nechci samozřejmě podceňovat kybernetické hrozby, ale uvědomte si, že ty dosavadní útoky hackerů byly spíše komické než vážné," řekl. Připomněl, že v Česku hackeři napadli e-mailový účet tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nebo servery ministerstva zahraničí. "Bylo to zajímavé počtení, v jednom případě dokonce velmi erotický text, který jste možná četli, ale nic vážného," řekl Zeman.

Česko je členem NATO dvacet let, do aliance vstoupilo společně s Polskem a Maďarskem jako první státy někdejšího východního bloku. Zeman v rozhovoru uvedl, že jako předseda sněmovny v době vyjednávání o členství a jako premiér v době vstupu nezaznamenal žádný výraznější odpor mezi členy aliance k jejímu rozšíření. "Jediný problém byl se Slovenskem, ale ten byl způsoben (tehdejším slovenským premiérem) Vladimírem Mečiarem," řekl.

Zeman také připomněl, že někdejší prezident Václav Havel po skončení studené války navrhoval současné rozpuštění Varšavské smlouvy i NATO. "Můj názor je, že tento idealistický projekt, bohužel, neměl naději na úspěch, protože žádná země se nevzdá své mocenské pozice. Po rozpadu Sovětského svazu byla Varšavská smlouva poražena, takže se musela rozpadnout tak jako tak. Severoatlantická aliance poražena nebyla, takže proč by se měla rozpouštět."

 

Právě se děje

Další zprávy