


Rusové pálili po civilistech. Drtivý útok na velké město, zraněné jsou i malé děti
Ruská armáda v noci na 27. dubna zaútočila drony na ukrajinskou Oděsu. Cílem byly obytné domy a hotel. Mezi zraněnými jsou i dvě děti.



Ruská armáda v noci na 27. dubna zaútočila drony na ukrajinskou Oděsu. Cílem byly obytné domy a hotel. Mezi zraněnými jsou i dvě děti.



Estonské hraniční město Narva patří k místům, kde se podle některých analytiků Rusko chystá zaútočit na Pobaltí. Bezpečnostní analytik Mark Kohv to ovšem v nedávném komentáři rozporuje s tím, že nejsevernější pobaltská země je mnohem lépe připravená, než byla Ukrajina v roce 2014. A navíc je členem NATO.



Černobyl poznamenal jejich životy navždy. O desítky let později manžele Ananenkovy dostihla válka. Ruské drony zasáhly dům, kde žijí nejen oni, ale i další přeživší katastrofy. „Válka stejně jako radiace zanechávají stopy, přepisují váš nervový systém,“ popisují.



Před čtyřmi lety bylo na Ukrajině většinou lehce nad nulou. Teploty sice padaly i pod ni, ale zima nebyla tak krutá jako ta letošní. Mnozí západní, a dokonce i ukrajinští představitelé v té době ještě nevěřili, že Rusové zaútočí a že rozpoutají válku velkého rozsahu. Jenže 24. února začala invaze, která mezitím zasáhla většinu země. A někteří Ukrajinci jsou po celou tu dobu v ruském zajetí.



Necelých 90 milimetrů mělo ochránit Pobaltí před ruským útokem. Kvůli rozdílu mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě by totiž Rusové nebyli schopní rychle převážet vojska, naopak to mělo region spojit se zbytkem Evropy. „Infrastrukturní projekt století“ Rail Baltica se staví, jeho dokončení se ovšem stále odsouvá. A v Pobaltí kvůli tomu roste napětí.



Předcházet chorobám se vyplatí: podle propočtů Státního zdravotního ústavu uspoří každá koruna věnovaná na prevenci do budoucnu deset korun na léčení. Od ledna příštího roku se proto preventivní prohlídky ještě víc zdokonalí. Přibydou nová vyšetření i dotazy na duševní zdraví. Podle lékařů už tak zbude jen jediné - přimět Čechy, aby na ně chodili.



Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu dál ochromují život v zemi. V Kyjevě, kde se teploty v posledních dnech propadly až k minus dvaceti stupňům, řeší tisíce lidí výpadky tepla i elektřiny. Přímo z ukrajinské metropole situaci popsal redaktor Aktuálně.cz Jaroslav Synčák.



Ukrajinský dron u Kosťantynivky zachytil gigantický „želví tank“ ruské 4. motostřelecké brigády. Robustní kovový plášť, odminovávací válec a platforma pro přepravu vojáků proměňují tank v supertěžké bojové vozidlo pěchoty.



Ruské angažmá v západoafrickém Mali prochází těžkou zkouškou. Po rozsáhlých víkendových útocích povstalců, při nichž byl sestřelen ruský vojenský vrtulník, oznámil Africký sbor stažení z města Kidal na severu země.



Situace by mohla být mnohem horší, hodnotí uplynulý rok války na Ukrajině vrchní velitel ukrajinské armády, generál Oleksandr Syrskyj. Ruské cíle byly mnohem ambicióznější, konstatuje.



Průmyslový areál patřící v Číně automobilce BYD se zahalil do hustého černého dýmu. Požár ale nakonec nezasáhl výrobu elektrických a plug-in hybridních automobilů, které se dovážejí také na český trh.



Zatímco čeští dárci v pomoci Ukrajině nepolevují, stát se chystá na výrazné rozpočtové škrty, které mohou ochromit desítky humanitárních projektů. Předseda správní rady Post Bellum Martin Kroupa v pořadu Spotlight News upozorňuje na paradox: český rozpočet na ukrajinských uprchlících vydělává, přesto vláda omezuje podporu tam, kde Česko tradičně budovalo svůj mezinárodní vliv.



Nová analýza ukazuje, že ruská armáda postupuje na Ukrajině nejpomaleji za posledních více než sto let, píše britský list The Telegraph. Podle zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) postupují síly Vladimira Putina od začátku roku 2024 rychlostí 15 až 70 metrů denně, což je pomalejší tempo než u mnoha tažení za první světové války.



Během 24 hodin vyslalo Rusko na Ukrajinu rekordních 948 dronů. Noční útoky po celé zemi následovala i neobvyklá denní vlna náletů. Přestože se ukrajinské protivzdušné obraně podařilo většinu útočných dronů zneškodnit, zemřelo při náletech sedm lidí a nejméně 50 dalších bylo zraněno.



Sedmnáct let trvalo, než se začaly stavět nové bytové domy na někdejším nákladovém nádraží Žižkov. S novým Metropolitním plánem by se to už stát nemělo. Bude jasné, kde se v Praze bude stavět a jak. Především na plochách bývalých nádraží a průmyslových podniků se uvolní prostor pro 350 000 bytů. Tak popisuje změnu náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje Petr Hlaváček.



Nebylo loni v Praze patrně vyhrocenější akce, než byl Pochod pro život s odpůrci potratů, kterým se postavili do cesty příznivci potratů. Situace byla napjatá, pochod se musel zastavit a policie některé odpůrce proti jejich vůli z cesty „odnášela“. Letošní pochod proběhl klidněji díky mnohem masivnějšímu nasazení policie. Ta v některých místech zamezila blokování účastníků pochodu protestujícími.



Arktické Špicberky jsou nejpravděpodobnějším místem, kde by Rusko mohlo otestovat soudržnost Severoatlantické aliance. Alespoň to naznačuje aktuální zpráva amerického think-tanku Atlantic Council, která zhodnotila možné scénáře ruské agrese v Evropě.



Estonsko razantně navyšuje obranné výdaje a tlačí spojence v NATO k tomu, aby následovali jeho příklad. Zatímco Tallinn míří až k šesti procentům HDP, řada evropských zemí stále váhá. Jak chce pobaltská země přesvědčit ostatní, kde na to vzít a proč podle ní nestačí spoléhat jen na článek 5 Severoatlantické smlouvy?



Do mrazivé Ukrajiny vyrazila brand manažerka Aktuálně.cz Laura Przybylaková, která spolu s českým dobrovolníkem, který vystupuje pod přezdívkou Mac, přivezla humanitární i další pomoc. V pořadu Spotlight News popisuje čerstvé zážitky s útoky dronů, obranou proti nim či jak se civilní obyvatelstvo vypořádává s tím, že kvůli ruským útokům často nejde elektřina, teplo nebo voda.



V září 2013 zastupitelstvo Hlavního města Prahy odsouhlasilo vypracování nového územního plánu. V roce 2025 jsme se ho dočkali. Měl by pomoci jednodušší a rychlejší výstavbě i lepší dopravní dostupnosti. V pilotním díle podcastové minisérie Praha 2.0. ho představují Petr Hlaváček, náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje a Ondřej Boháč, ředitel IPR.