Měří zhruba 80 metrů a budí obří nevoli. Proti mobilní spalovně nebezpečného nemocničního odpadu, která už rok kotví na Labi v mělnických docích, se bouří místní obyvatelstvo. Bojí se, že kvůli plovoucímu zařízení, jež umí zpracovat až 7,5 tisíce odpadu ročně, ve městě zhoustne doprava. Utrpí i ovzduší a voda v řece. Vlastník spalovny – firma DPI – obavy odmítá. Loď prý na Labi jen kompletuje.
Úřady hledají desítky lidí. Po vypuknutí hantavirové nákazy opustily výletní loď. O tom, kde se pohybují, nejsou žádné informace. Argentinské ministerstvo zdravotnictví mezitím oznámilo, že se první pacienti zřejmě nakazili od hlodavců na skládce - při pozorování ptáků jedním takovým místem prošli.
Měla pomoct lidem s depresí, u kterých selhávají běžná psychofarmaka. V Česku je takových pacientů asi čtvrt milionu. Jenomže nakonec je slibná léčba psilocybinem spíš záležitostí pro vyvolené. Nabízí ji jen omezený počet pracovišť, pojišťovny ji navíc nehradí. Stojí přitom desítky tisíc korun. „Na to bohužel většina lidí s vážnými duševními obtížemi nedosáhne,“ kritizují stav odborníci.
Problémy s otrávenou kojeneckou výživou trvají. „Ještě před týdnem mi volala vyděšená maminka, že dostala v jedné řetězcové lékárně kontaminovaný vzorek,“ řekl na jednání sněmovního zdravotního výboru poslanec David Kasal (ANO). Podle Pirátky Evy Šrámkové se do oběhu dostalo 647 806 balení zamořených šarží, záznamy o stažení jsou ale jen u 3,5 tisíce z nich. „Je třeba zpřísnit legislativu,“ řekla.
Kdepak Praha. Naději na nejdelší život mají lidé v Novém Městě nad Metují v podhůří Orlických hor. Vyplynulo to ze studie, kterou zpracovali demografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Naopak nejkratším vyměřeným časem disponují obyvatelé Bíliny. Podle vědců přicházejí lidé v tomto uhelném regionu bezmála o 15 let života.
Choroba, která nevznikne, nestojí žádné peníze. Šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov proto přichází s odvážným návrhem: Lidem, kterým se ve spolupráci s lékaři podaří zhubnout a snížit hladinu cukru v krvi, by měla pojišťovna vyplatit až osm tisíc korun. Díky tomu, že se u nich nerozvine cukrovka či jiné chronické onemocnění, totiž pojišťovna uspoří miliony.
O generaci Z se často hovoří jako o takzvaných sněhových vločkách: Je příliš křehká a snadno se sesype. Proč tak strmě rostou počty sebevražd a sebepoškozování? A jak mladým lidem porozumět a pomoci? Vyřešila by to regulace sociálních sítí? O tom a dalších tématech týkajících se dětského duševního zdraví byla další debata Aktuálně.cz z Knihovny Václava Havla.
Řežou se, pálí a trhají si vlasy. Sebepoškozování mezi dospívajícími už dávno není ojedinělý problém, ale skrytá realita školních chodeb. Nedávný průzkum psychologů z Filozofické fakulty Univerzity Palackého dokonce odhalil, že se u nás soustavně týrá asi 70 tisíc teenagerů. Podle odborníků za tím stojí obrovská emoční zátěž, tlak sociálních sítí, nízké sebevědomí a neschopnost zvládat stres.
![["Girl with delight looking at flask in chemistry class"]](https://media.eco-files.cz/economia/production/files/2026/04/13/00/50/45/319e8770-3101-49ad-ae29-750d4a72196f/girl-with-delight-looking-flask-chemistry-class.webp)
![["Girl with delight looking at flask in chemistry class"]](https://media.eco-files.cz/economia/production/files/2026/04/13/00/50/45/c55b6f7e-3608-4497-a9a0-674c9c260bf0/girl-with-delight-looking-flask-chemistry-class.webp)
Na tři kliky se dostanou k jakékoliv informaci. Mladí lidé se proto často spoléhají na internet a umělou inteligenci. Nic víc nehledají. „To je chyba, AI může stavět na nesprávných informacích. Víc než kdy jindy je proto třeba podporovat kritické myšlení,“ je přesvědčená ředitelka Nadace Neuron Monika Vondráková. Spustila proto novou kampaň „Začni s proč“ a snaží se dětem ukázat kouzla vědy.
Jsou problematická – při dlouhodobém užívání způsobují závislost. Měla by tedy být pod kontrolou, shodují se o hypnotikách experti. Přesto si jich lidé dokážou oficiálně sehnat i stovky balení. Lékaři jim je napíšou a lékárníci vydají. „Systém je nedotažený. Chybí třeba povinnost zdravotníka zkontrolovat lékový záznam pacienta. Pokud to lékárníci dělají, tak zadarmo,“ říká farmaceut Marek Hampel.
Propadají úzkostem a pocitům, že jsou k ničemu. Svoje problémy pak „léčí“ psychofarmaky, která často získají jen tak od kamarádů. Nebo se začnou sebepoškozovat. O mladé generaci se proto hovoří jako o křehkých „sněhových vločkách“, které se snadno sesypou. Jenomže podle dětského psychiatra Michala Považana to mají dnešní dospívající opravdu těžké.
Vypadá to, že jenom hrají hru. Nebo že chatují se svými kamarády. Jenomže podle krizového psychologa Štěpána Vymětala může toto zdánlivě nevinné poflakování našich potomků na internetu skýtat obrovská rizika. „Jako soudní znalec jsem se setkal s různými případy. Dokonce i s dětmi a mladými lidmi, které někdo v kyberprostoru motivoval ke spáchání násilí,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nastražit ho do nor hrabošů nestačí. Jedem je třeba posypat celé pole. Tak se po schůzce, která se konala před Velikonocemi, vyjádřily resorty zemědělství a životního prostředí. Svůj plán deklarovaly i ve společném tiskovém prohlášení. Okamžitě se vzedmula vlna odporu. „Takové ministerstvo životního prostředí můžeme zrušit. Slouží jen lobby,“ nešetří kritikou lidovecký exministr Petr Hladík.
Žádné čekání na razítka a nekonečné papírování. Všeobecná zdravotní pojišťovna chce urychlit vstup nových technologií do léčení. Některé pomůcky bude lidem proplácet i přesto, že ještě neprošly standardním řízením ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv. Jejich účinnost si chce VZP ověřovat sama, mezitím jim stanoví jen dočasnou úhradu. Začít chce s pomůckami pro pacienty se srdečním selháním.
Je nakažlivější a odolává současným vakcínám. Oproti svým předchůdkyním napadá hlavně mladé lidi. To je nová verze covidu zvaná Cikáda. Doposud řádila hlavně ve Spojených státech, teď se ale dostala i do Evropy. Epidemiologové nabádají k obezřetnosti.
Jakmile se začalo hovořit o vstupu Ukrajiny do Evropské unie, zrodily se i plány využít její farmaceutický průmysl. „Ukrajinská léčiva totiž mohou sehrát pozitivní roli a utlumit evropskou závislost na dodávkách přípravků z mimoevropských regionů,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Josef Suchopár, expert na léčiva a někdejší náměstek ministra zdravotnictví.
V jiných zemích už je to častá praxe: než lékaři nasadí pacientovi lék, udělají mu genetický test. Odhalí, jak na daný medikament bude reagovat. Stanoví mu také vhodnou dávku. „Může tím ušetřit spoustu peněz za léčbu, která nepřinese požadovaný efekt,“ vysvětluje farmaceut Josef Suchopár.
Nebuďme skromní, uspořádejme olympiádu, řekl první český ministr pro sport Boris Šťastný. A podle informací Aktuálně.cz nezůstal jen u slov. Kvůli největšímu sportovnímu svátku už navštívil Slovensko, se kterým by se chtěl při přípravách akce spojit. Zahájil také jednání s Českým olympijským výborem.
„Je to neskutečný paradox.“ Přesně tak hodnotí zapojení někdejšího hlavního hygienika Michaela Víta do reformy hygienické služby část zdravotníků. Důvody mají dva. Vít se podle nich na rozklížení systému původně sám podílel. „Takže teď má vlastně zachraňovat něco, co sám před lety rozbil,“ zlobí se lékaři. Vadí jim také to, že byl Vít v minulosti pravomocně odsouzen za manipulaci se zakázkami.
Stovky lidí dostaly defibrilátor zbytečně. Nepotřebovaly ho, tvrdí bývalý primář z kardiologické kliniky při Fakultní nemocnici Olomouc Martin Hutyra. Aby jim ho mohli lékaři zašít do těla, zfalšovali předtím zdravotnickou dokumentaci. Dokázali přitom oklamat i auditory, kteří dokumentaci kontrolovali. Hutyra nyní pro Aktuálně.cz popsal, jak se s údaji manipulovalo. Případ už vyšetřuje policie.
