Unikátní mapa smrti. Víme, kde Češi žijí dlouho a kde naopak umírají předčasně

Šance na dlouhý život nejsou všude v Česku stejné. Hodně záleží na tom, na jaké adrese se člověk narodil a kde dlouhodobě bydlí. Jasně to ukázala studie, do které se pustili badatelé z Výzkumného centra pro demografickou analýzu, modely a metody pražské Univerzity Karlovy.

Vyplynulo z ní, že jsou mezi českými regiony podstatné rozdíly. Zatímco v okolí Brna či v podhůří Orlických hor mohou lidé očekávat až 86 let dlouhý život, v průmyslových oblastech severozápadních Čech jsou vyhlídky mnohem pesimističtější. V těchto místech totiž lidé dosahují o sedm let kratšího věku. Podobně jsou na tom i obyvatelé moravskoslezské Orlové nebo středočeské Lysé nad Labem.

Ještě horší výsledky vyšly při výpočtu ztracených let. Tedy když demografové zjišťovali, o kolik roků přijde obyvatel určitého regionu jen kvůli tomu, že nemá lepší podmínky k životu. Nebo že mu chybí potřebná zdravotní péče.

Ukázalo se totiž, že zatímco každý člověk z Nového Města nad Metují přijde zbytečně o 10,5 roku, v západočeské Bílině ztratí skoro 15 let.

Podle Kláry Hulíkové z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za to může několik faktorů. Neutěšené regiony podle ní spojuje především špinavá průmyslová výroba, vyšší míra nezaměstnanosti a menší příjmy lidí. „Roli hraje i nižší zdravotní gramotnost a nevhodný životní styl,“ připomíná.

Například ve Valašském Meziříčí, kde muži ztrácejí až 13,1 roku života, stojí velká chemička i strojírenské firmy. „V údolí se proto může udržovat smog, což zhoršuje kvalitu ovzduší,“ vysvětluje Hulíková.

Město je navíc součástí regionu, kde se tradičně hodně pije. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky se Zlínský kraj každoročně umisťuje mezi prvními třemi regiony s největším počtem léčených alkoholiků – bývá jich tam kolem 35 na 10 tisíc obyvatel.

Související

Sháněli chalupu, koupili a opravili valašské dřevěnice. Bydlí v nich jako za stara

To se pak propisuje i do délky jejich života – alkoholici umírají už v průměrných 51 letech. „Většinou je to na alkoholické onemocnění jater, nemoci srdce nebo úrazy a sebevraždy,“ popisuje ve své zprávě Národní ústav duševního zdraví.

V dalších místech snižuje naději na dlouhý život menší dostupnost zdravotní péče. „Obecně jde o pohraniční regiony, kam můžeme řadit například Jablunkov, Rumburk nebo Tachov,“ připomíná Hulíková z katedry demografie Univerzity Karlovy. Lidé tam pak zbytečně umírají na nemoci, které by se daly úspěšně léčit. Stačilo by k tomu, aby se včas dostali ke správnému specialistovi.

Související

Přežijete rakovinu? To záleží i na vaší adrese, přiznávají lékaři

Brno - město zaslíbené

Tohoto problému si ostatně všimla i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Když popisovala rozdíly v dostupnosti onkologické péče, konstatovala, že jsou v různých částech Česka „značné“. „Zatímco v Praze se dostane k superspecializované péči onkologů skoro 90 procent všech pacientů a v Plzeňském je to více než 86 procent, v Karlovarském kraji to není ani polovina,“ uvedla loni ve své zprávě. Lidé na severozápadě Čech totiž až do letošního ledna žádné komplexní onkologické centrum neměli.

Naopak v místech, jako je Brno a jeho okolí, mají lidé vyhlídky velmi slušné. „Jde o oblasti s dobrou dostupností zdravotní péče, prevence i zaměstnání. Je tam i v průměru lepší kvalita životního prostředí,“ vyjmenovává důvody Hulíková. Současně ale připomíná, že mapa ukazuje jen průměr. „Je třeba myslet na to, že neodráží přímo zdravotní stav jednotlivých osob,“ říká.

Související

Česko jako demografická rozbuška, rýsuje se revoluční plán. "Musíme jednat hned"

V porovnání s jinými státy Evropy si podle ní Česko vede obecně dobře – patří mezi lepší průměr. „Oproti západním a severním zemím máme sice naději dožití stále nižší, v rámci středoevropského a východoevropského regionu se ale řadíme na špičku,“ hodnotí Hulíková.

Vůbec nejvyššího věku se podle ní dožívají Španělé, Švýcaři, Švédové a Italové. Naopak nejnižší hodnoty naděje dožití dosahuje Bulharsko, Rumunsko nebo Lotyšsko.

Mohlo by vás také zajímat: Jak se dá poznat infarkt. Občas může mít úplně netypický průběh