Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se odmítl zabývat stížností středočeských obcí, které se dlouhodobě staví proti rozšíření Letiště Vodochody. Obce v žalobě na Českou republiku tvrdily, že před českými soudy nemohly uplatnit námitky při posuzování vlivů stavby na životní prostředí. Napsal to server E15.cz. Projekt připravuje společnost Letiště Vodochody ze skupiny Penta.
Poslanci sněmovního podvýboru pro justici a soudní samosprávu se ve středu odpoledne ještě vrátili ke kauze ovlivňování justice ze strany prezidenta republiky Miloše Zemana a hradního kancléře Vratislava Mynáře. Několik soudců totiž v lednu prohlásilo, že je Mynář navštívil a naznačoval, jaká rozhodnutí by si prezident Miloš Zeman přál.
Ústavní právník Aleš Gerloch má prý od prezidenta Miloše Zemana přislíbenou nominaci na ústavního soudce. Část senátorů, kteří musí kandidáta odsouhlasit, ho však kritizuje pro jeho údajné obhajování Zemana a členství v KSČ. "Minulý režim je třeba chápat sofistikovaněji. Členství samo o sobě překážkou není," říká v rozhovoru Gerloch s tím, že odmítl nabídku spolupráce se Státní bezpečností.
Stížnost k Ústavnímu soudu jsme podali z obavy, zda nejsou porušována základní lidská práva, v tomto případě vlastnické právo a právo podnikat, vysvětlil v rozhovoru pro Aktuálně.cz senátor Václav Chaloupek (Občané patrioti), proč se kvůli zákazu billboardů obrátil před dvěma lety na Ústavní soud. V tomto případě ale podle něj v úterý soud řádně odůvodnil, proč je zákaz pořádku, a výsledek sporu ho tak přes nezdar uspokojil.
Ženy mají tendenci spolu soutěžit, která z nich bude nejúspěšnější, měly bychom se víc podporovat, justici v Česku řídí muži, na okresních soudech je 65 % žen, na Nejvyšším soudu je to už jen 22 %, mladé úspěšné ženy se v určité fázi své kariéry zastaví, není to fér, chceme ukázat, že právo někdy zvýhodňuje patriarchální pojetí světa, říká ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková, která byla oceněna jako TOP žena Česka 2018 v kategorii veřejná sféra. Jako mladá advokátka jsem nosila kalhotové kostýmy a snažila jsem se být drsná, dnes bych volila mnohem smířlivější přístup, ten vede velmi často k lepším řešením, dodává.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) chce vyhovět pacientce s roztroušenou sklerózou, která v žalobě žádala úhradu léčebné konopí. U pražského městského soudu, který se žalobou zabývá, to řekl právní zástupce pojišťovny. Soud poskytl VZP patnáctidenní lhůtu, ve které může rozhodnutí vydat. Pojišťovna žádost pacientky v minulosti dvakrát zamítla. První žalobu podala žena v květnu 2016.
Platí, že ideální by bylo, kdyby byl profesor Aleš Gerloch náš, demokratický, a ne Zemanův. Jestli náš je, to u něj bohužel s jistotou nevíme.
Prezident Miloš Zeman sice stále nepotvrdil, zda na uprázdněné místo v Ústavním soudu navrhne prorektora právnické fakulty Karlovy univerzity Aleše Gerlocha, část senátorů však už avizovala, že by jeho jmenování nepodpořila. Zákonodárcům vadí zejména Gerlochovy výroky na obranu kontroverzních rozhodnutí prezidenta, jež šly proti většinovému názoru v odborných kruzích.
Případů, kdy se soudy neshodly, bylo hodně, tak rozdílný názor jako v případě Nečesaného si ale nepamatuji, justice stále není dost sebevědomá, aby z případu, který si sama zkomplikovala, našla cestu, říká redaktor Respektu Jaroslav Spurný. Lukáše Nečesaného, který čelí obžalobě z pokusu o vraždu kadeřnice, se dnes zastal Ústavní soud. Policii z odfláknuté práce nepodezírám, odvedla důslednou práci a neměla zájem nechat se manipulovat, tvrdí Spurný.
Ústavní soud se zastal Lukáše Nečesaného souzeného už šestým rokem za pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku roku 2013. Hradecký soud mladíka nejprve několikrát poslal do vězení, po zásahu Nejvyššího soudu a změně trestního senátu ho ale už dvakrát zprostil viny. Vrchní soud rozhodnutí vždy zrušil a žádal nové projednání a loni i druhou změnu soudního senátu. Nečesaný podal ústavní stížnost. Ústavní soud mu dal zapravdu a loňské rozhodnutí vrchního soudu zrušil. Rodina i advokát Nečesaného nález vítá.
Jednapadesátiletá Martina Kafková z Týna nad Vltavou trpí od sedmadvaceti let roztroušenou sklerózou. Nemoc se jí zhoršila natolik, že už je odkázána na invalidní vozík a pomoc ostatních. Zvládat zdravotní komplikace jí podle vlastních slov pomáhá inhalace léčebného konopí, které jí však Všeobecná zdravotní pojišťovna odmítá proplácet a nabízí jí jiné druhy léčby. Kafková však tvrdí, že jiné léky jí nepomáhají, i když jsou výrazně dražší.
Chceme precizně popsat asi 20 Zemanových skutků, o kterých si myslíme, že jimi porušuje ústavu, jsou to třeba jeho vztahy k BIS nebo vydání Nikulina do USA, o žalobě na prezidenta se v Senátu mluví už dlouho, když Zeman začal zasahovat do justice, nebylo už na co čekat. Žaloba má smysl i podle ústavních právníků, říká senátor Václav Láska, předseda hnutí Senátor 21, který inicioval sepsání ústavní žaloby na prezidenta Zemana pro hrubé porušení ústavy. Dodává, že česká justice je nezávislá, ale hradní kancléř Vratislav Mynář se soudce pokusil ovlivnit a měl by být potrestán. Ústavní žaloba není žádná sranda, je to hodně práce, budeme vytvářet něco, co nebylo nikdy napsáno, dodává.
Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení zákona o registru smluv. Zákon tak platí. Třicítka senátorů navrhovala buď zrušení úplné, nebo alespoň pasáží obsahujících povinnost zveřejňování smluv pro stát, kraje, obce a jejich firmy. Podle senátorů může uplatňování normy způsobit veřejnému sektoru miliardové škody. Soud se ale s jejich obavami neztotožnil.
Někdejší advokát podnikatele Ivo Rittiga David Michal podal ústavní stížnost kvůli odposlechům z jeho kanceláře, na jejichž základě ho policie obvinila z krácení daně. Uvedl to server iROZHLAS.cz. Podle Michala jsou nahrávky nezákonné a policie by se jich měla zbavit. Advokát uvádí, že soud odposlechy povolil na základě smyšleného případu postaveného na informacích ze starších Michalových kauz. Stěžuje si i na to, že policisté otevírali advokátní poštu.
Minimálně několik týdnů bude Ústavní soud v oslabení a do plného stavu 15 soudců mu bude jeden chybět. Ke konci ledna skončí mandát Janu Musilovi, rezignaci oznámil již loni v říjnu. Sedmasedmdesátiletý soudce, který je ve funkci už druhé desetileté období, ji odůvodnil svým zdravotním stavem. O jeho nástupci musí rozhodnout Senát na návrh prezidenta. Miloš Zeman sice již v listopadu oznámil, že uvažuje o Aleši Gerlochovi, ale zatím ještě nepotvrdil, zda jej navrhne. "Ani jsme se proto o tom nebavili," uvedl místopředseda ústavně-právního výboru Senátu Michael Canov.
Přechodná pěstounská péče sice může podle zákona trvat maximálně rok, v odůvodněných a výjimečných případech ji však lze prodloužit. Justice musí při výkladu zákona zohledňovat nejlepší zájem dítěte, zdůraznil ve čtvrtek v nálezu Ústavní soud. V praxi lze po roce například rozhodnout o opakovaném svěření dítěte do péče přechodných pěstounů, anebo o přeměně na dlouhodobou péči.
Někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a ústavní soudce Vojtěch Šimíček ve středu večer přímo před poslanci sněmovního podvýboru pro justici zevrubně popisovali sporné rozhovory s prezidentem Milošem Zemanem a jeho kancléřem Vratislavem Mynářem. Soudci na několika případech ukazovali jednání představitelů Hradu, které považovali za nestandardní. Zvláště Baxa byl důrazný, když hovořil o jednání prezidenta Miloše Zemana. "Nikdy se mi nestalo, že by se některý z ministrů choval způsobem, jaký jsem tu popisoval," řekl Baxa na adresu prezidenta.
Zeman mi řekl, že si mě umí představit jako předsedu Ústavního soudu. Fungovalo to stylem, já vám dám funkci, vy mi dáte správné rozhodnutí, řekl poslancům ze sněmovního podvýboru pro justici bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.
Předseda Ústavního soudu míní, že si Zeman "zcela neuvědomuje". Všecko to však vypadá, že si naopak "zcela uvědomuje" a chce justici zlomit, ochočit, ovládat.
Ústavní soud odmítl stížnost bývalého policisty, který v roce 2011 dostal výpověď poté, co se ukázalo, že je HIV pozitivní. Stížnost označil za předčasnou. Pražské soudy nejprve platnost výpovědi potvrdily, nicméně Nejvyšší soud loni verdikt zrušil a nařídil, že se má otázkou možné diskriminace nejprve zabývat policejní prezident.
