reklama
 
 

Ústavní soud bude v oslabení. Soudce Musil končí, jeho nástupce zatím Zeman nenavrhl

27. 1. 2019 6:40
Minimálně několik týdnů bude Ústavní soud v oslabení a do plného stavu 15 soudců mu bude jeden chybět. Ke konci ledna skončí mandát Janu Musilovi, rezignaci oznámil již loni v říjnu. Sedmasedmdesátiletý soudce, který je ve funkci už druhé desetileté období, ji odůvodnil svým zdravotním stavem. O jeho nástupci musí rozhodnout Senát na návrh prezidenta. Miloš Zeman sice již v listopadu oznámil, že uvažuje o Aleši Gerlochovi, ale zatím ještě nepotvrdil, zda jej navrhne. "Ani jsme se proto o tom nebavili," uvedl místopředseda ústavně-právního výboru Senátu Michael Canov.

Kdo Musila nahradí, není zatím jasné. Zeman v listopadu naznačil, že má vytipované tři kandidáty, mezi nimiž jsou prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch a předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. A ty prý postupně navrhne senátu.

Jan Musil (1932)

Specialistu na trestní právo jmenoval ústavním soudcem v roce 2003 prezident Václav Klaus. Do druhého desetiletého období jej v létě 2013 navrhl Miloš Zeman. Před nástupem na Ústavní soud byl rektorem Policejní akademie, přednášel i na pražské Právnické fakultě. Tam by se měl na částečný úvazek vrátit. Častokrát se ocitl v menšině a ostatní soudci jej přehlasovali. Například když v roce 2009 nehlasoval pro zrušení předčasných voleb. Výhrady měl i k nálezu, jímž soud potvrdil církevní restituce. Poukazoval na neregulérní schvalovací proceduru, ale také na zvýhodnění církví oproti jiným subjektům.

To, že s ním o možné kandidatuře prezident mluvil, posléze Gerloch potvrdil se slovy, že se k návrhu "kloní kladně". Naopak Vávra deníku Aktuálně.cz uvedl, že z Hradu jej nikdo neoslovil a oficiální nabídku nedostal.

Na otázku, proč ještě prezident oficiálně nepotvrdil jméno svého kandidáta na post ústavního soudce, aby měl Senát čas jeho jmenování předem prodiskutovat, jeho mluvčí Jiří Ovčáček neodpověděl. "Tematiku tohoto typu v zásadě nikdy nekomentuji. Platí, že v případě ústavních kroků informujeme oficiálně na webových stránkách Hradu," reagoval pouze.

Je pravda, že prezident republiky může předložit senátu návrh na vyslovení souhlasu se jmenováním nového soudce Ústavního soudu až poté, co jeho předchůdce svůj mandát ukončí. A nějaká prodleva tak vždy musí nastat. Kdyby ale Zeman jméno toho, koho navrhne, potvrdil dopředu, mohli by o něm senátoři začít diskutovat a proceduru schvalování by to mohlo urychlit. 

Navržení kandidáta na ústavního soudce přitom není jen formální: Senát totiž musí prezidentův návrh schválit. A není výjimkou, že jeho návrh odmítne a prezident bude muset najít nového kandidáta.

To, že některý z prezidentem navržených kandidátů neprojde, je poměrně časté. Václavu Klausovi například Senát v roce 2003 opakovaně odmítl schválit advokáta Aleše Pejchala. Zřejmě nejvíc jim vadilo to, že Pejchal zastupoval stát proti soukromým restituentům. A o devět let později pak neuspěl například s nominací právníka Zdeňka Koudelky, který se následně podílel na formulaci sporné amnestie z ledna 2013. Klaus neuspěl ani v případě Vladimíra Balaše, Kláry Samkové či Václava Pavlíčka.

Chyběli až čtyři soudci

Klausův spor se Senátem o kandidáty na post ústavního soudce vedl k tomu, že Ústavní soud více než dva roky zasedal v neúplném počtu a jeden čas byl prakticky paralyzován, protože chyběli až čtyři z patnácti soudců.

A i Zeman již narazil, když v srpnu 2013 navrhl na post ústavního soudce tehdejšího předsedu Městského soudu v Praze (a současného místopředsedu Vrchního soudu v Praze) Jana Sváčka. Senátorům vadily jeho styky s lobbisty i komunistická minulost.

Mimochodem: Sváčka o rok dříve už neúspěšně navrhoval i Klaus. Zeman neuspěl v Senátu, když navrhoval prodloužit mandát dosavadním soudcům Jiřímu Nikodýmovi a Miloslavu Výbornému. Oproti Klausovi ale celkem rychle navrhl jiného kandidáta, který již prošel.

Aleš Gerloch (1955)

Bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy a nyní prorektor univerzity pro akademické kvalifikace. Specializuje se na ústavní právo a působí i jako advokát. Několikrát úspěšně zastupoval senát při podání ústavní stížnosti - například když napadli zrušení slevy na dani pro pracující důchodce či vyšší zdanění důchodců s vysokými příjmy. V říjnu kandidoval do Senátu, jeho programem bylo posílení Senátu v legislativním procesu, aby nemohl být tak snadno přehlasován, prosazoval také zakotvení českého národa a češtiny do ústavy. S 9,04 procenta skončil čtvrtý.

Gerloch a jeho národ

Ani to, zda by prošel již prezidentem zmíněný Gerloch, není jisté. Některým senátorům vadí jeho angažmá v loňské senátní kampani, v níž bylo jedno z jeho hlavních hesel změna ústavy a aby se do ní zavedl pojem národ. "Člověka, který v rámci volební kampaně navrhuje změnu ústavy, bych nechtěl mít na postu ústavního soudce," říká například předseda senátního klubu Senátor 21 Václav Láska.

Místopředseda Senátu Jan Horník (STAN) připouští, že již o nástupci Musila jednají, ač Zeman ještě jméno svého kandidáta oficiálně neposlal.

"Debatujeme o tom, ale zatím jsme nedošli k závěru. Ale z možných kandidátů je to přijatelnější jméno," řekl na adresu nejčastěji zmiňovaného Gerlocha. Připustil ale, že nejen Láska, ale i někteří další kolegové mu vyčítají aktivity v rámci senátní kampaně. 

O tom, nakolik může případná neshoda prezidenta a Senátu na Musilově nástupci zkomplikovat práci Ústavního soudu podobně jako za éry Václava Klause nechtěl jeho předseda Pavel Rychetský spekulovat. 

"Plénum Ústavního soudu bude jednat o tom, zda ponechat nevyřízené spisy pana profesora Musila pro nově jmenovaného soudce anebo zda je přerozdělí mezi zbývajících 14 soudců. Pro kterou z těchto variant se rozhodne, bude záviset na průběhu a délce procedury v Senátu," uvedl Rychetský.

Pravda je, že sám Zeman zřejmě očekává, že mu jeho kandidát nemusí napoprvé projít. Když počátkem loňského listopadu v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov dostal otázku na Musilova nástupce, reagoval totiž slovy: "Já už mám teď tři kandidáty, které postupně navrhnu Senátu." Všem soudcům Ústavního soudu končí mandát až po roce 2023, tedy až po skončení druhého Zemanova funkčního období.

V minulosti přitom Zeman otázku budoucích ústavních soudců předjednával i s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, s kterým měl dobré vztahy a na jehož doporučení při výběru dal. Jejich vztahy v poslední době ale značně ochladly.

Roztržka s Baxou

Ještě před nedávnem se očekávalo, že na post ústavního soudce zamíří Josef Baxa, který po patnácti letech musel loni v září opustit post předsedy Nejvyššího správního soudu, který sám spoluzakládal.

A jako člena svého sboru, a dokonce svého nástupce v čele nejvyšší soudní instituce by jej rád viděl i předseda Ústavního soudu Rychetský. Ten na jaře loňského roku navrhoval prezidentu Zemanovi rošádu: aby na post předsedy Nejvyššího správního soudu jmenoval ústavního soudce Vojtěcha Šimíčka a na jeho post se přesunul Baxa.

Zeman ale tehdy jmenoval na post předsedy Nejvyššího správního soudu Baxova zástupce Michala Mazance, a Šimíčkovo místo se tak neuvolnilo. Baxa pak před týdnem v rozhovoru pro Deník N uvedl, že mu Zeman loni na jaře řekl, že si jej "dokáže představit jako předsedu Ústavního soudu". Ale současně prý dával najevo, jak by měl jeho soud rozhodovat v konkrétních případech. To Baxa odmítl.

To, že Baxa a před ním i Šimíček promluvili o pokusech Mynáře a Zemana ovlivňovat rozhodnutí Ústavního a Nejvyššího správního soudu, přerostlo v otevřený spor mezi Hradem a justicí.

Video: Zeman mi řekl, že musím na soudce působit, aby rozhodovali správně, tvrdí Baxa

Zeman řekl, že si mě umí představit jako předsedu Ústavního soudu. Fungovalo to stylem, já vám dám funkci, vy mi dáte správné rozhodnutí, říká Baxa. | Video: DVTV |  07:56

autor: Marek Pokorný | 27. 1. 2019 6:40

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama