Opožděná spravedlnost je jako žádná, zastal se Ústavní soud ženy, jež se léčí konopím

Marek Pokorný Marek Pokorný
5. 2. 2019 11:59
Jednapadesátiletá Martina Kafková z Týna nad Vltavou trpí od sedmadvaceti let roztroušenou sklerózou. Nemoc se jí zhoršila natolik, že už je odkázána na invalidní vozík a pomoc ostatních. Zvládat zdravotní komplikace jí podle vlastních slov pomáhá inhalace léčebného konopí, které jí však Všeobecná zdravotní pojišťovna odmítá proplácet a nabízí jí jiné druhy léčby. Kafková však tvrdí, že jiné léky jí nepomáhají, i když jsou výrazně dražší.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Shutterstock

Léčebné konopí sice nakonec má, ale pěstuje je nelegálně její otec, kterému za to hrozí vězení. Každý rok vypěstuje konopí na zhruba 2 200 jointů, k tomu několik kil drceného konopí do jídla a na konopné masti. Množství, které zdaleka překračuje hranici deseti gramů, při jejímž překročení se z přestupku stává trestný čin.

Několik let se proto marně snaží donutit VZP, aby jí léčebné konopí proplácela. Nyní se její případ dostal až k Ústavnímu soudu, kde si stěžovala na to, že městský soud její případ projednává liknavě. A chtěla také, aby zrušil rozhodnutí pojišťovny.

V prvním jí Ústavní soud dal zapravdu. Městský soud v Praze podle něj porušil její právo na rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Jednání navíc nařídil až po urgenci Ústavního soudu, ale opět až s odstupem na začátek března - byť jde vzhledem ke zdravotnímu stavu o urgentní případ.

Jsme přehlceni, vysvětluje pražský soud

"Nařízení jednání po čtvrt roce není dostatečnou reakcí na urgenci a okolnosti posuzované věci," konstatoval v rozhodnutí předseda senátu Jaromír Jirsa. "Přijde-li spravedlnost pozdě, je to totéž, jako by byla odmítnuta," konstatoval Ústavní soud.

Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra kritiku přijímá. "Ale správní úsek Městského soudu v Praze má tak specifický nápad a je tak zahlcen, že to rychleji nešlo," uvedl. A poukázal na to, že průměrná délka řízení - když se nepočítají věci, které mají podle zákona přednost, jako například rozhodování o azylu - je skoro tři roky.

Jak přitom Městský soud v Praze rozhodne, se nedá očekávat. Ústavní soud totiž nedal návod, jak o žalobě rozhodnout. Tím se nemohl zabývat, protože je to zcela v kompetenci obecných soudů.

Proplacení konopí brání legislativa, tvrdí pojišťovna

Sama pojišťovna tvrdí, že k tomu, aby mohla Martině Kafkové léčebné konopí hradit, byť by bylo násobně lacinější, jí brání legislativa. "V obecné rovině mohu uvést, že pro úhradu určité zdravotní služby, zdravotního výkonu či léčivého přípravku pojišťovnou není rozhodující jeho cena, ale to, zda platná legislativa umožňuje jeho úhradu z veřejného zdravotního pojištění," říká mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Proto také VZP podle něj uhradí jednomu klientovi například lék na hemofilii za padesát milionů korun ročně, protože platná legislativa říká, že tento lék má být z veřejného zdravotního pojištění hrazen, ale jinému klientovi neuhradí například zmenšení nosu, přestože by ten výkon vyšel nesrovnatelně levněji. "Rozhodující není to, co kolik stojí, ale co a za jakých podmínek lze dle legislativy z veřejného zdravotního pojištění hradit a co nikoliv," uvedl.

 

Právě se děje

před 37 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy