reklama
 
 

Plnil roli Zemanova obhájce, odmítá část senátorů jmenování Gerlocha ústavním soudcem

13. 2. 2019 5:30
Prezident Miloš Zeman sice stále nepotvrdil, zda na uprázdněné místo v Ústavním soudu navrhne prorektora právnické fakulty Karlovy univerzity Aleše Gerlocha, část senátorů však už avizovala, že by jeho jmenování nepodpořila. Zákonodárcům vadí zejména Gerlochovy výroky na obranu kontroverzních rozhodnutí prezidenta, jež šly proti většinovému názoru v odborných kruzích.

"Pan prezident mi už neoficiálně tuto nabídku učinil," potvrdil v pondělí Gerloch spekulace o své kandidatuře. Oficiální návrh však stále podán nebyl a Hrad odmítá jméno dopředu prozradit. "O ústavních krocích oficiálně informujeme až v okamžiku, kdy jsou učiněny," sdělil stručně prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Ústavní soudce jmenuje prezident, musí však získat souhlas senátorů, kteří o návrhu hlasují v tajné volbě. Senát již v minulosti několik nominací odmítl. I tentokrát v horní komoře zaznívají kritické hlasy.

Láska: Gerloch plní roli Zemanova obhájce

"Pan profesor Gerloch v pozici rádoby odborníka vycházel příliš často vstříc obhajobě postojů pana prezidenta. Spíš plnil roli jeho jakéhosi obhájce, byť se vydával za nestranného odborníka, což nám přijde jako velká diskvalifikace pro funkci ústavního soudce," vysvětlil Václav Láska, proč by jeho šestičlenný klub Senátor 21 pro Gerlocha nehlasoval.

Početné zastoupení odpůrců má však Gerloch i v jiných frakcích. Vedení lidovců už vyzvalo svou patnáctku senátorů, aby byli rovněž proti. "Budeme brát názor předsednictva vážně. Každý z nás to posoudí po svém, ale myslím, že většina bude proti," potvrdil šéf lidoveckých senátorů Petr Šilar.

Pro Gerlocha nezvednou ruku ani senátoři TOP 09 Herbert Pavera a Tomáš Czernin, kteří patří do klubu Starostů. Ti ještě o jeho případné nominaci nediskutovali, předseda strany Petr Gazdík však již prohlásil, že Gerloch ani zde s většinovou podporou počítat nemůže. Klub Starostů je přitom vedle klubu ODS nejpočetnější.

Od občanských demokratů sice jednoznačná "ne" nezaznívají, přesto u nich Gerloch nemá nic jistého. Předseda senátní frakce Miloš Vystrčil svůj postoj prozradit prozatím nechce. "Nejlepší je počkat, až k návrhu jmenování dojde. Nejsem si úplně jistý, jestli tady někdo nevyvolal schválně nějakou bublinu, aby si neotestoval, kdo co říká na to, kdyby byl náhodou pan profesor Gerloch navržen," vysvětlil Vystrčil.

I on však přiznává, že Gerlochova vyjádření a analýzy, kterými se Zeman zaštiťuje, vnímá. "Já se dívám na tyto věci nepředpojatě. Mě zajímá nejen to, co kdo udělal, ale také zdůvodnění," dodal Vystrčil s tím, že by byl rád, kdyby Gerloch dorazil na jednání klubu a tam odpovídal na otázky senátorů.

V kauze nejmenování profesorů proti Zemanovi

Gerloch však v pondělí kritiku senátorů odmítl. "Existuje v médiích určitý názor, že jsem blízce spřízněný s prezidentem republiky. Není tomu tak. Jednal jsem s ním několikrát, vždy jenom oficiálně. Vypracoval jsem pro něj dvě stanoviska. Navíc dochází ke zkreslení, co bylo ve stanovisku uvedeno," řekl Gerloch.

Vyjádření poskytl na tiskové konferenci, kde univerzita oznámila, že podala na Zemana správní žalobu kvůli nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta profesory. Gerloch stál tentokrát jako prorektor pro akademické kvalifikace na druhé straně sporu. "Prezident republiky podle mého názoru - aspoň takto mi to tlumočil - oceňuje objektivitu a nestrannost mého přístupu," uvedl dále.

Gerloch pro prezidenta dvakrát vypracovával právní analýzu, Zeman se pak několikrát opíral o jeho názor při obhajobě svých kontroverzních kroků, které šly proti výkladu většiny právníků - Gerloch například označil za protiprávní vydání údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států, obhajoval i Zemanovo nejmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí.

Změny ústavy a členství v KSČ

Kritici nominace Gerlocha se obávají, že by Zeman jeho jmenováním získal v Ústavním soudu svého člověka, který by mu vycházel vstříc. Zvlášť za nebezpečné to považují v době, kdy vyšlo najevo, že se hradní kancléř Vratislav Mynář scházel s některými soudci a seznamoval je s prezidentovými názory na probíhající soudní řízení, což někteří chápou jako snahu o ovlivňování nezávislosti soudu. 

Není to pouze Gerlochův vztah s prezidentem, co některým senátorům vadí. Předseda lidoveckého klubu Petr Šilar připomíná Gerlochovo členství v tehdejší Komunistické straně Československa, do které vstoupil v roce 1973. A připouští, že i to může být další z důvodů, proč jeho nominaci do Ústavního soudu nepodpořit. 

Senátoru Láskovi se zase nelíbí, že v rámci loňské neúspěšné kampaně do Senátu přišel Gerloch s návrhem, že by ústava měla definovat Česko jako zemi českého národa. "Sliboval změny ústavy, které jsou zcela proti jejímu duchu. Buď vnímá ústavu jinak než většina ústavních odborníků, anebo je schopen v rámci své kampaně slibovat neprofesionální a nepatřičné zásahy do ústavy. Tak i tak je to špatně," dodal Láska.

Video: Český národ je potřeba definovat v ústavě, tvrdí Gerloch

Na základě pozitivních, ale i kritických reakcí, které můj návrh vzbudil, si myslím, že vrátit národ do ústavy má smysl, říká Aleš Gerloch. | Video: Martin Veselovský |  20:32

autor: Radek Dragoun | 13. 2. 2019 5:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama