Sněmovní výbor pro justici víc než Mynářův nátlak na soudce řešil nedostatek úředníků

Marek Pokorný Marek Pokorný
20. 2. 2019 18:30
Poslanci sněmovního podvýboru pro justici a soudní samosprávu se ve středu odpoledne ještě vrátili ke kauze ovlivňování justice ze strany prezidenta republiky Miloše Zemana a hradního kancléře Vratislava Mynáře. Několik soudců totiž v lednu prohlásilo, že je Mynář navštívil a naznačoval, jaká rozhodnutí by si prezident Miloš Zeman přál.
Pavel Rychetský.
Pavel Rychetský. | Foto: Tomáš Škoda

Tématu se ale poslanci na jednání podvýboru, který byl neveřejný, věnovali jen pár minut. "O prezidentovi a kancléři prakticky nebyla řeč, bavili jsme se hlavně s vysokými soudními funkcionáři o budoucnosti justice," uvedl člen výboru Jan Chvojka (ČSSD).

Na jednání byli kromě předsedů nejvyšších a vrchních soudů včetně Ústavního i například Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. K lednové aféře se ale vrátil víceméně jen předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, když reagoval na otázky, zda zjišťoval, s jakými dalšími ústavními soudci kromě Vojtěcha Šimíčka se Mynář scházel. O tom, že kontaktoval víc soudců, mluvil sám Mynář.

"Pan Rychetský nám řekl, že sám tímto způsobem ovlivňován nebyl a že si za svými soudci stojí. A že je pro něj nedůstojné vyšetřovat a obcházet soudce, jestli se s nimi Mynář nesetkal," popsal pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

O tom, že jej Mynář kontaktoval, jako první promluvil počátkem ledna ústavní soudce Vojtěch Šimíček v týdeníku Respekt. Kromě toho, že se Mynář zajímal o kauzu, která mu čerstvě přistála na stole, uváděl prý, jak by si prezident přál, aby soud rozhodl o návrhu na zrušení služebního zákona. "Pan Rychetský prohlásil, že pokud to pana Šimíčka nějak ovlivnilo, tak v opačném směru, tedy k ostřejšímu odmítnutí toho rozhodnutí," uvedl Ferjenčík.

Poslanci především řešily fungování justice. Například nedostatek úředníků, který trvá i poté, co ministr spravedlnosti Jan Kněžínek koncem loňského roku prosadil patnáctiprocentní zvýšení platů soudních úředníků.

"Podpůrný personál, který zajišťuje chod soudů, je stále podhodnocený, dělá to obrovský problém," popsal Ferjenčík.

Poslanci jednali také o možném zřízení Nejvyšší soudcovské rady, o které se mluví už dvacet let. "Někteří jsou pro, jiní proti a argumentují, aby to nedopadlo jako před deseti lety na Slovensku," prohlásil Chvojka a poukázal na dobu, kdy tam Nejvyšší soudcovskou radu ovládl kontroverzní předseda Nejvyššího soudu Štefan Harabín.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy