reklama
 
 

Zákon o registru smluv dál platí. Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů

Aktualizováno 30. 1. 2019 11:34
Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení zákona o registru smluv. Zákon tak platí. Třicítka senátorů navrhovala buď zrušení úplné, nebo alespoň pasáží obsahujících povinnost zveřejňování smluv pro stát, kraje, obce a jejich firmy. Podle senátorů může uplatňování normy způsobit veřejnému sektoru miliardové škody. Soud se ale s jejich obavami neztotožnil.

Zákon požaduje zveřejnění smluv s plněním nad 50 tisíc korun. Nezveřejněná smlouva není platná. Výjimku mají akciové společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž cenné papíry se obchodují na burze. V současné době se to týká pouze elektrárenské firmy ČEZ.

Podle Ústavního soudu je cílem zákona o registru smluv zajistit zveřejnění vybraných smluv, kde je hospodaření alespoň jedné ze stran vázané na veřejné finanční prostředky. Podle něj je zpřístupnění dotčených smluv široké veřejnosti v souladu s ústavně zaručeným právem na informace.

Soudce Jan Musil řekl, že zveřejnění nepodléhají informace, které jsou utajované. V registru se tedy neobjevují informace, které nelze získat ani na základě svobodného přístupu k informacím. Ústavní soud také připomněl, že existuje řada výjimek z povinnosti uveřejnění.

Ústavní soud navíc dospěl k závěru, že zákon jako celek ani jeho vybraná ustanovení nepředstavují zásah do práva podnikat. Připustil však, že subjektům může situaci ztěžovat. "Může prodlužovat jejich transakce, vyvolávat náklady, určitým způsobem ztěžovat hospodářský styk a odrazovat smluvní strany od toho vstupovat do kontraktu se státem, obcemi nebo veřejnoprávními subjekty, ale toto omezení nelikviduje tu možnost podnikat," řekl Musil.

Dodal, že v tomto případně je protikladné kolizní právo na transparentní fungování státu, veřejnoprávních institucí a demokratická kontrola ze strany občana silnější, a proto je potřeba omezení práva hospodaření strpět.

Novela může znovu skončit u soudu

Podle Musila je možné, že zákon znovu skončí u Ústavního soudu kvůli tomu, že se připravuje jeho novela. "Už v minulosti nastaly takové situace. My akceptujeme, že to může nastat. Odpůrci úpravy musí být v takovém případě v dostatečném počtu, předložit závažné argumenty a potom soud takový návrh opět přijme a bude se jím zabývat znovu," dodal Musil, který ve středu vyhlásil svůj poslední nález. Ze zdravotních důvodů končí, ač měl soudcovský mandát do roku 2024. Ve čtvrtek předá na Hradě svoji rezignaci.

Šéf pirátů Ivan Bartoš poznamenal, že Ústavní soud dal pirátům za pravdu. "To však nestačí. Chceme ukončit výjimky pro státem ovládané podniky jako jsou ČEZ či České dráhy. Občané mají právo vědět, co se děje s jejich penězi," doplnil.

Senátoři se obrátili na Ústavní soud předloni v listopadu. Jednal za ně tehdejší člen horní komory Radko Martínek (ČSSD), zrušení ale požadovali také Milan Štěch (ČSSD), Jaroslav Kubera (ODS), Ivo Valenta (za Soukromníky), Jan Žaloudík (za ČSSD) nebo Jan Veleba (SPO). Podle senátorů zákon znevýhodňuje veřejný sektor v porovnání se soukromými firmami, ohrožuje veřejné vlastnictví, zvyšuje byrokratickou zátěž a zavádí nerovnost ve veřejné soutěži.

autor: ČTK | 30. 1. 2019 8:43

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama