Charita spustila databázi, která by měla koordinovat pomoc uprchlíkům. Prostřednictvím formuláře se lidé mohou registrovat a nabídnout ubytování, materiální či dobrovolnickou pomoc. Během několika hodin se do ní zapojilo už 20 lidí. Impulsem k vytvoření elektronické databáze bylo Prohlášení předsedy a místopředsedy České biskupské konference k současné situaci migrantů i postoj papeže Františka.
Nejvyšší správní soud (NSS) se obrátil na Soudní dvůr EU s otázkou, zda a za jakých podmínek mají být na českém území zadržování běženci. Jde o cizince, kteří mají být podle dublinských nařízení přemístěni do jiného státu Unie k posouzení jejich žádosti o azyl. Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl, že dublinská nařízení vyžadují v jednotlivých zemích zákonné vymezení objektivních kritérií, na jejichž základě lze v každém individuálním případě posoudit vážné nebezpečí útěku. Jinak jejich zajištění není možné. Podle NSS ale není zákonné vymezení kritérií nezbytné a podobný požadavek je přehnaně formalistický.
Prezident Miloš Zeman vyrazil do Vyšních Lhot na Frýdecko-Místecku. V obci, k níž patří utečenecký detenční tábor, podiskutoval s občany před obecním úřadem. Návštěvě tábora se ale vyhnul s tím, že cizince nenavštěvuje, ale zve si je k audienci na Hrad. Podle mluvčího Hradu Zemana zajímají především názory českých občanů.
Ministr vnitra Milan Chovanec odmítá kvóty na přerozdělení uprchlíků mezi země EU. Kvóty podle něj nemůžou fungovat, protože do Česka uprchlíci stejně nechtějí a nelze je tu držet. Většina uprchlíků totiž míří do Německa, kde mají rodinné zázemí. Podle Chovance je jeho postoj v souladu se zdravým rozumem. "Až jednou vláda odhlasuje jiný postoj ke kvótám, bude to většinový názor, tak já pak budu zvažovat, jestli ho chci, nebo nechci hájit," řekl. Podle ministra si Česko bude moci vybírat uprchlíky, které chce na základě kvót přijmout, zatím ale neví, kdy by to mohlo být.
Ministr vnitra Milan Chovanec si myslí, že zavedení kvót na rozdělování uprchlíků v Evropské unii povede k mnoha soudním sporům. "Nemůžeme tu držet za nohu Syřana nebo Pákistánce, který tu nechce být. Ten člověk má svá práva. Dočkáme se hromadných žalob," řekl s tím, že většina uprchlíků míří do Německa za příbuznými nebo známými. Chovanec odmítl, že by Češi byli xenofobní, pomáháme například v Jordánsku, kde jsme jedním z největších sponzorů uprchlického tábora.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Michal Pavlásek prošel s uprchlíky balkánskou trasu, po níž běženci míří do Evropy. Z Řecka se s různými skupinami lidí dostal až do Maďarska. Aktuálně.cz přináší druhý díl jeho cestovního deníku.
Postojem proti kvótám jsme nic nezískali, česká pozice nedává smysl, navíc jsme nepřišli s žádnou alternativou, říká šéfredaktor Respektu Erik Tabery. Ministr vnitra Chovanec se podle něj neúčastnil dřív důležitých jednání. Polsko prý navíc země visegrádské čtyřky nezradilo, protože se prý vědělo, že vyjednává o pro něj důležitých bodech, kterými souhlas s kvótami podmiňovalo. Podle Taberyho navíc jde o počet uprchlíků, se kterým Česko stejně počítalo.
Tábor je domovem 79 000 Syřanů, kteří doufali, že se vrátí domů hned po pádu prezidenta Bašára Asada. Věci se ale nevyvíjejí tak rychle, jak si přestavovali, takže tábor už není jen dočasným útočištěm. Mnozí tam založili zahradu a někteří vysazují stromy, které ale ponesou ovoce až za několik let.
Michal Pavlásek prošel s uprchlíky balkánskou trasu, po níž běženci míří do Evropy. Z Řecka se s různými skupinami lidí dostal až do Maďarska. Aktuálně.cz přináší první díl jeho cestovního deníku.
Uspět v Bruselu třeba s odmítnutím kvót? Vyžaduje to dvě podmínky. Mít jiný, lepší návrh. A mít osobnosti.
Česká republika by se rozhodnutí o kvótách na přerozdělování uprchlíků neměla bránit soudně. Myslí si to alespoň většina ministrů současné vlády v čele s premiérem Sobotkou. "Bránit se soudně není rozumné, protože nám to EU vrátí i s úroky. Dostáváme z EU desítky miliard Kč ročně, měli bychom na dnešním summitu dát jasný návrh, jak krizi vyřešit systémově," myslí si Andrej Babiš. Soudní dohru úterního rozhodnutí si vůbec nedokáže představit Jiří Dienstbier, podle něhož by Česko mělo nabídnout konkrétní řešení, a nesouhlasí s ní ani Martin Stropnický.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Po kvótách na přerozdělení uprchlíků, které - přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska - v úterý schválili ministři vnitra EU, přichází na řadu další krok: nátlak na Řeky. Evropské unii se nelíbí, že nedostatečně chrání své hranice. Na staronového řeckého premiéra Tsiprase proto zatlačí na dnešním summitu EU.
Obchodní lodě jsou - stejně jako všechna ostatní plavidla - vázána námořním právem a jejich posádky musí na moři poskytnout pomoc lidem v nouzi. Dříve takové případy byly vzácné, kvůli desetitisícům uprchlíků na cestě z Afriky a Blízkého východu do Evropy jsou však nyní stále častější a zachránci musí řešit řadu zásadních otázek. "Nevíme, koho bereme na palubu. Ti lidé nemají dokumenty ani registraci. Co kdyby mezi nimi byli třeba členové hnutí Islámský stát, kteří by loď násilím obsadili?" vysvětluje představitel bahamské dopravní společnosti Campbell Shipping.
Zažili jsme případy desítek promrzlých dětí, desítek těhotných žen, tam vidím mravní povinnost Evropy se o ně postarat, říká Jan Skalík, který působil jako dobrovolník v uprchlickém táboře v Maďarsku. Země podle něj pro uprchlíky vůbec nic nedělá.
Michal Pavlásek prošel s uprchlíky balkánskou trasu, po níž běženci míří do Evropy. Z Řecka se s různými skupinami lidí dostal až do Maďarska. Aktuálně.cz zveřejní jeho cestovní deník. Prolog přinášíme už dnes: Syřané, které na Balkáně potkal, líčí, co mají za sebou v momentě, kdy dorazí do první země v Evropě - Řecka.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě jsme sledovali v online reportáži.
Učitelka Karla Kubíčková už čtrnáct let pomáhá dětem, jejichž rodiny čekají na azyl, naučit se česky. Za tu dobu jí rukama prošly stovky žáků z různých zemí světa. Současnou imigrační krizi zatím ve své třídě nepocítila, protože uprchlíci se snaží dostat dál do Německa. Při dřívějších uprchlických vlnách, například po čečenské válce, nejvíc zvládla učit i dvakrát tolik dětí.
Ministerstvo vnitra vypracovalo analýzu, ve které uvádí, že v návrhu na povinné uprchlické kvóty nalezlo tři nejasnosti. Současný návrh vychází z modelu, který EU využilo při maltské krizi v roce 2009. Uprchlíci tehdy odmítli do některých zemí odjet, což by se mohlo opakovat. Ministerstvo dále neví, jak se technicky a právně uskuteční nedobrovolné umístění uprchlíka, který bude přidělen určitému státu. Také není jasné, jak zajistit, aby uprchlík zemi neopustil a nevydal se jinam. Česko v pondělí analýzu zaslalo lucemburské straně, která nyní předsedá Unii.
