reklama
 
 

Pašeráci mě vyhodili z člunu, plaval jsem zpátky do Turecka. Uprchlíci líčí cestu přes moře

AKTUALIZOVÁNO 22. 9. 2015
Michal Pavlásek prošel s uprchlíky balkánskou trasu, po níž běženci míří do Evropy. Z Řecka se s různými skupinami lidí dostal až do Maďarska. Aktuálně.cz zveřejní jeho cestovní deník. Prolog přinášíme už dnes: Syřané, které na Balkáně potkal, líčí, co mají za sebou v momentě, kdy dorazí do první země v Evropě - Řecka.

Turecké pobřeží - Ali je ze syrského Aleppa. Do Turecka utekl před třemi lety - přesně v den, kdy dosáhl plnoletosti.

Zůstat tam ale nechtěl. Vůči Syřanům mají Turci podobný vztah jako Češi k Romům. Přestože ovládá čtyři jazyky včetně turečtiny, rozhodl se odjet dál, do Evropy.

"Sehnat pašeráka v tureckých přístavech je snadné jako koupit chleba," vysvětluje Syřan, jak jeho pouť do Řecka začala. Internetové sociální sítě navíc podle něj nabízejí dokonalý přehled o tamní situaci – na koho se obrátit, na koho si dát pozor.

Balkánskou trasou uprchlíků. Deník z cesty

Balkánskou trasou uprchlíků. Deník z cesty

Michal Pavlásek prošel s uprchlíky balkánskou trasu, po níž běženci míří do Evropy. Z Řecka se s různými skupinami lidí dostal až do Maďarska. Aktuálně.cz přináší jeho cestovní deník.

Prolog: Pašeráci mě vyhodili z člunu, plaval jsem zpátky do Turecka. Uprchlíci líčí cestu přes moře

První díl: Řecký přechod s drátem je místo uprostřed ničeho, sem Evropan nepřijde

Druhý díl: Běžence schovali v kempu. Nádraží osiřelo, prodejci jsou bez práce

Třetí díl: To, že je nevidíme, ještě neznamená, že tu nejsou

Čtvrtý díl: V autobusu si nejsme rovni. Běženci musí dozadu, Evropan k nim nesmí

Uprchlíci navíc mají i informace od známých či rodinných příslušníků, kteří cestu absolvovali před nimi. Nebo čerpají z už zmiňovaných několika facebookových skupin, které slouží k minimalizaci rizik a nástrah.

Strach z "desperados"

Nebezpečné jsou hlavně organizované skupiny zločinců. Utečenci je nazývají "desperados". Ti po vyplutí člunu na loď zaútočí a uprchlíky oberou o peníze pod výhružkou zničení plavidla. Lidem ve člunu pak často nezbývá nic, než se modlit.

Potíž je v tom, že trasa po moři z Turecka do Řecka a poté přes Makedonii do Srbska a Maďarska je mezi běženci čím dál populárnější. I když světem nedávno otřásla fotografie vyplaveného těla tříletého Ajlana Kurdího, na téhle cestě umírá méně lidí než na trase z Libye přes Středozemní moře.

Vratké kocábky přitom mají ke skutečným lodím daleko (sám jsem měl možnost si některé z nich prohlédnout). Za normálních okolností jsou určené jen několika osobám, přepravují jich ale několikanásobek, čímž se už tak nebezpečná cesta z tureckého pobřeží Malé Asie stává ruskou ruletou.

1200 dolarů na osobu

Učitel angličtiny Abdul z Kobani ze Sýrie utekl před měsícem i se svojí ženou a dvěma dětmi. Přes své známé dostal tip na pašeráka, který byl ale domluvený s "desperados", muži maskovanými v černých kuklách.

Pasažérům hrozili potopením lodi. Lidé však zaplatit odmítli. Následně byli přinuceni z lodi vyskočit a doplavat zpět k tureckým břehům.

Pro toho, kdo měl přesně propočítané peníze na celou cestu (ze Sýrie až do západní Evropy je třeba mít několik tisíc dolarů na osobu), tak jejich sen dostat se do Evropy skončil.

Nejnižší cena za transport na některý z řeckých ostrovů z přístavů Bodrum, Izmir či Didim je 1200 dolarů na osobu. Pokud cestuje vícečlenná rodina, jde o velkou část jmění, které nastřádali a dali dohromady nejčastěji prodejem veškerého svého majetku.

S nadějemi do Belgie

Abdula tato zkušenost vedla k tomu, že další pokus již s rodinou neabsolvuje. "Nechci riskovat jejich životy. Ten svůj pro ně obětovat musím," tvrdí.

Aby Abdul a jeho rodina neskončili stejně jako Abdalláh, otec Ajlana Kurdího, rodinu nechal v Turecku. A doufá, že se mu podaří dostat do Belgie.

Azylové řízení je tam podle něj rychlejší, než je tomu v jiných zemích. A existuje šance, že pokud azyl získá, se svými blízkými se během následujících měsíců snad opět sejde.

První, co musel cestou do Belgie zvládnout, je dostat se z krizí zmítaného Řecka.

Autor pracuje v Etnologickém ústavu Akademie věd ČR.

autor: Michal Pavlásek | 22. 9. 2015

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama