Chovanec: Kdyby vláda na kvóty změnila názor, zvážím, jestli v ní chci být

Markéta Šrajbrová
Aktualizováno 24. 9. 2015 21:57
Ministr vnitra Milan Chovanec odmítá kvóty na přerozdělení uprchlíků mezi země EU. Kvóty podle něj nemůžou fungovat, protože do Česka uprchlíci stejně nechtějí a nelze je tu držet. Většina uprchlíků totiž míří do Německa, kde mají rodinné zázemí. Podle Chovance je jeho postoj v souladu se zdravým rozumem. "Až jednou vláda odhlasuje jiný postoj ke kvótám, bude to většinový názor, tak já pak budu zvažovat, jestli ho chci, nebo nechci hájit," řekl. Podle ministra si Česko bude moci vybírat uprchlíky, které chce na základě kvót přijmout, zatím ale neví, kdy by to mohlo být.
Ministr vnitra Milan Chovanec
Ministr vnitra Milan Chovanec | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ministr vnitra Milan Chovanec dál tvrdě odmítá kvóty na přerozdělení uprchlíků mezi země EU. Na úterním jednání evropských ministrů byl v menšině - zástupci členských států kvóty odhlasovali.

Podle Chovance ale nikdy nemůžou fungovat, protože do Česka uprchlíci stejně nechtějí a nelze je tu držet. "Chceme znát funkčnost toho systému, neustále máme obavy, že prostě fungovat nebude a že jsme si schválili prázdnou politickou deklaraci, která nebude naplněna," řekl ministr novinářům. I když se oficiální odmítavý postoj vlády ke kvótám nezměnil, ne všichni ministři si přejí, aby Česko zastávalo tak tvrdý postoj jako ministerstvo vnitra. Chovance už kritizoval například ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, který ale sám kvóty také odmítá. Jediným zastáncem kvót ve vládě je ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Podle Chovance je ale jeho postoj v souladu se zdravým rozumem. "Až jednou vláda odhlasuje jiný postoj ke kvótám, bude to většinový názor, tak já pak budu zvažovat, jestli ho chci, nebo nechci hájit. Zatím si myslím, že ten názor tak, jak ho Česká republika definuje, je v souladu se zdravým rozumem a zájmy České republiky, takže mi nedělá problém ho hájit," řekl Chovanec.

Proč si myslíte, že kvóty nebudou fungovat?

Ti lidé sem nechtějí. To je základní problém. A my nevíme, jak sem budeme realokovat člověka proti jeho vůli bez toho, aby se obrátil na soud a domáhal se svých práv. Předpokládám, že se do toho zapojí mezinárodní organizace neziskového sektoru, které budou migrantům v soudních sporech pomáhat. Čekají nás vleklé soudní žaloby.

Nevadí vám, že se včera v Bruselu o kvótách nejednalo?

Snaha smést to ze stolu znamenala mimořádné zasedání ministrů vnitra s tím, že evropské orgány tím nechtěly zatěžovat premiéry. Já si myslím, že naše pozice je jasná. Pan premiér ji definoval i před svým odjezdem. My s kvótami stále nesouhlasíme, akorát respektujeme, že jsme byli přehlasováni. A teď řeknu to jedno velké ale – ale chceme znát funkčnost toho systému, neustále máme obavy, že prostě fungovat nebude a že jsme si schválili prázdnou politickou deklaraci, která nebude naplněna.

Objevují se informace, že nejen ministři Dienstbier a Pelikán kritizují váš silový postoj proti kvótám, ale že už se nelíbí ani dalším ministrům, třeba Lubomíru Zaorálkovi. Vnímáte to tak? A co budete dělat pro to, aby se kvůli těmto rozporům neroztříštil postoj vlády?

Já mám mandát vlády, který jsem hájil na zasedání ministrů vnitra. Hájil bych ho znovu ve stejném rozsahu, protože mi přijde srozumitelný a v souladu se zdravým rozumem. Že bychom byli v rozporu s kolegou Zaorálkem, to jsem si nevšiml. S kolegou Dienstbierem a Pelikánem jsme včera měli vzrušenější debatu na vládě. Na vládu to patří. Ti lidé mají jiný pohled na svět, já ho mám také jiný. Až jednou vláda odhlasuje jiný postoj ke kvótám, bude to většinový názor, tak já pak budu zvažovat, jestli ho chci, nebo nechci hájit. Zatím si myslím, že ten názor tak, jak ho Česká republika definuje, je v souladu se zdravým rozumem a zájmy České republiky, takže mi nedělá problém ho hájit. Nepřijde mi, že je silový. Přijde mi, že je rozumný.

Takže se nebojíte, že by se postoj vlády ke kvótám mohl v dohledné době roztříštit?

Možná se tu potkáme za rok, když budu ještě ministr, a řeknu vám: mýlil jsem se, kvóty fungují výborně. Já si to prostě nemyslím. A kdyby vláda diametrálně změnila názor, tak budu zvažovat, jestli v ní chci být. Teď si myslím, že hájím zdravý rozum a zájmy České republiky a že pouze partnerům v Evropě říkám své pochyby. A pokud chceme žít v Evropě, kde ani nemůžeme říct svůj názor, tak v takové unii bych taky nechtěl žít. Jsem rád, že ho pořád ještě říct můžeme.

Kdy by k nám mohli přijít první uprchlíci přidělení podle kvót?

To je dobrá otázka a já na ni neumím odpovědět. Včera byl vytvořen styčný důstojník, Ital, který má mít realokaci na starosti. Budou muset poskytnout České republice případný seznam realokovaných osob, budou nám muset umožnit s nimi mluvit, budou muset umožnit nějaký bezpečnostní scan. Jsme na začátku celého procesu, já si netroufnu říct, kdy to může začít. Obávám se, že do konce roku to nebude, ale uvidíme.

Zmiňoval jste právo azylanta na sloučení rodiny. Vidíte v tom nějaký problém?

Problém v tom žádný není. Akorát si musíme uvědomit, že každý jednotlivec přicházející bez rodiny, bude-li mu přiznána mezinárodní ochrana, bude mít podle evropského práva nárok na sloučení rodiny. Míří-li například do Německa odhadem 800 tisíc migrantů, z toho polovina budou jednotlivci, tak budou následovně chtít sloučit rodinu. Takže nás čeká dejme tomu 400 tisíc lidí krát počet rodiny. Ty jsou početné, tak to může být 400 tisíc krát čtyři. Takže nás čeká kolem jednoho a půl milionu nárůst už legální migrace od Německa v příštím roce nebo dvou letech.

Co další závěry Evropské komise znamenají konkrétně pro Českou republiku? Jakou částkou se třeba budeme podílet na pomoci Jordánsku, Turecku? Jak se budeme podílet na zvýšené ochraně schengenských hranic?

Vnější ochrana schengenských hranic může znamenat požadavek členských států na naše specialisty. My jsme je nabízeli Italům i Maďarům zhruba dva měsíce zpátky. Nemáme zatím odpověď ani z jedné země. Počítáme s nasazením dejme tomu v řádech desítek lidí, ale musíme mít přesná čísla od našich partnerů. Český rozpočet s nějakou mimořádnou dotací směrem k těmto zemím nepočítá, museli bychom to řešit v rámci rozpočtové rezervy, ale spíš si myslím, že včerejší dohoda znamená využití peněz z evropských fondů, ne z národních fondů.

Podle agentury Reuters dnes Chorvatsko zakázalo vstup srbským občanům na své území. Můžete se k tomu vyjádřit?

To je velmi špatná zpráva, protože Srbsko je zemí, na niž nápor migrantů jde. My tam posíláme deset milionů korun pomoci. Je to špatný signál, že se něco takového v Evropě děje. Chorvatsko teď čelí migrační krizi. Je velmi zvláštní, že když jsem byl na předposledním jednání ministrů vnitra, tak tehdy chorvatský ministr vnitra avizoval, že problém Chorvatska s migrací je limitně blízký nule. Ta situace se změnila okamžitě po stavbě plotu. My jsme to předvídali. Je otázka, kam až to dojde. Srbsko je kandidátskou zemí do Evropské unie. Tohle asi není dobrá cesta spolupráce v Evropě. Ale je to na těch dvou zemích. Mě ten stav mrzí.

Postojem proti kvótám jsme nic nezískali, česká pozice nedává smysl, říká šéfredaktor Respektu Erik Tabery. Jde podle něj navíc o počet uprchlíků, se kterým Česko stejně počítalo. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Aktualizováno před 16 minutami

Liberecký kraj podal předžalobní výzvu na ministerstvo, odmítá rozdělování dotací podle rychlosti kliknutí

Liberecký kraj podal na ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) předžalobní výzvu kvůli systému příjmu žádostí o dotace z programu REACT-EU na posílení zdravotnictví. Žádá vyhlášení nové výzvy s rovnými podmínkami pro všechny. Pokud to do konce měsíce ministerstvo neudělá, je kraj připraven obrátit se na soud a žádat i předběžné opatření, které zakáže rozdělování peněz z programu. Podle MMR byly ale kraje od samého počátku u nastavení kritérií a způsobu hodnocení projektů v REACT-EU.

Výzva Libereckého kraje se týká rozdělování peněz v minulém týdnu i dalších dvou výzev, které se uskuteční 14. a 25. května. Novinářům to dnes řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Podle opozičních poslanců rozhodovala v systému rychlost podání projektu, tedy kliknutí počítačovou myší, což ve středu označili za skandální.

Kritiku ve čtvrtek odmítl i premiér Andrej Babiš. Novinářům řekl, že všechny přihlášené projekty budou posouzeny. "Není to pravda, všechny projekty, které byly přihlášeny, budou vyhodnoceny," uvedl.

Způsob a kritéria hodnocení projektů v programu jsou podle MMR dílem 29 zástupců Monitorovacího výboru IROP. Finální hodnotící kritéria odsouhlasili i zástupci krajů. "Je zcela absurdní, že si nyní někteří hejtmani stěžují a napadají pravidla, proti kterým nejen že nevznesli od července 2020 žádnou připomínku, dokonce se na jejich vytváření prostřednictvím zástupců Asociace krajů v rámci koncepční skupiny ministerstva zdravotnictví a monitorovacího výboru sami podíleli," řekl náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád. Za Asociaci krajů ČR pro zdravotnictví je ve výboru i zástupce kraje Vysočina, s náhradníkem za Liberecký kraj.

Zdroj: ČTK
Další zprávy