Kvóty prošly, teď je řada na Řecích. Evropa je nutí zavřít hranice

Silvie Housková
23. 9. 2015 5:30
Po kvótách na přerozdělení uprchlíků, které - přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska - v úterý schválili ministři vnitra EU, přichází na řadu další krok: nátlak na Řeky. Evropské unii se nelíbí, že nedostatečně chrání své hranice. Na staronového řeckého premiéra Tsiprase proto zatlačí na dnešním summitu EU.
Běženci na aténském náměstí Victoria.
Běženci na aténském náměstí Victoria. | Foto: Reuters

Atény (Od naší zpravodajky) - Na náměstí Victoria severně od centra Atén přichází denně desítky uprchlíků. "Je to hrozné. Když jdu ráno do práce přes náměstí, sklopím hlavu a nedívám se doleva ani doprava, už to nechci vidět," říká Anthi, servírka z jedné z kaváren, které náměstí lemují.

"Je mi jich líto, ale nemůžeme s tím nic dělat. Navíc je to síla - nemají kam chodit na toaletu, nebo se umýt. Tady je pustit nemůžu, pustím jednoho a budou chtít všichni," pokračuje, zatímco připravuje čerstvý pomerančový džus pro jednoho ze zákazníků.

Bezradná je nejen Anthi, ale celé Atény. Vlastně celé Řecko. Jen na řecký ostrov Lesbos denně přijedou zhruba 3000 běženců.

Řekové jim při registraci kupříkladu neberou otisky prstů - pošlou je rovnou dál do Evropské unie. "Problém je, že nevíme, co s nimi," přiznává ředitelka Ekumenického programu pro uprchlíky Efthalia Pappaová, když  se dívá směrem ke skupinkám uprchlíků posedávajících na lavičkách s cestovními taškami.

Kvóty prošly, na řadě je Řecko

"Jsou to lidé, kteří už byli většinou zaregistrováni na ostrovech, takže do centra pro uprchlíky bychom je brát neměli. Jenže je nemůžeme odvést ani do azylového centra, protože o azyl u nás nepožádali a ani nechtějí,“ vysvětluje Pappaová (nejen) řecké dilema.

"Všichni chtějí do Německa," krčí bezradně rameny.

Němcům a dalším zemím Unie se ale takový přístup nelíbí. Atény podle nich nedělají dost.

Po kvótách na přerozdělení uprchlíků, které - přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska - v úterý schválili ministři vnitra EU, tak přichází na řadu další krok: nátlak na příliš laxní Řeky.

Jen pár hodin poté, co byl Alexis Tsipras znovu jmenován řeckým premiérem, ho bude Evropská unie na středečním summitu tlačit k tomu, aby Řecko výrazně zpřísnilo kontroly na svých hranicích.

Naděje (nejen) Bruselu

Pokud Brusel Řeky za něco - respektive za někoho - chválí, pak je to Jannis Mouzalas. V dosavadní úřednické vládě zastával funkci ministra pro migraci.

Osvědčil se jako velmi zkušený odborník, který dokázal alespoň částečně obnovit řád při registraci uprchlíků na řeckých ostrovech. A tak Evropa doufá, že v ministerském křesle zůstane i po volbách.

Mouzalas navíc dokázal vyjednat pro Řecko další finanční pomoc, což zase imponuje Řekům. Kvůli ekonomické krizi má totiž země velké problémy postarat se o vlastní obyvatele, natož o uprchlíky z Blízkého východu. Jen za posledních šest let se ocitlo bez domova zhruba 20 tisíc Řeků.

Přesto se mnozí Řekové snaží uprchlíkům pomáhat. "Jsem na to opravdu pyšná. Naši zákazníci občas koupí těm lidem vodu nebo chleba. I já dám dětem občas pár koblih. Nejsem přeci robot, soucítím s nimi," říká servírka Anthi.

Inspirace Anglií

Na náměstí Victoria také přijíždějí různé neziskové organizace, které rozdávají uprchlíkům jídlo. Velkou část potravin pro běžence zdejší neziskovky získávají díky nápadu a odhodlání bývalé novinářky Xenie Papastavrové.

Ta se nechala inspirovat v Anglii. Začala přesvědčovat supermarkety, hotely a pekárny, aby zboží, které nespotřebují nebo neprodají, nevyhazovaly, ale darovaly.

"Ze začátku to bylo opravdu hodně, hodně těžké. V Řecku jsme se nikdy nezajímali o to, co všechno házíme do koše. I když to byly čerstvé potraviny. Takže bylo velmi náročné přesvědčit třeba pekaře, aby na konci dne chleba nevyhazovali, ale dali ho radši potřebným,“ řekla Xenie Aktuálně.cz.

Nejdříve přemluvila jednu pekárnu, teď už potraviny věnují stovky firem.

Neziskové organizace z nich dělají zhruba devět tisíc porcí jídel denně. Na projektu spolupracují například největší řetězec supermarketů v Řecku Alfa-Beta Vassilopulos nebo Aegean Airlines.

"Mám 15 kilo chleba, přijeďte si"

"Zásadní bylo, aby s tím ti, kteří jídlo věnují, neměli žádnou práci. Jen zavolali a řekli: 'Mám tady 15 kilo chleba, přijeďte si.' My už jsme to pak dali vědět určité organizaci, která si jídlo vyzvedla," popisuje Xenie, která organizaci Boroume v roce 2011 založila úplně sama.

Nebylo to však kvůli uprchlíkům, ale kvůli tisícům Řeků, kteří se kvůli krizi dostali do velkých finančních potíží. Nebo přišli o střechu nad hlavou.

Teď - v době uprchlické krize, která zasáhla celou Evropu - její projekt pomáhá všem.

Zažili jsme případy desítek promrzlých dětí, desítek těhotných žen, tam vidím mravní povinnost Evropy se o ně postarat, říká Jan Skalík, který působil jako dobrovolník v uprchlickém táboře v Maďarsku | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 6 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 6 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy