Kvóty prošly, teď je řada na Řecích. Evropa je nutí zavřít hranice

Silvie Housková
23. 9. 2015 5:30
Po kvótách na přerozdělení uprchlíků, které - přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska - v úterý schválili ministři vnitra EU, přichází na řadu další krok: nátlak na Řeky. Evropské unii se nelíbí, že nedostatečně chrání své hranice. Na staronového řeckého premiéra Tsiprase proto zatlačí na dnešním summitu EU.
Běženci na aténském náměstí Victoria.
Běženci na aténském náměstí Victoria. | Foto: Reuters

Atény (Od naší zpravodajky) - Na náměstí Victoria severně od centra Atén přichází denně desítky uprchlíků. "Je to hrozné. Když jdu ráno do práce přes náměstí, sklopím hlavu a nedívám se doleva ani doprava, už to nechci vidět," říká Anthi, servírka z jedné z kaváren, které náměstí lemují.

"Je mi jich líto, ale nemůžeme s tím nic dělat. Navíc je to síla - nemají kam chodit na toaletu, nebo se umýt. Tady je pustit nemůžu, pustím jednoho a budou chtít všichni," pokračuje, zatímco připravuje čerstvý pomerančový džus pro jednoho ze zákazníků.

Bezradná je nejen Anthi, ale celé Atény. Vlastně celé Řecko. Jen na řecký ostrov Lesbos denně přijedou zhruba 3000 běženců.

Řekové jim při registraci kupříkladu neberou otisky prstů - pošlou je rovnou dál do Evropské unie. "Problém je, že nevíme, co s nimi," přiznává ředitelka Ekumenického programu pro uprchlíky Efthalia Pappaová, když  se dívá směrem ke skupinkám uprchlíků posedávajících na lavičkách s cestovními taškami.

Kvóty prošly, na řadě je Řecko

"Jsou to lidé, kteří už byli většinou zaregistrováni na ostrovech, takže do centra pro uprchlíky bychom je brát neměli. Jenže je nemůžeme odvést ani do azylového centra, protože o azyl u nás nepožádali a ani nechtějí,“ vysvětluje Pappaová (nejen) řecké dilema.

"Všichni chtějí do Německa," krčí bezradně rameny.

Němcům a dalším zemím Unie se ale takový přístup nelíbí. Atény podle nich nedělají dost.

Po kvótách na přerozdělení uprchlíků, které - přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska - v úterý schválili ministři vnitra EU, tak přichází na řadu další krok: nátlak na příliš laxní Řeky.

Jen pár hodin poté, co byl Alexis Tsipras znovu jmenován řeckým premiérem, ho bude Evropská unie na středečním summitu tlačit k tomu, aby Řecko výrazně zpřísnilo kontroly na svých hranicích.

Naděje (nejen) Bruselu

Pokud Brusel Řeky za něco - respektive za někoho - chválí, pak je to Jannis Mouzalas. V dosavadní úřednické vládě zastával funkci ministra pro migraci.

Osvědčil se jako velmi zkušený odborník, který dokázal alespoň částečně obnovit řád při registraci uprchlíků na řeckých ostrovech. A tak Evropa doufá, že v ministerském křesle zůstane i po volbách.

Mouzalas navíc dokázal vyjednat pro Řecko další finanční pomoc, což zase imponuje Řekům. Kvůli ekonomické krizi má totiž země velké problémy postarat se o vlastní obyvatele, natož o uprchlíky z Blízkého východu. Jen za posledních šest let se ocitlo bez domova zhruba 20 tisíc Řeků.

Přesto se mnozí Řekové snaží uprchlíkům pomáhat. "Jsem na to opravdu pyšná. Naši zákazníci občas koupí těm lidem vodu nebo chleba. I já dám dětem občas pár koblih. Nejsem přeci robot, soucítím s nimi," říká servírka Anthi.

Inspirace Anglií

Na náměstí Victoria také přijíždějí různé neziskové organizace, které rozdávají uprchlíkům jídlo. Velkou část potravin pro běžence zdejší neziskovky získávají díky nápadu a odhodlání bývalé novinářky Xenie Papastavrové.

Ta se nechala inspirovat v Anglii. Začala přesvědčovat supermarkety, hotely a pekárny, aby zboží, které nespotřebují nebo neprodají, nevyhazovaly, ale darovaly.

"Ze začátku to bylo opravdu hodně, hodně těžké. V Řecku jsme se nikdy nezajímali o to, co všechno házíme do koše. I když to byly čerstvé potraviny. Takže bylo velmi náročné přesvědčit třeba pekaře, aby na konci dne chleba nevyhazovali, ale dali ho radši potřebným,“ řekla Xenie Aktuálně.cz.

Nejdříve přemluvila jednu pekárnu, teď už potraviny věnují stovky firem.

Neziskové organizace z nich dělají zhruba devět tisíc porcí jídel denně. Na projektu spolupracují například největší řetězec supermarketů v Řecku Alfa-Beta Vassilopulos nebo Aegean Airlines.

"Mám 15 kilo chleba, přijeďte si"

"Zásadní bylo, aby s tím ti, kteří jídlo věnují, neměli žádnou práci. Jen zavolali a řekli: 'Mám tady 15 kilo chleba, přijeďte si.' My už jsme to pak dali vědět určité organizaci, která si jídlo vyzvedla," popisuje Xenie, která organizaci Boroume v roce 2011 založila úplně sama.

Nebylo to však kvůli uprchlíkům, ale kvůli tisícům Řeků, kteří se kvůli krizi dostali do velkých finančních potíží. Nebo přišli o střechu nad hlavou.

Teď - v době uprchlické krize, která zasáhla celou Evropu - její projekt pomáhá všem.

Zažili jsme případy desítek promrzlých dětí, desítek těhotných žen, tam vidím mravní povinnost Evropy se o ně postarat, říká Jan Skalík, který působil jako dobrovolník v uprchlickém táboře v Maďarsku | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Sjezd v Kitzbühelu se dnes kvůli počasí nepojede

V Kitzbühelu se dnes lyžaři na start slavného sjezdu nepostaví. Pořadatelé závod Světového poháru na Hahnenkammu zrušili vzhledem k nepříznivým povětrnostním podmínkám a ke stavu obávané sjezdovky Streif. Začátek byl naplánován na 11:30, ale jury a Mezinárodní lyžařská federace FIS hned po ranní inspekci rozhodly kvůli sněžení, dešti a mlze o zrušení závodu.

Během poledne se rozhodne o zbylém programu závodního víkendu. Podle aktuálního plánu je v neděli na programu superobří slalom.

Dnes se měl na Hahnenkammu jet klasický závod po páteční předehře, kterou představovala náhrada za neuskutečněný sjezd ve Wengenu. Z vítězství se radoval Švýcar Beat Feuz, závod ale zastínily dva těžké pády a nakonec se kvůli silnému větru dostalo na trať jen 30 lyžařů, tedy minimální počet pro započítání výsledků.

Zdroj: ČTK
Další zprávy