Ruská agrese na Ukrajině trvá už čtyři roky. Pokračující invaze stojí Putinův režim kromě statisíců životů také miliardy eur, respektive rublů. I po mnoha vlnách mezinárodních sankcí zůstávají fosilní paliva stěžejním zdrojem financování ruského státního rozpočtu. Na seznamu zemí, které z Moskvy stále odebírají ropu a plyn, jsou přitom také dvě středoevropské země.
Polská petrochemická skupina Orlen vloni více než zečtyřnásobila čistý zisk na 11,25 miliardy zlotých (téměř 65 miliard korun). Tržby se však téměř o desetinu snížily a dosáhly 267,33 miliardy zlotých. Firma, která v České republice vlastní rafinérskou skupinu Orlen Unipetrol, o tom ve čtvrtek informovala na svých internetových stránkách.
Slovenská vláda ve středu kvůli dřívějšímu přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu vyhlásila stav ropné nouze, opatření vstoupí v platnost ve čtvrtek. Kabinet premiéra Roberta Fica zároveň souhlasil s tím, že stát ze svých nouzových zásob zapůjčí bratislavské rafinerii Slovnaft do 250 tisíc tun ropy. Krok má společnosti pomoci zvládnout období, než si zajistí suroviny jinou trasou.
Ruská ekonomika naráží na vážné problémy. Kvůli nezájmu Indie a nízkým cenám ropy se státní pokladna vyprazdňuje mnohem rychleji, než Moskva čekala. V lednu příjmy z prodeje surovin klesly na polovinu. Podle ekonomů může být schodek rozpočtu do konce roku 2026 až trojnásobný oproti plánu. Kremlu navíc hrozí, že brzy vyčerpá své finanční rezervy.
Americký prezident Donald Trump má další cíl: komunistický režim na Kubě. V posledních týdnech vyvíjí Washington na Havanu stále větší tlak. Trumpova administrativa se navíc pokouší Kubu úplně odstřihnout od dodávek ropy. Podle některých odhadů tak má tamní režim zásoby paliva maximálně na dva týdny.
USA zadržely šestý ruský tanker, britské speciální jednotky se chystají k útokům, Německo jeden z nich nepustilo do svých vod a Ukrajina na některé z nich začala útočit pomocí dronů. „Chlouba“, která pomáhala ruské ekonomice s exportem ropy a plynu navzdory sankcím, teď dostává vážné trhliny. Dotkne se to ruského rozpočtu?
„Byl to neuvěřitelný zážitek, jako kdybyste sledovali televizní program,“ popsal Donald Trump sobotní zadržení venezuelského diktátora Nicoláse Madura a jeho ženy. Američtí vojáci pár vytáhli z ložnice a nemuseli ani použít autogeny, které měli připraveny na rozřezání ocelových zdí bezpečnostní místnosti. „Byla to jedna z nejúžasnějších operací amerických sil v dějinách,“ pochlubil se Trump.
Spojené státy v neděli zasáhly v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely proti dalšímu tankeru, píšou agentury Bloomberg a Reuters. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
„Evropská unie je na tom tak bídně, že vypíná vánoční osvětlení,“ burcovala začátkem prosince mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. V prohlášení kritizovala Evropu za to, že se chce plně odstřihnout od ruských energií.
Ukrajinci si v rámci útoku na ruskou energetickou infrastrukturu našli nový cíl - lodě takzvané stínové flotily, kterými Rusové obcházejí sankce. Kyjev potvrdil hned dva údery na takové tankery v Černém moři, které se odehrály v posledních několika dnech. Podle deníku Wall Street Journal ovšem letos došlo hned k šesti takovým výbuchům.
Tlak na Venezuelu v posledních týdnech stále sílí. Zatímco americký prezident Donald Trump mluví o boji proti drogovým kartelům, venezuelský diktátor Nicolás Maduro varuje před snahou svrhnout jeho režim. Pokud by se Spojené státy k takovému kroku skutečně uchýlily, znamenalo by to zásadní otřes na světovém trhu s ropou a podle deníku The Telegraph i zničení Putinova Ruska.
Rusko utržilo od začátku války na Ukrajině přes 800 miliard eur z vývozu fosilních paliv. Vybudovalo flotilu starých tankerů bez pojištění plujících pod cizími vlajkami, z nichž asi třetina pochází od západních firem. Skryté finanční sítě, jež umožňují Rusku obcházet ropné sankce, odhalila platforma investigativních novinářů Follow the Money, která získala v říjnu Cenu Daphne Caruanové Galiziové.
Přes deset let působil ve Spojených státech, pracoval pro řadu amerických médií, pak působil ve Venezuele, žil na Tchaj-wanu a v posledních letech procestoval desítky zemí v Jižní Americe, Asii i Africe. Novinář a publicista Eduard Freisler teď vydal knížku o Kubě, odkud byla jeho bývalá žena. V rozhovoru pro Spotlight News mluví o dění na karibském ostrově či o možném útoku USA na Venezuelu.
Kreml předpokládal, že jeho agrese ovlivní životy obyčejných Rusů minimálně. Ukrajinci ale učinili strategické rozhodnutí a válku přenesli na místa vzdálená tisíc kilometrů v ruském týlu. Své nejúčinnější zbraně pro tyto mise vyrábějí potají na venkově, k cílům je pak vypouštějí pod hávem noci.
Pokud nejste ochotni připustit, že by maďarský premiér Viktor Orbán mohl v něčem mít někdy pravdu, asi tyto řádky nečtěte. Pokud si naopak myslíte, že má pravdu vždy – tak je asi taky nečtěte. Jedna vlaštovka jaro nedělá.
"Maďarsko hledá způsob, jak obejít americké sankce nově zavedené vůči ruským ropným společnostem," oznámil v pátek premiér Viktor Orbán. Sankce přitom vyhlásil jeho politický spojenec a "blízký přítel" Donald Trump. Ekonom Petr Bartoň však upozorňuje, že nejde o politický vzdor, nýbrž o důsledek faktu, že pro Budapešť je ruská ropa zkrátka zcela nezbytná.
Spojené státy uvalily ve středu zatím největší sankce na ruskou ropu. Omezení se týkají dvou největších ruských firem, Rosněfť a Lukoil. Bílý dům si od toho slibuje zvýšení tlaku na ruského prezidenta Vladimira Putina a zbavení Moskvy finančních prostředků k vedení války proti Ukrajině. Oznámení přišlo krátce poté, co americký prezident Donald Trump zrušil plánovanou schůzku s Putinem v Budapešti.
Evropská unie dává sbohem ruskému plynu i ropě. Po letech, kdy Moskva využívala energetiku jako páku vůči Evropě, se klíčové instituce EU shodují na konci dovozu ruských fosilních paliv. Zbývá doladit, kdy přesně dovozy skončí a jak zabránit možnému obcházení zákazu.
Ropa, plyn a uhlí budou mít i po roce 2050 dominantní postavení v celosvětových dodávkách energie, protože růst poptávky po elektřině bude rychlejší než přechod na obnovitelné zdroje. Vyplývá to z aktuální zprávy poradenské společnosti McKinsey. Pokračující využívání fosilních paliv představuje velkou výzvu pro dosažení globálních klimatických cílů.
Rusko se potýká s nejvážnější palivovou krizí za poslední roky. Série ukrajinských útoků drony na ropné rafinerie výrazně narušila produkci benzinu a donutila Moskvu přistoupit k mimořádným opatřením. Situace se mezitím komplikuje i na frontě energetické bezpečnosti Ukrajiny, kde dochází k výpadkům elektřiny v okolí jejích jaderných zařízení.
