Přijměte vůči Madurovi co nejdříve sankce, vyzývá venezuelský exil Evropskou unii

ČTK ČTK
6. 11. 2017 21:28
Venezuelští emigranti vyzvali Evropskou unii k přijetí sankcí vůči režimu prezidenta Nicoláse Madura. Brusel sice Venezuelu opakovaně kritizoval, k uvalení sankcí ale zatím nesáhl.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Caracas/Miami - Organizace venezuelských emigrantů z Miami na Floridě vyzvala Evropskou unii, aby co nejdříve přijala sankce vůči diktátorskému režimu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Organizace venezuelských disidentů v exilu (Veppex) adresovala příslušný dopis předsedovi Evropského parlamentu Antoniu Tajanimu, v němž žádá, aby Evropa následovala v přijetí sankcí Spojené státy či Kanadu. Informoval o tom v pondělí venezuelský opoziční deník El Nacional.

Představitelé EU již několikrát Madurův režim kritizovali, sankce vůči němu ale zatím nepřijali.

"Je nanejvýš naléhavé pokročit v izolaci genocidní tyranie, která využila slabosti opozice a podvodných a zmanipulovaných voleb k tomu, aby vytvořila zdání demokracie," uvádí v dopise šéfovi europarlamentu předseda organizace Veppex José Antonio Colina.

Odkazuje tak na nedávné volby guvernérů, v nichž podle oficiálních výsledků zvítězili vládní socialisté v 18 z 23 venezuelských států. Předvolební průzkumy přitom ukazovaly na jasnou výhru opozice.

Po volbách guvernérů, v nichž úřady například znemožnily kandidovat několika opozičním lídrům, se vyhrotil rozkol uvnitř opoziční koalice. Jen jeden z pěti opozičních guvernérů totiž dodržel dohodu opozice a odmítl složit přísahu před takzvaným ústavodárným shromážděním, které letos v srpnu ustavila vládní strana jako nový zákonodárný sbor. Tento orgán vzešel ze zvláštních voleb, které bojkotovala opozice a kritizovala je řada zemí Ameriky i Evropské unie. Spojené státy kvůli tomu zavedly vůči představitelům venezuelského režimu sankce.

Fungování venezuelského parlamentu, který vzešel z řádných voleb v prosinci 2015, od začátku blokuje ústavní soud, nakloněný prezidentovi. Letos koncem března se ústavní soud dokonce pokusil oficiálně převzít pravomoci parlamentu, což vyvolalo masové demonstrace.

Lidé vycházeli téměř každý den do ulic Caracasu i dalších měst v zemi protestovat proti vládě, kterou viní z diktátorských praktik i hluboké ekonomické krize. Vláda protesty brutálně potlačovala, což si vyžádalo na 140 obětí. Od léta ale demonstrace víceméně utichly, k čemuž přispělo zatýkání a pronásledování představitelů opozice.

V pondělí venezuelská policie bránila ve vstupu do budovy parlamentu několika opozičním poslancům, což podle deníku El Nacional nebylo poprvé. O víkendu se místopředseda parlamentu Freddy Guevara uchýlil na chilské velvyslanectví v Caracasu, když Nejvyšší soud rozhodl, že má být zatčen, zbaven imunity a souzen kvůli podněcování k nepokojům. Na chilskou ambasádu se už dříve uchýlilo několik soudců, jimž hrozilo zatčení proto, že je jmenoval Madurem neuznávaný parlament.

Evropští poslanci vyzvali v polovině září členské země EU, aby zvážily sankce vůči představitelům venezuelského režimu. Poslanci na zasedání ve Štrasburku odsoudili porušování ústavního pořádku a lidských práv ve Venezuele.

V říjnu Evropský parlament udělil venezuelské opozici a tamním politickým vězňům Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.

 

Právě se děje

Další zprávy