Takovou Venezuelu by Chávez nikdy nechtěl, rebeluje prokurátorka. Odvety prezidenta Madura se nebojí

Simone Radačičová Zahraničí Simone Radačičová, Zahraničí
2. 8. 2017 17:33
Proti venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi existuje v zemi silná opozice. Jedním z jejích nejvýraznějších hlasů je momentálně generální prokurátorka Luisa Ortegová. Ta Madura označuje za diktátora a hovoří o "státním terorismu". Ortegová patří mezi obdivovatele Madurova mentora, Huga Cháveze. Ten by podle ní Madurovu představu Venezuely nikdy nechtěl. V jihoamerické zemi nyní pokračují demonstrace. Ty zesílily o víkendu, kdy se volilo do Ústavodárného shromáždění. Ředitel firmy, která poskytla technologii k počítání hlasů, ve středu připustil, že hlasování bylo částečně pozměněné.
Venezuelská generální prokurátorka Luisa Ortegová ukazuje kopii ústavy.
Venezuelská generální prokurátorka Luisa Ortegová ukazuje kopii ústavy. | Foto: ČTK

Caracas - Venezuelská generální prokurátorka Luisa Ortegová vždy patřila mezi zastánkyně chávismu. Nikdy se netajila obdivem k někdejšímu prezidentovi své země Hugo Chávezovi.

K jeho nástupci Nicolási Madurovi ale takovou přízeň nechová. Tvrdě ho kritizuje a v posledních měsících patří devětapadesátiletá prokurátorka mezi jeho nejnebezpečnější odpůrce.

Ortegová je přesvědčena, že Maduro hodlá ve Venezuele zavést diktaturu - podobně, jako si myslí opozice a demonstranti, kteří nyní pravidelně vycházejí do ulic.

Prokurátorka tvrdí, že s Madurovými změnami by jeho politický mentor Chávez nikdy nesouhlasil. "Tohle by Chávez pro Venezuelu nechtěl. Je to daleko od jeho přání," nechala se slyšet.

Podle Ortegové čekají jihoamerickou zemi "nejtemnější dny". "Ve Venezuele nevládne právo. Je to policejní stát," tvrdí.

Generální prokurátorka otevřeně mluví o "státním terorismu". Hodlá dostat před soud vojáky a policisty odpovědné za smrt demonstrantů a Madura přímo označuje za diktátora.

Její dny v křesle prokurátorky se ale zřejmě chýlí ke konci. Maduro se rebelující Ortegové hodlá zbavit.

Ústavu budu bránit

Do funkce ji v roce 2007 jmenoval Hugo Chávez a sama Ortegová léta podporovala jeho režim. Dokonce mu pomáhala v roce 1999 přepsat venezuelskou ústavu a v roce 2014 dostala do vězení jednoho z hlavních odpůrců režimu Leopolda Lópeze, připomíná britský list Financial Times.

"Budu bránit venezuelskou ústavu a demokracii, i kdyby mě to mělo stát život," prohlašuje nyní Ortegová, která ve svých proslovech často Cháveze cituje.

Někteří ji vidí jako oportunistku, která prchá z potápějící se lodi. Jiní ji ale považují za expertku na ústavní právo, která by v budoucnu mohla Venezuelu provést složitou cestou k demokracii - až Maduro odejde.

Už tento týden se v metropoli Caracasu poprvé sejde Ústavodárné shromáždění. Jedním z jeho prvních kroků bude zřejmě odvolání rebelující prokurátorky. Ta jeho vznik označila za "ústavní únos".

Víkendové volby do shromáždění bojkotovala i opozice, protože se obává, že je to jen nástroj, který pomůže Madurovi v zemi zavést diktaturu.

Ostatně nesedí ani některé údaje o hlasování, které režim uvádí. Podle něj šlo volit více než osm milionů Venezuelanů. Po prozkoumání interních dat volebních komisí ale agentura Reuters napočítala jen 3,7 milionu hlasů.

Manipulaci s počtem odevzdaných hlasů nakonec potvrdil i ředitel firmy Smartmanic, která poskytla technologii k počítání hlasů. Na tiskové konferenci v Londýně se Antonio Mugica nechal slyšet, že data týkající se volební účasti "byla pozměněna". Nicméně dodal, že společnost má změřený skutečný počet odevzdaných hlasů a po pečlivém přezkoumání ho bude možné zveřejnit.

Musíme pokračovat v boji za mír

Maduro hlasy kritiků, jako je Ortegová, zatím jen tak neumlčí. Opozice nyní zvažuje další kroky.

Její možnosti jsou už do značné míry vyčerpané, a tak aktuálně přemýšlí, jak se Madurovi a jeho Ústavodárnému shromáždění postavit. Některé hlasy vyzývají k pokračujícím demonstracím, jiné i k násilí.

Opozice ale bojuje s časem. Venezuelané jsou vyčerpaní demonstracemi, které trvají nepřetržitě už několik měsíců. Někteří z nich rezignovali, protože se obávají střetů s bezpečnostními složkami a odvety režimu.

Během manifestací už zemřelo přes 120 lidí. Vůbec nejkrvavějším dnem byla neděle, kdy se konaly zmíněné sporné volby do Ústavodárného shromáždění.

Ulice ve venezuelském Caracasu se změnily ve válečnou zónu | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy