Prezident Maduro rozděluje venezuelskou armádu. Rebelie se budou opakovat

Simone Radačičová Simone Radačičová
10. 8. 2017 11:25
Armáda, která tvoří hlavní oporu režimu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a částečně se podílí na vládě v zemi, se po částech tříští. Maduro má sice neochvějnou podporu u armádních generálů, kteří svou loajalitu vyměnili za moc, beztrestnost a privilegia, vzpoura ovšem probíhá u řadových vojáků, kteří musí demonstrace potlačovat. Jejich rodiny totiž trápí stejné problémy jako protestující - chybí jim především jídlo a léky.
Foto: Reuters

Caracas - Několik let žil bývalý člen venezuelské národní gardy Juan Caguaripano v utajení a skrýval se před bezpečnostními složkami.

Tento víkend se ale nečekaně objevil ve třetím největším městě Venezuely, Valencii, kde v tamní vojenské posádce zorganizoval rebelii proti vládě prezidenta Nicoláse Madura

"Vyhlašujeme rebelii a stojíme při statečném lidu Venezuely. Neuznáváme vražednou tyranii Madura," prohlásil odhodlaně Caguaripano. Zdůraznil, že neplánuje žádný vojenský puč, ale vyzval ke konání svobodných voleb. Dodal, že je to pokus, jak zachránit Venezuelu "před naprostou destrukcí".

Caguaripano na videu zveřejněném na sociálních sítích vyzval další vojáky, aby se přidali na jejich stranu a přestali přijímat rozkazy od "zkorumpovaných generálů".

Vzpouru vláda po několika hodinách potlačila. Asi deset ozbrojených vzbouřenců, včetně Caguaripana, uteklo. Venezuelské bezpečnostní složky po nich nadále horečnatě pátrají. "Dostaneme je," prohlásil prezident Maduro, který akci označil za teroristický útok.

Caguaripano se proti venezuelské vládě postavil už v roce 2014, popisuje španělský list El País. Tehdy se v zemi konaly velké protivládní demonstrace, které si vyžádaly několik desítek obětí. 

Protesty ve Venezuele.
Protesty ve Venezuele. | Foto: ČTK

Poté se Caguaripano několik let ukrýval zřejmě v zahraničí, možná v sousední Kolumbii, a připravoval svůj návrat.  Jeho příklad ukazuje na rostoucí nespokojenost v části venezuelské armády. Ta hraje ve Venezuele klíčovou roli. Tvoří hlavní oporu režimu nepopulárního prezidenta Madura.

Postavení armády ve Venezuele upevnil už jeho předchůdce a politický mentor Hugo Chávez, který ji k režimu připoutal. Sám důstojník u výsadkářů využil nepovedeného pokusu o puč v roce 2002, aby ji "očistil" od svých protivníků i potenciálních rebelů.

Chávez také zavedl vzdělávací program pro vojáky, které se mu díky tomu podařilo indoktrinovat svým modelem "socialismu pro 21. století". Platí také, že jakékoliv armádní povýšení se odvíjí především od loajality k režimu, a není tak založeno na obvyklých zásluhách.

Změnu režimu nechceme

Generálové pak naopak kontrolují klíčové posty v Madurově vládě. "Armáda se ve Venezuele podílí na vládě. Vojáky najdeme mezi poslanci, guvernéry, ministry nebo velvyslanci," uvedl pro Aktuálně.cz bývalý diplomat a někdejší velvyslanec Venezuely u OSN Milos Alcalay.

Z 29 ministerstev hned 10 vedou vojáci nebo vojáci ve výslužbě. Je to například ministerstvo vnitra, spravedlnosti, energetiky nebo zemědělství. Vojáci zastávají vysoké posty ve státní ropné společnosti PDVSA. Mají tak na starosti vše od distribuce potravin po nové těžební projekty.

"Venezuelská armáda ještě nikdy neměla tak výrazné zastoupení ve společnosti," konstatoval pro BBC Hernán Castillo, profesor politologie z Univerzity Simóna Bolívara v Caracasu.

Opozice postavení armády ve Venezuele vytrvale kritizuje. "Největší chybou Cháveze bylo, že dostal armádu z kasáren," uvedl k tomu Henry Ramos Allup, jeden z nejviditelnějších členů opozice. "Kdo ji vrátí zpátky?" položil si řečnickou otázku.

"Hodně vojáků se zapojilo také do obchodu s drogami nebo brali úplatky," poznamenává Alcalay. Pokud by se změnil režim, mohli by mnozí důstojníci skončit ve vězení.

A proto svoji loajalitu k režimu vyměnili za moc, beztrestnost a privilegia. Stojí tak proti jakékoliv změně, která by jejich speciální postavení mohla ohrozit. "Je jasné, že pro vysoce postavené vojenské hodnostáře by změna režimu znamenala jen problémy," dodává Alcalay.

Dobře to ilustruje například armádní generál Néstor Reverol, kterého USA obvinily z obchodu s drogami. Přesto ho Maduro krátce poté dosadil do funkce ministra vnitra.

"Pro přežití Madura je klíčová otázka, zda si dokáže udržet podporu armády. A hodně vojáků má zájem na tom, aby Maduro zůstal ve funkci," tvrdí Stuart Culverhouse, analytik z investiční společnosti Exotix Capital.

Zrádci, nebo nepřátelé lidu

Vojenské špičky sice Madura nadále podporují, u řadových vojáků je tomu ale jinak. Právě oni totiž už několik měsíců musí potlačovat často násilné demonstrace, kdy na ně lidé hází kameny, dlažební kostky nebo Molotovovy koktejly.

"Pokud nebudeme bránit režim, tak nás označí za zrádce a to zničí naši kariéru. Pokud ale budu bránit režim, tak se z nás zase stanou nepřátelé lidu," uvedl pro agenturu Reuters nejmenovaný důstojník z města San Cristobal, který v armádě slouží už 18 let.

Vojáci nižších hodností také berou velmi nízký plat, v přepočtu jen pár dolarů. Mají tak podobné problémy s nedostatkem potravin a léků jako demonstranti, proti kterým musí zasahovat.

"Čím níže jste na žebříčku v armádě, tím větší je pravděpodobnost, že krize postihne i vaše rodiny," vysvětlil pro CNBC Reggie Thompson z poradenské společnosti Stratfor.

Experti se domnívají, že Caguaripanova rebelie nebude jen osamoceným činem. "Spíše ale dojde k menším a ojedinělým vzpourám než k něčemu významnějšímu," domnívá se expert na venezuelskou armádu Harold Trikunas ze Stanfordovy univezity.

Už letos v červnu vyzval ke vzpouře proti neoblíbenému prezidentovi také voják Oscar Pérez, který s policejním vrtulníkem chtěl zaútočit na ministerstvo vnitra a Nejvyšší soud v Caracasu. I Pérez utekl a skrývá se před bezpečnostními složkami. Několikrát se ale podle médií objevil na protivládních demonstracích a rychle si získal popularitu demonstrantů. 

 

Právě se děje

před 17 minutami

Papež František povýšil Filipínce, který ho může jednou nahradit

Papež František jmenoval filipínského kardinála Luise Antonia Tagleho příštím šéfem Kongregace pro evangelizaci národů. Povýšení do vatikánské funkce globálního významu nejspíše zvyšuje šance dvaašedesátiletého Filipínce na to, aby v budoucnu stanul v čele katolické církve, napsala agentura Reuters.

Kardinál se kvůli výkonu nové role přesune do Říma a bude tak moci nabrat zkušenosti v srdci řídicí struktury církve. Kongregace pro evangelizaci národů dohlíží na její aktivity v mnoha rozvojových zemích a má velký vliv na věřící z Afriky či Asie.

Právě na Filipínách je ze všech asijských zemí největší podíl katolíků, kteří zde tvoří asi 80 procent obyvatelstva. To je zhruba 80 milionů lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy