Evropský parlament na svém plenárním zasedání v úterý 27. dubna konečně schválí obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Završí tak pětiletý brexitový proces. V jakých oblastech bude EU s Velkou Británií nadále spolupracovat, a kde se naopak jejich cesty rozdělí?
Usnadnit cestování a pomoci strádajícímu turistickému ruchu. To je úkol pro covidový pas, který chce Evropská unie schválit do začátku léta. Jednodušší cestování by s ním měli mít lidé s očkováním, negativním testem nebo protilátkami. O tom, jak pandemie zasáhla turismus a zda covidový pas může zachránit letošní sezonu, mluvil v podcastu Aktuálně.cz Jan Herget, ředitel agentury CzechTourism.
Za několik týdnů by mohla začít fungovat společná evropská prokuratura, o jejíž existenci se mluví skoro čtvrt století. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) má obří ambice, a pokud bude fungovat, jak má, může představovat revoluci v trestním stíhání přeshraniční finanční kriminality v EU. Na té unijní rozpočet a potažmo i členské státy ročně tratí desítky až stovky miliard eur.
Patří jaderná energetika mezi udržitelné zdroje energie? Právě na tuto otázku měla tento týden odpovědět Evropská komise. Rozhodnutí ale oddálila, otázka jaderné energetiky totiž patří v rámci Evropské unie k nejkontroverznějším.
Zákon všech zákonů. Právě takovou přezdívku si v Bruselu vysloužil nový klimatický zákon, který Evropskou unii přinutí radikálně snížit emise skleníkových plynů. Dosud provolávané klimatické cíle totiž mění v právní závazky.
Maďarský premiér Viktor Orbán míchá politickými kartami celé Evropy. Po odchodu z Evropské lidové strany hledá jeho strana Fidesz nové spojence napříč hranicemi. Pokud se jí podaří najít šest partnerů, může založit zcela novou politickou frakci v Evropském parlamentu.
Z prostranství před Evropským parlamentem v Bruselu se stal nejlepší skate park ve městě. Leštěná žula zajišťuje rychlou jízdu, schody a lavičky dostatek vzrušení. A především - nikdo tu není. Pandemie koronaviru uzavřela i evropské poslance do obýváků v jejich domovinách, budova s kancelářemi pro sedm set lidí osiřela.
Evropská unie omezí vývoz covidových vakcín, dokud jich nebude mít dost pro své občany. Problémem je hlavně zpoždění dodávek od firmy AstraZeneca. K čemu může takový krok vést? Jak funguje očkování v Belgii a v Německu, a jak pandemie unii promění? V debatě projektu Evropa v souvislostech se potkali novinářka Eva Hrnčířová, europoslanec Alexandr Vondra a český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka.
Byl jedním z prvních a nakonec i jediným vrcholovým politikem, který veřejně gratuloval Donaldu Trumpovi k předčasně oslavovanému "vítězství" v amerických prezidentských volbách loni v listopadu. Teď bývá slovinský premiér Janez Janša k Trumpovi přirovnáván kvůli neúnavným útokům na novináře. O Slovinsku se začíná mluvit ve stejné souvislosti jako o kritizovaném Polsku a Maďarsku.
Rozvojové země nemají peníze na nákup vakcín proti covidu-19. Evropská unie jim na vakcíny přispěla již 2,2 miliardy eur (zhruba 57 miliard korun), přesto čelí kritice od humanitárních organizací. Podle nich by měla prolomit patenty farmaceutických společností a umožnit výrobu vakcín po celém světě.
Premiér Andrej Babiš, rakouský kancléř Sebastian Kurz a šéfové vlád dalších evropských zemí budou na konci týdne na summitu lídrů EU žádat úpravu v přerozdělení dodávek vakcín mezi jednotlivými státy. V dopise z poloviny března si stěžovali, že unie nedodržela spravedlivý princip. Jenže nerovnováhu způsobily země samy. Konkrétně Česko a další tím, že si objednaly méně vakcín, než kolik mohly.
Nový polský zákon, který prakticky zakazuje všechny interrupce, nebudí emoce jen na polských ulicích, kde proti němu posledních pár měsíců protestují tisíce lidí, ale také na půdě Evropského parlamentu. Zatímco většina europoslanců volá po právních krocích proti Polsku a obviňuje jeho vládu z porušování základních lidských práv, ti polští oponují, že jde o vnitřní záležitost státu.
Evropské firmy musí plnit čím dál přísnější požadavky týkající se ochrany klimatu. Tlak na snižování emisí by je tak mohl přinutit k přesunu výroby z do Asie nebo jiných částí světa, kde si s limity nemusí lámat hlavu. Evropská unie tomu chce zabránit takzvaným uhlíkovým clem.
Evropská unie už vyhlíží návrat cestování. Zavedení "covid pasů", jejichž parametry ve středu představila Evropská komise, vítá ministr zahraničí Tomáš Petříček i čeští europoslanci. Podle Petříčka je klíčové, aby absolvování testu nebo existence protilátek v těle měly v certifikátu stejnou váhu jako očkování.
Evropská komise vloni slíbila, že zajistí 2,3 miliardy dávek vakcín proti covidu-19. Od začátku ale dodávky váznou a unijní státy v rychlosti očkování zaostávají. Úřady EU nicméně podle státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové dělaly, co mohly. "Bez toho, co EU udělala, by nejen členské státy neměly vakcíny, ale neměl by je celý svět," uvádí v podcastu pro Aktuálně.cz.
Češi a jiní Evropané si za poslední roky zvykli, že k putování po Evropské unii není většinou potřeba ani cestovní pas. Teď si budou muset znovu zvykat na to, že si před cestou budou zařizovat speciální doklad. Takzvaný digitální zelený certifikát na základě očkování, otestování nebo prodělaného covidu-19 umožní volný pohyb na kontinentu. Ve středu ho navrhla Evropská komise.
"Co je nelegální už nyní v off-line prostoru, musí být považováno za nelegální také on-line," zdůraznila místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost Věra Jourová v rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz. Ten se týkal plánů EU přijmout závazná pravidla, která zavedou dohled nad fungováním internetových gigantů i sociálních sítí, zefektivní boj s dezinformacemi a ochrání uživatele.
Snaha umlčet nezávislá média, útoky na novináře a vliv politiky. I to je realita v některých evropských státech. Utlačování médií dělá vrásky i Bruselu, chybí mu ale vhodný nástroj, jak zakročit.
V Evropě je stále nedostatek vakcín proti nemoci covid-19. Farmaceutickým společnostem se nedaří plnit smlouvy uzavřené s EU, a tak si ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu pozvali jejich zástupce. Svou pozornost upínali zejména k řediteli společnosti AstraZeneca Pascalu Soriotovi.
Spousta lidí takto běžně začíná den. Na mobilním telefonu si otevřou Facebook a pročítají nejnovější obsah. Vidí zajímavý článek a chtějí se o něj podělit s přáteli. Kdyby se ale tato scéna odehrála minulý týden v Austrálii, sociální síť by sdílení odkazu nedovolila. Místo titulku článku by Facebook nabídl informaci, že kvůli chystanému zákonu zprávy omezil.
