Jak užitečné jsou evropské dotace? Vědci našli odpověď díky fotkám z vesmíru

Helena Truchlá Helena Truchlá
25. 5. 2021 6:13
Nejspíš jste si jich už někdy všimli - cedulí na novém mostě nebo třeba čerstvě vydlážděném náměstí s nápisem "financováno Evropskou unií" doplněným modrožlutou vlaječkou. Dotace pomáhají, přesvědčují takto evropské úřady obyvatele členských zemí. Experti z německého think-tanku Bertelsmann Stiftung ale chtěli důkaz.

Zaměřili se na noční oblohu, konkrétně na noční snímky ze satelitů kroužících po oběžné dráze Země. Měřili, kolik světla vyzařují zdroje na povrchu planety jako lampy nebo třeba světla aut.

Vycházeli přitom z jednoduché a v minulosti prokázané úvahy: víc světla znamená víc lidské aktivity a při sledování změn v delším časovém období také víc rozvoje. Výzkumníci pak záběry porovnali s údaji o evropských penězích, které do těchto oblastí přitekly v posledních 14 letech. Výsledek byl jednoznačný: obce, které čerpaly víc dotací, se rozvíjely rychleji. 

"Zní to jako samozřejmost, ale až dosud pro takové tvrzení neexistovaly žádné vyčíslitelné důkazy," říká pro Aktuálně.cz Natascha Hainbachová, jedna z analytiček. 

V první fázi výzkumu se tým, kterého byla členkou, zaměřil na obce podél česko-německé, česko-polské a polsko-německé hranice. Podle Hainbachové se jim podařilo vyvrátit argument, že jsou tu peníze využívány neefektivně nebo že podávání žádostí o příspěvek stojí tolik práce, že se dotace ve výsledku "rozplyne".

České obce kolem hranic dokonce vycházejí z analýzy jako premianti - převést peníze na konkrétní výsledky v podobě nové silnice, továrny, obchodního centra nebo autobusové zastávky se tu daří relativně lépe než v Německu nebo Polsku. Alespoň podle světel.

"Může to ale souviset i s tím, že jsou výrazně menší," míní Hainbachová. V místech, kde žije víc lidí na menší ploše, totiž dotace obecně "fungují" lépe. 

Celkem se výzkumníci zaměřili na 3736 obcí v Česku a započítali bezmála 60 tisíc projektů podpořených z evropských peněz. 

Jedním ze tří měst, která zkoumali ve větším detailu a kde zjištění ze satelitů srovnávali s realitou přímo na zemi, byl kromě polského Myszkowa a východoněmecké Borny také Chomutov v Ústeckém kraji. Po vybudování dotovaného obchvatu města se tu rozrostly průmyslové zóny na jih a na západ od města. "Lepší propojení s okolím nalákalo společnosti, aby se tu usadily, a vytvořily tak nová pracovní místa," uvádí studie konkrétní příklad. Právě světla odhalí takovou proměnu i při pohledu z vesmíru.

Kam míří peníze z takzvané kohezní politiky?

Hlavně do infrastruktury, dopravy, výzkumu, vzdělávání nebo sociální oblasti. "V případě České republiky budou (dodatečné prostředky) směřovány především do zdravotnictví," uvádí české ministerstvo financí s výhledem na evropský rozpočet v letech 2021 až 2027. Pro rozhodování, kolik peněz dostane který region, je rozhodující výše hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele, tedy jednotka používaná k odhadu ekonomické rozvinutosti. Zohledňují se ale i další kritéria, jako je nezaměstnanost mladých lidí, úroveň vzdělání, vliv změn klimatu nebo migrační krize.

Zdroj: ČTK, Ministerstvo financí, Evropská komise

"Mimo jiné jsme naší analýzou chtěli ukázat, že takto podrobné monitorování a hodnocení dopadů evropských dotací je možné," dodává Natascha Hainbachová.

Na projekty, které mají zvyšovat životní úroveň v méně prosperujících regionech unie, nyní směřuje třetina peněz z evropského rozpočtu. Pro střední a východní Evropu to zjednodušeně řečeno znamená peníze určené na dohánění bohatšího západu. V nejbližších sedmi letech může Česko na těchto dotacích čerpat přes půl bilionu korun. 

Video: Jak se měří dotace z vesmíru?

Video: Bertelsmann Stiftung
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 53 minutami

Mlékárna Madeta zdraží od ledna výrobky o víc než deset procent

Největší česká mlékárna Madeta zdraží ceny výrobků od ledna 2022 o víc než deset procent. Ještě v polovině října předpokládala, že stoupnou o dvě až tři procenta. Příčinou jsou stále rostoucí ceny pohonných hmot i energií. Uvedl to generální ředitel Madety Milan Teplý.

"Sice jsem před několika týdny předpokládal, že zdražíme o dvě až tři procenta, bude to ale o víc, a vůbec mě to netěší. Všechny vstupy neustále zdražují, energie, nafta, obal. Prostě všechno. A my nemůžeme prodávat pod cenou," řekl Teplý. O víc než desetiprocentním zdražení dnes informoval Český rozhlas.

Madeta zdraží, protože má vyšší náklady, rostou ceny nafty, elektřiny i obalů. Vedení mlékárny zároveň očekává, že kvůli všeobecnému zdražování klesne kupní síla v zemi. Předpokládá i konkurenční boj mezi českými mlékárnami a dovozem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Exposlanci Škárkovi soud za nenávistné výroky o nedonošených dětech snížil podmíněný trest

Na deset měsíců se zkušební lhůtou jeden a půl roku snížil v úterý odvolací Krajský soud v Plzni trest bývalému předsedovi strany Věci veřejné a někdejšímu poslanci Jaroslavu Škárkovi za jeho loňské nenávistné výroky o nedonošených dětech, mentálně postižených lidech či o neziskových organizacích. Na svůj veřejně přístupný profil na Facebooku Škárka tehdy kromě jiného napsal o předčasně narozených dětech s nízkou porodní hmotností, že jsou to "nevyvinuté zrůdy".

Soud tak zmírnil srpnový verdikt Okresního soudu Plzeň - sever, který Škárkovi vyměřil roční podmíněný trest s dvouletou zkušební lhůtou. Za podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod hrozilo bývalému politikovi až tříleté vězení.

Rozsudek je pravomocný. Lze proti němu pouze podat dovolání k Vrchnímu soudu. Škárka, který se odvolal proti verdiktu o vině i proti výši trestu vyměřeného okresním soudem, bude v případu pokračovat dál, řekl po vynesení rozsudku. "Nepovažuji za správné, aby tato společnost udělovala tresty za odlišný názor," řekl. I v obhajobě u okresního soudu argumentoval svobodou slova.

Dnes u soudu padesátiletý Škárka nevypovídal. U okresního soudu se ale k napsání příspěvku přiznal. Řekl, že příspěvek psal pod vlivem většího množství vypitého vína. Vyjádřil lítost především nad expresivní formou svého vyjadřování, obsah ale hájil. Chtěl prý otevřít diskusi o daných tématech. "Je mi líto formy, kterou jsem zvolil, asi jsem nedomyslel, že by se to opravdu někoho mohlo dotknout," uvedl v srpnu Škárka u okresního soudu.

Další zprávy