Podcast: Evropská unie byla v pandemii zodpovědnější než česká vláda, říká Gregorová

Kristýna Pružinová Kristýna Pružinová
15. 5. 2021 15:41
Podle unijního průzkumu Eurobarometr se důvěra Čechů v EU zvýšila. Meziročně stoupla z 39 procent na současných 48 procent. To je nejvíce od roku 2013. Jaký vliv na to měla pandemie covidu-19? A podléhají Češi ve vztahu k EU dezinformacím? Nejen o tom hovořila v dalším podcastu Aktuálně.cz Markéta Gregorová, europoslankyně za Piráty.
Markéta Gregorová, europoslankyně za Piráty
Markéta Gregorová, europoslankyně za Piráty | Foto: Radek Vebr

Za aktuálním vzestupem důvěry v EU se může podle Gregorové skrývat i to, že Češi nejsou spokojeni se způsobem, kterým se k pandemii postavila česká vláda. Podle zmíněného šetření Eurobarometr byl v tomto případě trend spíše opačný - důvěra Čechů ve vládu v Praze meziročně klesla ze 40 na 19 procent.

"Naše vláda objektivně vzato nezvládla pandemii moc dobře. EU přišla s komentáři včas, upozorňovala na virus už loni v lednu. Zatímco naše vláda ještě v březnu tvrdila, že to bude horší chřipka," uvádí Gregorová, která v Evropském parlamentu působí od roku 2019.

"Celkově se EU projevila jako zodpovědnější vláda než ta naše. Když má pak člověk toto porovnání na papíře před sebou, tak to v něm musí principiálně zvyšovat důvěru v EU," dodává v podcastu.

Na druhé straně ale europoslankyně přiznává, že i Evropská komise v době pandemie chybovala. Například tím, že neuveřejnila smlouvy s výrobci vakcín. "Smlouvy nebyly transparentní a nevěděli jsme, co v nich je. Je samozřejmě vina i těch společností, že pak nedodávaly, co slíbily, a výrazně tím porušovaly smlouvy," míní Gregorová. "Ale Evropské komise se mohla zachovat zodpovědněji a snažit se vymáhat sankce v případě nedodávek," dodává.

Pandemie covidu-19 podle Gregorové ukázala, že správnou cestou do budoucna je pro EU společné zvládání krizí v rámci členských států a jejich větší kooperace. Bruselu by se však hodily větší pravomoci.

"To, že se vloni zavřely hranice bylo docela bezprecendentní a nemuselo by se to stát, kdyby EU měla větší možnosti toto koordinovat. Právě proto, že nejenom pandemie, ale i další budoucí hrozby budou globální a nebudou mít de facto hranice, je podle mě logické, že bychom je měli řešit globálně," uvádí Gregorová.

EU není jen moloch na cyklostezky

Gregorová dlouhodobě tvrdí, že EU se neumí lidem "prodat". Podle europoslankyně ale stále existuje spousta prostředků, jak by se Unie mohla Čechům více přiblížit. Podle průzkumu agentury STEM z konce loňského roku se jen 36 procent lidí domnívá, že Česko je v EU schopno ovlivnit, co se děje. K výraznějšímu přiblížení EU občanům by podle Gregorové mohla přispět větší informovanost o jejím fungování i činech.

"V jedné jihoevropské zemi například každý čtvrtek po plenárním zasedání mají ve veřejnoprávní televizi v hlavním vysílacím čase shrnutí, co bylo v Evropském parlamentu odhlasováno a co to pro samotnou zemi a EU znamená," popisuje Gregorová.

"Já jsem z toho byla úplně nadšená. Něco podobného by u nás tak moc zabránilo všem spekulacím, dezinformacím, lžím i populistům, aby něco manipulovali," dodává.

V této souvislosti také Gregorová zdůrazňuje, že mínění o EU ovlivňuje nejen mezi Čechy i šíření mylných informací. "Když poslouchám argumenty lidí, kteří jsou proti EU, tak slyším spoustu misinformací nebo dezinformací o tom, jak EU něco stále jen zakazuje nebo je přebyrokratizovaná," uvádí europoslankyně.

"Není pravda, že EU je jen moloch na cyklostezky. Vysvětlování, jak Unie funguje, že je demokratická, že není jen jednou ideologií nebo nějakou komunou či internacionálou, ale že je to sice jen docela komplikovaná, ale stále demokracie, může pak hodně lidí přesvědčit o tom, aby zvážili, jestli je skutečně nevýhodné pro nás v Unii být," dodává.

Smyslem podle Gregorové nicméně není to, aby všichni lidé v EU následovali jednu ideologii. Základem jsou informace a informované rozhodnutí.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Slavná sopranistka tvrdí, že s ní francouzská policie jednala jako se zločincem

Jihoafrická sopranistka Pretty Yende tvrdí, že s ní francouzští policisté při kontrole na letišti Charlese de Gaulla v Paříži zacházeli jako se zločincem. "Svlékli mě a prohledali, jako bych byla zločinec, a umístili mě do cely," tvrdí zpěvačka.

Ta podle policistů přicestovala v pondělí z Milána na jihoafrický pas, v němž neměla vízum. "Nebyl tam ani v jedné chvíli žádný incident," tvrdí policejní zdroj a popírá, že by se sopranistka kvůli letištní kontrole musela svléknout. Z místnosti, kde čekala na vyřízení případu, vyšla po hodině a půl s vízem, které jí povolovalo vstup na francouzské území, a barva její kůže nehrála žádnou roli, řekl zdroj z letiště agentuře AFP. "Pro lidi, jako jsem já, je policejní násilí skutečné," tvrdí naopak pěvkyně. Do Francie přiletěla proto, že zpívá Belliniho operu Náměsíčná v Théâtre des Champs-Élysées.

Zdroj: ČTK/AFP
před 25 minutami

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce trati za 2,6 miliardy Kč

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce železniční trati, díky níž tudy vlaky budou moci projíždět až stošedesátikilometrovou rychlostí. Zrychlí se tak cestování mezi Prahou a Plzní. Součástí akce byla i obnova berounského nádraží a stanice Králův Dvůr a modernizace zabezpečovacího zařízení. Náklady jsou přes 2,6 miliardy bez DPH, tři čtvrtiny pokryla dotace z Evropské unie.

Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody se zlepšil komfort pro cestující a vznikl i bezbariérový přístup na nástupiště v Berouně i Králově Dvoře. "Zvýšila se traťová rychlost na 160 kilometrů v hodině a zkrátily se jízdní doby. Myslím si, že se už skutečně jedná o koridorovou trať se vším všudy," řekl Svoboda při dnešním slavnostním ukončení prací. Poukázal na to, že nyní je hotová rekonstrukce celého třetího koridoru z Berouna až do Chebu, včetně průjezdu plzeňským uzlem.

Práce na 5,7 kilometru dlouhém úseku mezi Berounem a Královým Dvorem začaly v roce 2016. V první etapě stavbaři opravili osobní nádraží v Berouně. Součástí byla obnova kolejiště, vznikl nový podchod, nástupiště a přístřešky. Přístup na nástupiště pro handicapované zajišťují výtahy. Železniční stanice byla také vybavena informačním systémem pro slabozraké a nevidomé. Dělníci vyměnili technologická zařízení a obnovili kolejiště na seřaďovacím nádraží.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Průměrný obrat regionálních obchodních center loni klesl o 25,5 procenta

Průměrný roční obrat regionálních obchodních center (OC), vyjma Prahy, loni po šesti letech růstu podle analýzy společnosti CBRE meziročně klesl o 25,5 procenta. Nejvíce byly v centrech zasažené gastronomické provozy, u kterých propad proti roku 2019 činil 36 procent. Návštěvnost regionálních OC se v uplynulém roce meziročně snížila o 29 procent, lidé ale v centrech více utráceli. Hodnota průměrného nákupního koše vzrostla o 5,7 procenta na 233 korun za jednu návštěvu. Vyplývá to z analýzy Shopping Centre Index, kterou letos podeváté připravila společnost CBRE.

Gastronomie byla v nákupních centrech podle CBRE nejdynamičtějším odvětvím posledních tří let, jež v minulosti zaznamenávalo dvouciferný růst. Prostor pro stravovací provozy se v centrech rozšiřoval. Podle vedoucího maloobchodního sektoru a oddělení správy OC v CBRE Tomáše Míčka byla gastronomie v minulém roce v důsledku protiepidemických opatření uzavřená zhruba 130 dní.

"Vloni sehrál rozhodující roli podíl, jaký měly na celkové ploše obchodních center ty obchody a služby, které mohly být i přes vládní omezení v provozu. Právě tito nájemci nakonec ovlivňovali celkovou návštěvnost centra i jeho ekonomické výsledky," řekl Míček.

Móda, která je na nákupní ploše typického regionálního centra (bez započítání Prahy) zastoupená nejvíce, když zaujímá 37 procent plochy, loni zaznamenala propad obratu o 34 procent, hned za ní byly doplňky s poklesem zhruba 32 procent. U těchto kategorií podle CBRE sehrála roli sezonnost. Prodejci kvůli zásobám neprodaných kolekcí neměli dostatek peněz na nákup nového zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy