V Bruselu to jiskří. Europoslanci hrozí Evropské komisi, že na ni podají žalobu

Kateřina Zichová, Euractiv.cz
11. 6. 2021 21:28
Ochrana právního státu je pro Evropskou unii třaskavým tématem, zejména kvůli Polsku, Maďarsku a částečně i Česku. Teď navíc stojí i za sporem mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Podle některých europoslanců komise zanedbává své povinnosti, protože ještě nepoužila nový nástroj na ochranu vlády práva. Chtějí ji proto žalovat.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Evropská unie má od letošního roku ve svém arzenálu nový nástroj na ochranu právního státu. Pokud členský stát porušuje jeho principy například tím, že zasahuje do nezávislosti justice nebo má problémy s neefektivním vyšetřováním korupce, hrozí mu, že přijde o peníze z evropské kasy.

Ačkoliv nový nástroj platí už skoro půl roku, Evropská komise se ještě neodhodlala jej použít. A europoslancům dochází trpělivost. Potenciální případy k jeho uplatnění by se podle nich našly. Už několik let Brusel například řeší problémy v Polsku a Maďarsku.

"Komise nekoná, zatímco útoky na naše hodnoty, práva a peníze pokračují každý den a Orbánova rodina a přátelé stále kradou naše peníze," padlo z úst německého europoslance Daniela Freunda (Zelení/ESA) na středeční rozpravě v Evropském parlamentu o právním státu.

Babišův střet zájmů jako potenciální případ

Jedním z dotčených států by se přitom mohlo stát i Česko, protože audit Evropské komise dospěl k závěru, že premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Kvůli ohrožení evropských peněz proto někteří europoslanci chtějí, aby komise zakročila i v případě České republiky.

Opakovaně k tomu vyzývá například šéfka parlamentního výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeierová (EPP). Že by se Česko mohlo dostat do hledáčku komise, nevylučuje ani český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).

"Dotkne se to i Česka. Komisař pro rozpočet Johannes Hahn během květnového plenárního zasedání parlamentu potvrdil, že přetrvávající střet zájmů premiéra Babiše může být jedním z těchto případů," sdělil redakci Euractiv.cz.

Další ultimátum, žaloba v (ne)dohlednu?

Podle Evropské komise je ale nutné nejprve vypracovat konkrétní vodítka k tomu, jak má nový nástroj přesně fungovat. Evropský parlament komisi vyzval, aby konala, už ve svém březnovém usnesení, ve kterém jí pohrozil žalobou k Soudnímu dvoru EU za neplnění povinností.

Komise přislíbila, že tak učiní do poloviny června. Europoslanci proto ve čtvrtek na plenárním zasedání odhlasovali novou rezoluci, ve které možnou žalobu opět zmiňují. Jestli k ní skutečně dojde, však není jasné. V usnesení europarlament zadává svému předsedovi Davidu Sassolimu, aby vyzval komisi ke "splnění své povinnosti" do dvou týdnů. Mezitím parlament připraví podklady pro případnou soudní při, hovoří o ní ale jen jako o potenciální.

Za porušení právního státu hrozí zastavení dotací

Nový nástroj je jedním z nejsilnějších nástrojů EU, jak řešit dlouhodobé a systematické porušování právního státu v členských zemích. Štědré dotační obálky mohou být totiž dostatečnou motivací k tomu, aby země plnily své závazky. Současný víceletý unijní rozpočet je navíc díky bohatému balíčku na oživení ekonomik po koronavirové krizi vůbec největší v historii, obsahuje více než 45 bilionů korun.

Podle slovenského europoslance Michala Šimečky (Renew) by europarlament k žalobě přistoupit měl. "Evropský parlament nemůže být komplicem v nečinnosti. Pokud nedojde k rychlé změně kurzu, parlament by měl komisi kvůli pokračující nečinnosti postavit před soud. Opravdu není jiná cesta," řekl při středeční rozpravě.

Žaloby mezi institucemi přitom unijní soud nemá na stole často. "Takové spory určitě nejsou časté - za posledních 20 let byly pouze tři a za celou unijní historii vůbec jich bylo jen sedm," sdělila redakci Zuzana Vikarská z katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity v Brně.

Unijní soud by mohl mít napilno

"Nevidím pro žalobu opodstatnění. Ale to je samozřejmě vaše rozhodnutí," sdělil europoslancům při debatě eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn poté, co jim popsal pokrok na přípravě vodítek. Doplnil, že komise už pracuje na identifikování případů, pro které použije nový nástroj.

Komise si chce však být těmito případy jistá. První uvedení nástroje do praxe se tak očekává nejdříve na podzim.

"Je téměř jisté, že zahájení tohoto řízení bude dotčeným členským státem rozporováno u Soudního dvora EU. Komise proto musí mít 'nabito' a spustit mechanismus pouze pro ty případy, kde si je právně jistá porušováním nového nařízení," vysvětluje europoslanec Zdechovský.

Unijní soud by tak mohl mít s žalobou Evropského parlamentu a potenciálními reakcemi členských států, na které nové nařízení dopadne, do budoucna napilno. Už nyní se zabývá stížností na legitimitu nového pravidla ze strany Maďarska a Polska, které se na soudce obrátily po schválení nástroje.

A právě na rozhodnutí v této věci by měla komise počkat. Myslí si to český europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR). Přispělo by to podle něj k důvěře v nový mechanismus.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Slavná sopranistka tvrdí, že s ní francouzská policie jednala jako se zločincem

Jihoafrická sopranistka Pretty Yende tvrdí, že s ní francouzští policisté při kontrole na letišti Charlese de Gaulla v Paříži zacházeli jako se zločincem. "Svlékli mě a prohledali, jako bych byla zločinec, a umístili mě do cely," tvrdí zpěvačka.

Ta podle policistů přicestovala v pondělí z Milána na jihoafrický pas, v němž neměla vízum. "Nebyl tam ani v jedné chvíli žádný incident," tvrdí policejní zdroj a popírá, že by se sopranistka kvůli letištní kontrole musela svléknout. Z místnosti, kde čekala na vyřízení případu, vyšla po hodině a půl s vízem, které jí povolovalo vstup na francouzské území, a barva její kůže nehrála žádnou roli, řekl zdroj z letiště agentuře AFP. "Pro lidi, jako jsem já, je policejní násilí skutečné," tvrdí naopak pěvkyně. Do Francie přiletěla proto, že zpívá Belliniho operu Náměsíčná v Théâtre des Champs-Élysées.

Zdroj: ČTK/AFP
před 24 minutami

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce trati za 2,6 miliardy Kč

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce železniční trati, díky níž tudy vlaky budou moci projíždět až stošedesátikilometrovou rychlostí. Zrychlí se tak cestování mezi Prahou a Plzní. Součástí akce byla i obnova berounského nádraží a stanice Králův Dvůr a modernizace zabezpečovacího zařízení. Náklady jsou přes 2,6 miliardy bez DPH, tři čtvrtiny pokryla dotace z Evropské unie.

Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody se zlepšil komfort pro cestující a vznikl i bezbariérový přístup na nástupiště v Berouně i Králově Dvoře. "Zvýšila se traťová rychlost na 160 kilometrů v hodině a zkrátily se jízdní doby. Myslím si, že se už skutečně jedná o koridorovou trať se vším všudy," řekl Svoboda při dnešním slavnostním ukončení prací. Poukázal na to, že nyní je hotová rekonstrukce celého třetího koridoru z Berouna až do Chebu, včetně průjezdu plzeňským uzlem.

Práce na 5,7 kilometru dlouhém úseku mezi Berounem a Královým Dvorem začaly v roce 2016. V první etapě stavbaři opravili osobní nádraží v Berouně. Součástí byla obnova kolejiště, vznikl nový podchod, nástupiště a přístřešky. Přístup na nástupiště pro handicapované zajišťují výtahy. Železniční stanice byla také vybavena informačním systémem pro slabozraké a nevidomé. Dělníci vyměnili technologická zařízení a obnovili kolejiště na seřaďovacím nádraží.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Průměrný obrat regionálních obchodních center loni klesl o 25,5 procenta

Průměrný roční obrat regionálních obchodních center (OC), vyjma Prahy, loni po šesti letech růstu podle analýzy společnosti CBRE meziročně klesl o 25,5 procenta. Nejvíce byly v centrech zasažené gastronomické provozy, u kterých propad proti roku 2019 činil 36 procent. Návštěvnost regionálních OC se v uplynulém roce meziročně snížila o 29 procent, lidé ale v centrech více utráceli. Hodnota průměrného nákupního koše vzrostla o 5,7 procenta na 233 korun za jednu návštěvu. Vyplývá to z analýzy Shopping Centre Index, kterou letos podeváté připravila společnost CBRE.

Gastronomie byla v nákupních centrech podle CBRE nejdynamičtějším odvětvím posledních tří let, jež v minulosti zaznamenávalo dvouciferný růst. Prostor pro stravovací provozy se v centrech rozšiřoval. Podle vedoucího maloobchodního sektoru a oddělení správy OC v CBRE Tomáše Míčka byla gastronomie v minulém roce v důsledku protiepidemických opatření uzavřená zhruba 130 dní.

"Vloni sehrál rozhodující roli podíl, jaký měly na celkové ploše obchodních center ty obchody a služby, které mohly být i přes vládní omezení v provozu. Právě tito nájemci nakonec ovlivňovali celkovou návštěvnost centra i jeho ekonomické výsledky," řekl Míček.

Móda, která je na nákupní ploše typického regionálního centra (bez započítání Prahy) zastoupená nejvíce, když zaujímá 37 procent plochy, loni zaznamenala propad obratu o 34 procent, hned za ní byly doplňky s poklesem zhruba 32 procent. U těchto kategorií podle CBRE sehrála roli sezonnost. Prodejci kvůli zásobám neprodaných kolekcí neměli dostatek peněz na nákup nového zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy