Praha – Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) oznámila, že již nechce čekat, až se vyřeší problémy s pozemky potřebnými pro stavbu metra D. A spolu s náměstkem pro dopravu Petrem Dolínkem (ČSSD) navrhují řešení: plánovanou stavbu, která má stát 51 miliard, rozdělí na dvě. Jako první se prorazí tunel metra a stanice – kromě konečných – se vybudují až dodatečně.
"Zadal jsem na dozorčí radě dopravního podniku za úkol připravit variantu metra D, která bude mít pouze stanice na Pankráci a v Depu Písnice," potvrdil pro server Seznam.cz Dolínek.
Jenže oslovení starostové městských částí, které leží na trase, uvedené úvahy označují za nesmysl. "Nikdo z Libuše, Písnice a Modřan se nebude mít jak k metru dostat. Všichni jako teď budou dál jezdit na Kačerov," říká starosta Libuše Jiří Koubek. Mezi konečnou a sídlištěm Písnice je totiž 500 metrů pole. A plánovaný obchvat Písnice, u něhož by měla vyrůst cyklostezka i podchod, je v nedohlednu – stejně jako u metra je problém vykoupit pozemky.
To je vtip, že?
"Znamená to, že metro D Pražané nebudou využívat. Bude jen pro pár Středočechů," uvedl Koubek a poukázal na to, že ani všichni Středočeši se nebudou moci ke stanici Depo Písnice dostat – je tam zatím příjezd jen ze směru od Vestce a ne už od Dolních Břežan. Jen detailem je podle něj nízká plánovaná kapacita P+R parkoviště pro 850 aut. "Mělo by to být v tisících," dodal.
A Petr Štěpánek, starosta největší městské části Prahy 4 se 130 tisíci obyvateli, na jehož území mají v budoucnu stát čtyři stanice, se dokonce zpočátku ujišťoval, zda nejde o vtip. Podle něj plánované metro nemělo navíc primárně sloužit Středočechům, ale obyvatelům Prahy. I některá sídliště se stavěla už s tím, že k nim v budoucnosti povede metro.
"Moji rodiče se nastěhovali v roce 1970 na sídliště Krč a již tehdy to kupovali i proto, že tam bude zastávka metra Nové Dvory," poukazuje Štěpánek. "To metro bez stanic bude bez účelu pro kohokoliv," upozorňuje. Za "minimalistickou" verzí stavby vidí taktiku, jak uspíšit problém s výkupem pozemků. "Může to být vzkaz ve směru k vlastníkům, aby neměli nadnesené požadavky," vysvětluje si oznámení Krnáčové.
Město s majiteli jedná
Z osmi plánovaných stanic přitom podle Štěpánka většina problémy s pozemky nemá, jelikož jsou ve vlastnictví města či městských částí či se už město dohodlo s jejich vlastníky. Jediný větší problém je s pozemky u stanice Nemocnice Krč, které vlastní rodina Vojtových.
A jak již deník Aktuálně.cz informoval, město se s nimi snaží uzavřít kompromisní dohodu – upraví projekt tak, aby to bylo výhodné i pro majitele pozemků. Ti by tak mohli stavět a své sousední pozemky zhodnotili – například tím, že by do jejich obchodních prostor mohli chodit lidé přímo z metra.
I zde by se ale podle Štěpánka dal problém vyřešit. "Zatáčka metra se dá potáhnout až na pozemky nemocnice a jednat s ministerstvem zdravotnictví, že by tam byl východ z metra," řekl Štěpánek, podle něhož se dá změna územního rozhodnutí zvládnout za půl roku.
Je to jen nejkrajnější varianta, chlácholí Krnáčová
Krnáčová posléze ale dodala, že stavba metra bez stanic je jen nejkrajnější varianta vyvolaná tím, že její předchůdci nebyli schopni pozemky vykoupit, a proto nastalo zpoždění. "Nechtěli jsme to dál protahovat, a tak jsme se rozhodli, že budeme zvlášť soutěžit ražbu tunelu a zvlášť stavbu stanic. Ražba tunelu totiž není na výkupu pozemku závislá a může začít mnohem dřív. To, které stanice se budou v konkrétních fázích stavět, se rozhodne podle toho, jak bude výkup postupovat," řekla Aktuálně.cz.
Nápad rozdělit stavbu ale již dřív zpochybnila právnička Petra Humlíčková, která se specializuje na stavební právo. "Tak zásadní stavba by se neměla dělat salámovou metodou. Navíc není jisté, že by byla potom funkční a navazovala na stavby na povrchu," konstatuje a poukazuje na to, že soud zrušil část změn územního plánu, a i proto se stavba zadrhla.
