Odbila pátá ranní, rozespalá žena sahá po telefonu a rychle zjišťuje, zda je na jejím bankovním kontě vše v pořádku. Poté odkládá telefon a uléhá zpět do postele. Pocit ohrožení ji tím ovšem neopouští, stav financí si během následujícího dne musí ověřovat ještě několikrát.
Právě takto se může projevovat úzkost, která se podle odborníků jeví jako neodkladná a neutišitelná. "Typicky se projevuje jako nepříjemný pocit ohrožení či napětí a je doprovázena fyziologickými projevy, jako je například pocení, vyšší tepová frekvence, zvýšené svalové napětí či třes a zrychlený dech," popisuje psycholožka Petra Vávrová ze společnosti Hedepy. Může také mít různé stupně intenzity, od mírného neklidu až po stav paniky.
Tento fenomén, na který již upozornil například francouzský deník Le Figaro, přitom zdaleka není novinkou. Už v roce 2012 studie britské banky First Direct uvedla, že s rozšířením chytrých mobilních telefonů se počet lidí trpící tímto problémem zvyšuje. Již tehdy svůj účet kontrolovalo více než jednou denně 20 procent lidí.
Psychický stav Čechů se zhoršuje
V současné době, kdy životní náklady rostou, se může mnoho lidí ocitnout se svými příjmy na hranici udržitelnosti životní úrovně. "Zároveň se neustále množí různé případy kybernetických útoků či podvodů, a tak je určitá míra strachu a případně úzkosti naprosto pochopitelná," vysvětluje Vávrová.
Před stále častějšími a sofistikovanějšími útoky na účty lidí již varovala na konci léta Česká bankovní asociace. Pro Aktuálně.cz tehdy její mluvčí Radek Šalša vypočetl, že minulý rok podvodníci z lidí vysáli přibližně miliardu korun, letos má být toto číslo ještě vyšší.
"Hrozba se týká všech bank, podvodníci jsou čím dál úspěšnější," řekl Šalša. Ohroženi mohou být všichni, kdo v Česku používají internet banking, to je několik milionů lidí.
Právě obava z útoků na bankovní účet může vyústit až v neurotickou poruchu, tedy stav, kdy postiženého sužují nepřekonatelné obavy. Ty podle psychologa Jana Šikla postupně získávají větší a větší prostor v životě člověka a ten postupem času přestává myslet na cokoliv jiného.
Psychologové mají kvůli těmto pacientům více práce než v minulosti. O zhoršení psychického stavu Čechů se postarala finanční krize, dva roky pandemie i válka na Ukrajině. Minulý rok mělo prokázanou duševní nemoc 756 tisíc Čechů, což je zhruba o 140 tisíc více než v roce 2010, ukazují data ministerstva zdravotnictví. Podle nich je nejčastěji diagnostikovaným onemocněním smíšená úzkostně depresivní porucha.
Právě s úzkostmi do ordinace Vávrové dochází necelá třetina jejích pacientů. Podle ní lze přitom očekávat, že počet klientů úzkostně kontrolujících své bankovní účty postupem času vzroste. "Bude se možná jednat o krátký soudobý trend," podotýká odbornice.
Také psycholog Šikl se s lidmi obávajícími se o stav svého účtu setkává pravidelně. Ne každá úzkost je podle něj ovšem nepřiměřená - někdy vychází z oprávněných obav. "Naopak, i úplná bezstarostnost by mohla být naivní, nerealistická a podivná. Mohla by být až popírající možné riziko a tím vlastně také neurotická," vysvětluje psycholog.
Rozdíl mezi obsesí a normálním chováním
Důvodů, proč se úzkost projeví, bývá celá řada. "Například ekonomická situace jedince, konflikt ohledně financí mezi partnery či blízkými, celospolečensky vnímaný strach o budoucnost nebo příliš důrazná snaha změnit své finanční návyky," vyjmenovává Vávrová.
Podle Šikla hrají roli také předchozí zkušenosti. Úzkost z financí se totiž mnohem snadněji rozvine u těch, kteří už byli v minulosti okradeni. Nemoc se pak u obecně úzkostného člověka zaměřuje na již existující strach. Šikl dodává, že takový člověk může stejně úzkostně prožívat i navazování vztahu, cestu na dovolenou či blížící se Vánoce.
Kontrolování čísla na účtu je normální v tom případě, když nezasahuje do běžného života. Problémem se stává až ve chvíli, kdy se postižený dostane takzvaně do bludného kruhu. Ten začíná nechtěnou vtíravou myšlenkou a pokračuje obvykle prožitkem negativních emocí spojených s úzkostí a jejími tělesnými projevy, které vyústí v kompulzi.
"Kompulzí označujeme jednání, v tomto případě samotná kontrola bankovního účtu, které vede ke snížení prožívané akutní úzkosti a po jeho vykonání se dostaví úleva, čímž se nám kruh uzavře. Právě tento kruh navzájem interagujících stadií odlišuje běžné racionální chování od obsese," vysvětluje dále Vávrová.
"Projevuje se jako hlad či žízeň," popisuje dále nutkavé kontrolování účtu Šikl. Na rozdíl od těchto pocitů ale neutichá a stále se hlásí o slovo. Podle něj tak vzniká v podstatě "závislost" na kontrolování účtu, tedy na ujištění, které nefunguje. Psycholog ale zmiňuje, že pokud účet člověk zkontroluje a poté se uklidní, je s největší pravděpodobností v pořádku.
Nemoc se sama nevyřeší
Pokud jde skutečně o obsesi, kompulzí strach sám nezmizí, upozorňují odborníci. Naopak, ignorování problému ho dále zesiluje a znemožňuje postiženému člověku běžně žít. Ten si podle Vávrové ve většině případů ze začátku ani neuvědomuje, že je kontrolováním bankovního účtu negativně ovlivňován. K řešení problému a vyhledání odborné pomoci se tedy často uchýlí, až když se jeho nutkání stane obtížně zvladatelným.
"Opakováním vzorce jednání se úzkost a obsese neustále posilují, tudíž čím později se rozhodne pro změnu, tím větší kontrolu nutkavé myšlenky nad jeho životem mají, a tím obtížnější bude náprava," vysvětluje psycholožka.
Správná terapie ale dokáže nutkání pacienta zmírnit. "Je však důležité se připravit na delší časový horizont, aby byla terapie účinná a její výsledky udržitelné," doplňuje Vávrová.
Způsoby, kterými se podvodníci snaží k penězům dostat, se často objevují ve vlnách. Kromě současné metody falešných stránek jde často o takzvaný phishing napříč bazarovými portály, podvodné investice, falešné bankéře na telefonu či SMS zprávy. Právě podvodných SMS přitom v posledních dnech přibývá třeba i v souvislosti se státním příspěvkem na bydlení, který má ulevit od drahých energií.
Lidé by tak měli do internetového bankovnictví vstupovat jen z ověřených přístupů. Nikomu by neměli sdělovat své přihlašovací údaje, číslo platební karty nebo potvrzovací kód z SMS zprávy a notifikace. Banka po klientech takové údaje nikdy nežádá, ať už po telefonu nebo e-mailem.
