Praha - Překvapivě hodně lidí v Česku platí zbytečně vyšší daně, než musí. Nevyužívají totiž možnosti odpočtů od základu daně, ačkoliv na ni mají nárok. Vyplývá to z průzkumu online deníku Aktuálně.cz a odhadů odborníků.
Zjistit přesný podíl lidí, kteří platí řádově o stovky až tisíce vyšší daně než musejí, je z nejrůznějších důvodů nemožné. Podle střízlivých odhadů je to však přinejmenším třetina z těch, kteří na některé zvýhodnění mají nárok.
Nejen hypotéky, ale i stavební spoření
Ke konci roku 2008 splácelo hypotéku přes 406 tisíc lidí (pomineme-li podnikatele a obce). Řádný nebo překlenovací úvěr ze stavebního spoření pak splácelo dokonce 971 tisíc lidí.
Skutečný počet osob, kteří mají nárok na odpočet, je nicméně nižší - hlavně proto, že někteří splácejí hypotéku i úvěr ze stavebního spoření současně (nejde tedy o prostý součet uvedených čísel).
Přesto jen 340 tisíc osob si v roce 2008 snížilo základ daně o zaplacené úroky z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření.
Pojištění? Možná jen třetina lidí
Ještě méně než úroky z úvěrů si lidé odečítají zaplacené příspěvky na životní pojištění. "Za rok 2007 poslaly pojišťovny lidem přes tři miliony potvrzení lidem, kteří - alespoň na první pohled - splnili zákonné podmínky daňové uznatelnosti," říká mluvčí České asociace pojišťoven Marcela Kotyrová. V daňovém přiznání však tuto výhodu využilo - podle statistik ministerstva financí - 838 tisíc osob.
K podobným číslům dospěl i nedávný průzkum České asociace pojišťoven. "Možnosti odpočtu využívá jen 54 % pojistníků, častěji jde o lidi ve věku 30-54 let a s vyšším vzděláním," připomíná Tomáš Hejda z ČSOB Pojišťovny.
Podobné je to u penzijního připojištění. Penzijní fondy v roce 2008 poslaly potvrzení zhruba 700 tisícům klientů, kteří zřejmě mají nárok na daňový odpočet. V daňovém přiznání však tuto možnost využilo jen kolem 231 tisíc lidí.
Na co si dát pozor
- Zaplacené úroky z hypotéky a úvěru ze stavebního spoření si nemůžete odečíst, jestliže nemovitost neslouží k řešení vašich bytových potřeb.
- U životního pojištění se daňové výhody vztahují jen na příspěvky, které jste zaplatili sami - tedy ne příspěvky od zaměstnavatele (ty už totiž nebyly na jeho straně zdaněny, takže tuto výhodu nelze uplatnit podruhé). Další podmínkou je, že pojistné plnění musí být podle smlouvy vyplaceno nejdříve po dosažení 60 let věku a zároveň ne dříve než po 60 měsících od uzavření smlouvy. Máte-li ji sjednanou na "dožití" (peníze dostanete vyplaceny při dosažení určitého věku), musíte navíc splnit podmínku určité minimální pojistné částky. Ta činí 40 000 korun u smluv s pojistnou dobou od pěti do patnácti let nebo 70 000 korun u pojistné doby delší než patnáct let.
- Také pro daňový odpočet u penzijního připojištění platí pravidlo dvou šedesátek (výplata nejdříve v 60 letech a ne dříve než po 60 měsících od uzavření smlouvy). Navíc si nelze odečíst vklady, k nimiž jste obdrželi státní příspěvek (tedy vklady do 500 korun měsíčně). Takže chcete-li uplatnit odpočet v plné výši, musíte předtím zaplatit penzijnímu fondu 18 000 korun.
- Podrobnější podmínky pro uplatnění daňových odpočtů a slev najdete v naší grafice a v samostatných přehledech (viz odkazy z článku).
Celkově si penzijní připojištění platí přes čtyři miliony lidí. Nárok na odpočet ale mají jen ti, kteří zaplatili více než 6000 korun ročně, protože odpočet nejde uplatnit na poskytnutý státní příspěvek (vklady do 500 korun měsíčně).
"V posledních letech má nárok na odpočet od základu daně kolem 20 procent z celkového počtu klientů," říká Monika Klucová za Penzijní fond Komerční banky.
Údaje o celkovém počtu osob, kteří mají na odpočty nárok, však jsou ve všech třech případech jen orientační. Například u penzijního připojištění totiž dostanou potvrzení nejen klienti, kteří prokazatelně zaplatili více než 6000 korun u jednoho fondu, ale i ti, kteří u fondu ukončili smlouvu nebo si v daném roce sjednali novou.
"Nevíme, jestli nemají někde další a v součtu nezaplatili více než 6000 korun ročně," vysvětluje Marek Zeman, mluvčí AXA Penzijního fondu. Nicméně podíl těchto "přestupů" na celkovém počtu nebývá zas tak výrazný.
Někteří nevědí, někteří se bojí
Proč lidi v době, kdy řada z nich slyší při nákupech v obchodě už na slevy v řádech desítek korun, nevyužívají možnost ušetřit řádově tisíce na daních?
"Lidé, kteří si zpracovávají daňové přiznání sami nebo ještě lépe přes daňového poradce, většinou na nejrůznější odpočty nezapomenou. Ale u zaměstnanců, za něž většinou podává přiznání zaměstnavatel, je to mnohem horší," říká mzdová účetní Jana Králová.
Pro většinu zaměstnanců je prý daňové přiznání něco, o co se nemusí a ani nechtějí starat. Pomineme-li základní slevu na poplatníka, kterou účtárna zaměstnavatele odečítá automaticky každý měsíc, využívají lidé nejčastěji slevu na dítě - taktéž měsíčně.
"Většinou je ale nenapadne přinést doklady na slevy, které se uplatňují až v celoročním vyúčtování. Mnoha zaměstnancům sice přijde potvrzení od banky nebo penzijního fondu, ale berou to spíše jako výpis z účtu nebo jako něco, o co se nemusí starat, když jim daňové přiznání vyřídí zaměstnavatel," shrnuje vlastní zkušenosti Králová.
Pokud už se zaměstnanci rozhodnou odpočty uplatnit, narazí mnohdy na neochotu kolegů ze mzdového oddělení. "Pro řadu firem není problém přiložit k přiznání za zaměstnance také podklady k odpočtu hypoték či pojištění. Není to ale jejich povinností," říká Králová.
Jestliže pak zaměstnanec zjistí, že "jeho" účtárna není k vyřízení komplikovanějšího přiznání ochotna nebo to má zakázáno, snahu o odpočty vzdá.
"Nejčastěji slyším, že se to lidem časově nevyplatí. Bojí se, že když si daňové přiznání podají sami místo zaměstnavatele, tak tím stráví plno času a ještě to udělají špatně," říká finanční poradce Jan Souček.
Jde podle něj o zbytečné obavy - v době, kdy jsou na internetu dostupná téměř automatická daňová přiznání i jednoduché návody, zabere jeho vyplnění maximálně pár hodin, spíše jde však o záležitost několika minut. "Dosažené úspory na daních se přitom pohybují v řádech stovek až tisíců korun," připomíná Souček.
Ten přidává i další vysvětlení překvapivě malého zájmu o daňové úspory: "Sleva v obchodě je jasně daná - člověk vidí, že zaplatí padesát korun místo šedesáti. Ale daňový odpočet je pro mnoho lidí něco hodně imaginárního, obtížně vyčíslitelného," říká.
Nevyužijí, protože nemůžou
Oslovené banky, pojišťovny i poradci se shodují, že jen zlomek lidí nevyužívá zmíněné odpočty úmyslně.
"Například zaplacené úroky si nemohou odečíst lidé, kteří úvěr nepoužívají k vlastnímu bydlení. Typicky ti, kteří si prostřednictvím hypotéky nebo stavebního spoření koupili byt a pronajímají jej," upřesňuje poradce Jan Souček. Takových lidí je ale podle něj výrazně méně než třetina, on sám jich mezi zájemci registruje zhruba desetinu.
Lidé mohou mít obavy také z povinnosti zpětně dodanit uplatněné výhody, pokud u životního pojištění nebo penzijního připojištění nesplní zákonem stanovené podmínky. "Jde hlavně o případ, že by tyto smlouvy předčasně vypověděli, tedy před šedesátým rokem věku," říká Králová.
Souček se však domnívá, že o této povinnosti zatím tuší jen zlomek lidí. "Oni opravdu často nevědí, že si vůbec nějaké odpočty můžou uplatnit. Natož aby měli povědomí o nějakém pozdějším dodanění, tedy vracení výhod," vysvětluje.
