Daňových kontrol je čím dál méně. Ale lépe míří na cíl

Petr Kučera Petr Kučera
9. 3. 2010 6:55
Porovnání Aktuálně.cz ukazuje, že výnos z doměřených daní neklesá
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Počet daňových kontrol za uplynulé desetiletí výrazně klesl. Přesto se to neprojevilo na výši dodatečně vybraných daní. Statistiky totiž ukazují, že průměrný "výnos" z jedné kontroly stále roste.

Kontroly se v posledních letech ještě více než dříve zaměřují hlavně na rizikové a významnější daňové poplatníky. Tím sice roste náročnost kontrol, takže úřady jich nestihnou tolik jako dřív, ale současně se zvyšuje i pravděpodobnost vyšší doměřené daně.

Vyplývá to z porovnání, které na základě statistik České daňové správy uskutečnil online deník Aktuálně.cz. Údaje zahrnují kontroly za všechny typy daní u fyzických i právnických osob.

Ani ne polovina kontrol oproti roku 2000

V loňském roce uskutečnily finanční úřady 79 613 kontrol, z toho 19 272 u daně z příjmů fyzických osob a 10 854 u daně z příjmů právnických osob.

Na základě kontrol bylo vloni doměřeno celkem 4,627 miliardy korun - vedle daní z příjmů jsou zahrnuty i doměrky dalších daní, zejména DPH.

V roce 2000 přitom úřady uskutečnily téměř 187 tisíc kontrol, v roce 2001 přes 174 tisíc. Každý rok postupně klesá jejich počet, v roce 2008 proběhlo pouze 86 tisíc kontrol.

Pro představu: Jen v oblasti daní z příjmů musely finanční úřady za zdaňovací období roku 2007 zpracovat přes 2,34 milionu přiznání od fyzických osob a přes 320 tisíc přiznání od právnických osob.

Hodnota doměřených daní ale neklesá, pohybuje se nahoru i dolů. Nejvyšší - 7,3 miliardy korun - sice pochází z roku 2000, druhá nejvyšší však byla zaznamenána v roce 2008 a třetí v roce 2006. Nejnižší částka - necelých 3,9 miliardy - byla doměřena za rok 2005, druhá nejnižší pak vloni (zmíněných 4,627 miliardy).

Vedle doměřených daní (tedy příjmu pro státní rozpočet) bývá výsledkem kontrol i snížení ztráty u daní z příjmů, kterou poplatníci uvedli v původním daňovém přiznání. Například jen v roce 2006 snížily finanční úřady poplatníkům tuto vykázanou ztrátu o 3,18 miliardy korun.

Specialisté na náročné případy

Kromě běžných kontrol dochází od roku 2000 také ke specializovaným daňovým kontrolám, které provádějí zvláštní oddělení na vybraných finančních úřadech.

Speciální kontroly se zaměřují hlavně na pět skupin poplatníků. Jde o subjekty s vysokým obratem, subjekty působící v neobvyklých a specifických oborech, subjekty, jejichž kontrola je extrémně časově a odborně náročná, a subjekty zapojené do významných řetězců (ekonomicky a personálně propojené). Zvýšenou pozornost věnovali kontroloři i podnikům, čerpajícím investiční pobídky.

Tyto speciální kontroly přinášejí do státního rozpočtu řádově stamiliony korun. Za rok 2008 šlo sice "jen" o 240 milionů, ale o rok dříve o 655 milionů a v roce 2006 pak o 545 milionů korun doměřených daní.

Nejde jen o kontroly

Vedle klasických kontrol provádějí finanční úřady také takzvaná místní šetření a vytýkací řízení.

Místním šetřením nejčastěji ověřují nárok na nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty. Jejich počet se zásadně nemění, v posledním desetiletí jde každý rok zhruba o 105 až 120 tisíc případů. Doměřená daň se pohybuje mezi jednou až dvěma miliardami ročně.

V posledních třech letech však výrazně klesl počet takzvaných vytýkacích řízení. Jejich cílem je odstranit pochybnosti finančního úřadu o správnosti, úplnosti či pravdivosti údajů uvedených v daňovém přiznání.

Zatímco v letech 2000 až 2006 se počet těchto řízení pohyboval kolem 85 tisíc ročně, v roce 2007 klesl na přibližně 60 tisíc a v roce 2008 dokonce na 35 tisíc.

Podle údajů z výročních zpráv a vyjádření několika úředníků jde o pozitivní trend. Důvodem poklesu je hlavně přesun k neformálnosti těchto řízení, která pak nejsou ve statistikách evidována. Typickým příkladem je telefonní domluva úředníka s poplatníkem - fyzickou osobou, následovaná krátkou schůzkou na úřadě, kde poplatník odstraní formální nedostatky v přiznání nebo doplní chybějící údaje.

Kdy čekat kontrolu

Kromě výše uvedených případů speciálních kontrol (propojené subjekty, specifické obory podnikání a podobně) existují také další "typické" skupiny poplatníků, na něž se kontroloři programově zaměřují.

Podle vyjádření pracovníků finančních úřadů je podezřelá zejména dlouhodobě vykazovaná ztráta, nadměrné odpočty DPH nebo značné a nedostatečně vysvětlené výkyvy v hospodářských výsledcích.

Kontrola je pravděpodobnější také u podnikatelů, kde finanční úřad už v minulosti objevil nedostatky. Důvodem zvýšené pozornosti bývá také hodnověrný podnět zvenčí, typicky tedy "udání" od konkurenta.

Pravděpodobnost kontroly je naopak nízká, pokud podnikatel vykazuje hospodářské výsledky srovnatelné s průměrem v daném oboru a podává přiznání včas a bez nedostatků.

O tom, že pozornost berního úředníka hrozí mnohem více poplatníkům registrovaným v menších městech než v krajských metropolích a Praze, jsme psali v samostatném článku. Zatímco podnikatele v Pacově na Vysočině kontroluje tamní finanční úřad v průměru každé čtyři roky, do firmy se sídlem v Praze 10, v Praze-Modřanech nebo v Pardubicích zavítá kontrola jednou za sto let.

Foto: Ludvík Hradilek
Čtěte také:
Obrana vůči berňáku bude snadnější. Ale pozor na dopisy
Daňový portál zapomněl na Ostravu. Stát to neřeší
Daň z nemovitostí už zaplatí všichni. I za nové byty
Daňové ráje najdete i v Česku. Stejně jako pekla
 

Právě se děje

Další zprávy