Proč další změna?
Podle nejaktuálnějších údajů České správy sociálního zabezpečení z konce roku 2020 bylo v zaměstnaneckém poměru celkem 169 914 starobních důchodců. Přitom počet starobních důchodců se samostatnou výdělečnou činností, která zakládala účast na důchodovém pojištění, dosáhl téměř 34 tisíc osob.
Vzhledem k tomu, že má Česko přes 2,3 milionu starobních důchodců, je tedy podíl těch, kteří dál pracují, poměrně nízký. Ministerstvo proto chce důchodce navrhovanými změnami motivovat, aby na trhu práce zůstali déle.
- "Zavedením slevy na pojistném pro pracující starobní důchodce dojde k jejich okamžité finanční podpoře, a to měsíčně, což přispěje k celkové finanční soběstačnosti a zajistí lepší sociální podmínky starobním důchodcům a jejich rodinám," uvádí ministerstvo.
Podle úřadu tak bude na rozdíl od současné právní úpravy ta navrhovaná efektivnější co do pomoci seniorům, finanční podpora bude významnější a okamžitá, a zvýší se tak i jejich kupní síla.
Úřad si od návrhu slibuje i to, že více důchodců na trhu práce pomůže firmám v době zvýšené poptávky po zaměstnancích. Zaměstnavatelé ovšem musí počítat se zavedením nových povinností souvisejících s administrací slev na pojistném. "Některých jiných povinností, konkrétně povinnosti vést důchodovou evidenci, je naopak řešení zbavuje - v tomto směru je tedy návrh neutrální," podotýká tiskové oddělení ministerstva.
- Změna je ovšem zároveň dalším zásahem do státního rozpočtu. Návrh totiž uvádí, že dojde ke snížení příjmů z pojistného na důchodové pojištění ve výši 4,5 miliardy korun ročně. "Bude to ale kompenzováno nižšími výdaji na důchody, přičemž dlouhodobě se tyto efekty vyrovnají," avizuje ministerstvo.