Zhruba desetina Čechů nevystačí s měsíčním příjmem a nečekané výdaje jsou pro ně velký problém. Právě jim jsou určeny sociální dávky, které vycházejí ze životního a existenčního minima. Ty se ovšem už sedm let navzdory zvyšujícím se cenám nezměnily a i poslední pokus ministerstva sociálních věcí na úpravu jejich výše vláda v pondělí smetla. Podívejte se na přehled toho, co všechno se od nich v českém sociálním systému odvíjí.
Příspěvek na živobytí
- Životní a existenční minima ovlivňují také dávky hmotné nouze. Jedním z nich je příspěvek na živobytí.
Nárok na něj vzniká osobě či rodině, pokud po odečtení nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny "částky živobytí". Částka živobytí je podle zákona stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností.
Hodnotí se především možnost zvýšení příjmu vlastní prací případně i prodejem nebo jiným využitím majetku. Částka živobytí se však odvíjí právě od částek existenčního a životního minima.
Takže, když jste aktivní a zapojíte se třeba do veřejných prací a odpracujete alespoň 30 hodin, můžete dostat i něco málo přes čtyři tisíce korun. Je to částka životního minima (3 410 korun) plus 605 korun navíc za snahu. Když neděláte nic, dostanete jen existenční minimum ve výši 2 200 korun.
Příjmy se sice standardně hodnotí za poslední tři měsíce, ale v případě náhlého poklesu příjmu to není nutné a můžete o něj požádat hned.