Praha - Minimální mzda by se od ledna měla zvýšit více, než se vláda a odbory původně dohodly se zástupci zaměstnavatelů. Při čtvrtečním jednání tripartity to řekl předseda vlády Bohuslav Sobotka z ČSSD. Nejsilnější vládní strana prosazuje zvýšení o 700 korun měsíčně na 9200 korun.
Vláda může podle zákoníku práce upravovat minimální mzdu svým nařízením. Až tak učiní, nebude tedy potřeba "potvrzení" Poslaneckou sněmovnou.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v červnu na tripartitě původně dohodli na zvýšení o 500 korun. „Jde o jasné porušení dohody sociálních partnerů,“ reagoval na nynější Sobotkův plán Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Podle neoficiálních výkladů vyjednala ČSSD vyšší růst minimální mzdy v rámci koalice, když na funkci eurokomisaře podpořila Věru Jourovou, kandidátku ANO.
Minimální mzdu pobírají podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí zhruba dvě procenta pracujících, tedy kolem 100 tisíc lidí. Zvýšení minimální mzdy má přesto význam pro mnohem více pracovníků. Současně totiž vzrostou i úrovně zaručené mzdy, tedy minimální tarify pro jednotlivé skupiny profesí. Výjimkou je nepodnikatelská sféra, odměňovaná podle platových tabulek.
Obrátí se to proti lidem
"Podnikatelé s dalším zvýšením minimální mzdy zásadně nesouhlasí. Již na červnové tripartitě, na níž bylo odsouhlaseno zvýšení minimální mzdy pro rok 2015, jsme jasně řekli, že 9000 korun je pro nás hraniční suma," uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Zástupci zaměstnavatelů upozorňují na to, že zvýšení minimální mzdy by mohlo způsobit problémy při udržení zaměstnanosti v řadě podniků, vyšší podíl zaměstnanců s nízkými příjmy je navíc soustředěn v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti.
„Je paradoxem, že vláda připravuje nástroj na podporu a udržení zaměstnanosti v souvislosti s očekávanými dopady ekonomických sankcí vůči Rusku na české podniky, jako je například kurzarbeit, a na druhé straně přichází s dalším navýšením minimální mzdy,“ říká Hanák.
Zvýšení minimální mzdy podle něj pocítí zejména podniky a obory, pro které je cenová hladina pro udržení konkurenceschopnosti klíčová a jejichž marže jsou již nyní nízké.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zdůvodňuje návrh na zvýšení minimální mzdy tím, že výdělek by měl stačit na živobytí, aby k němu zaměstnaní lidé nemuseli pobírat ještě dávky. Čistá minimální mzda sice podle něj pokryje výživu a výdaje na základní potřeby, ale ne všechny náklady na bydlení. Podle podkladů pro tripartitu tak lidé často žádají právě o příspěvek a doplatek na bydlení.
Až na 10 tisíc korun
Zatímco za vlád vedených ODS se minimální mzda od roku 2007 prakticky nezvyšovala, loni v srpnu ji vláda Jiřího Rusnoka zvýšila o 500 korun na 8500 korun. Po nástupu současné koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL se vláda s odboráři a zaměstnavatelskými svazy dohodla na dalším růstu o 500 korun – ke zvýšení na 9000 korun měsíčně mělo dojít od ledna 2015.
V koaliční dohodě se vládní strany zavázaly, že po projednání v tripartitě bude vláda postupně minimální mzdu zvyšovat, aby se přiblížila 40 procentům průměrné mzdy, tedy zhruba deseti tisícům korun.
Po zvýšení na 9200 korun přesáhne poměr minimální mzdy k průměrné 36 procent.
Zvyšování zastavil Nečas
Zatímco vlády vedené ČSSD zvyšovaly minimální mzdu každý rok, někdy dokonce dvakrát, po nástupu kabinetu Mirka Topolánka (ODS) se růst zastavil.
Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) krátce po svém nástupu jen zaokrouhlil minimální mzdu na nynějších 8000 korun, což od ledna 2007 znamenalo zvýšení o pouhých 45 korun měsíčně. Podle Nečase však lidem zůstalo více peněz než dříve, a to díky zvýšení daňových slev a zavedení bonusu na dítě.
Současné zvýšení je kompromisem mezi požadavky odborů a zástupců zaměstnavatelů. Zatímco odbory požadovaly růst o více než tisícikorunu, firmy na tripartitě naopak tlačily na co nejmenší zvýšení, nebo ještě lépe zachování dosavadní úrovně.
Odboráři poukazovali na inflaci a celkový růst životních nákladů. Zástupci zaměstnavatelů i Nečasova vláda však argumentovali, že zvýšení minimální mzdy by se obrátilo proti zaměstnancům - firmám by vzrostly náklady, což by v době krize mohlo vést k dalšímu propouštění.
Od roku 2013 tak Nečasova vláda schválila jen zrušení dřívějších snížených sazeb minimální mzdy pro určité skupiny zaměstnanců. Nyní pro ně už platí stejné minimum jako pro ostatní, zatímco dříve mohli například mladiství zaměstnanci dostávat jen 80 procent základní sazby minimální mzdy a lidé ve věku 18 až 21 let - během prvního půl roku v jejich prvním zaměstnání - jen 90 procent.
Nejen pro lidi s nejnižší mzdou
Minimální mzdu pobírají podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí zhruba dvě procenta pracujících, tedy kolem 100 tisíc lidí. Pro většinu zaměstnanců však platí mnohem vyšší minimum - takzvaná zaručená mzda. I tyto částky se zřejmě automaticky zvýší.
Zaručená mzda je odstupňována podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi stupňů, nazývaných také minimální mzdové tarify.
Například popelář nyní musí dostat alespoň 9400 korun, pokladní v supermarketu nebo servírka nemůže brát méně než 10 400 korun, zdravotní sestra si má vydělat alespoň 11 400 korun a ředitel společnosti přinejmenším 17 000 korun.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
