"O podané ústavní stížnosti dosud nebylo Ústavním soudem ČR rozhodnuto. Na postoji České pošty, že postupovala v souladu s platnou legislativou, se nic nemění," sdělil pro on-line deník Aktuálně.cz mluvčí České pošty Matyáš Vitík.
Státní podnik ve stížnosti mimo jiné napsal, že s ohledem na bezprecedentní rozhodnutí NS má za to, že podání ústavní stížnosti je namístě i s ohledem na celospolečenský zájem na řešení této otázky.
Nejvyšší soud dal loni za pravdu muži, který pracoval jako řidič pro Českou poštu v Olomouckém kraji, a to za mzdu 18 080 Kč. Zcela identická pozice, ovšem v Praze, byla odměňována o více než 3000 korun štědřeji. Zaměstnanec úspěšně žádal o zpětné dorovnání mzdy, které přesáhlo 100 000 korun.
Mluvčí České pošty nechtěl blíže komentovat, zda Česká pošta po verdiktu soudu změnila odměňování pracovníků v hlavním městě a regionech. "Česká pošta vždy nabízela, nabízí a stále bude nabízet mzdové podmínky podle platné legislativy," uvedl Vitík.
Pošta rozdílné mzdy hájila tím, že do jejich výše se promítají jednak předpoklady a požadavky pro výkon práce, jednak podmínky jednotlivých pracovišť. Práce řidiče v Praze je podle ní složitější, odpovědnější a namáhavější, například s ohledem na velikost regionu a rozmístění provozu do několika částí a budov.
Česká pošta také tvrdila, že odměňování zohledňuje i reálnou výši mezd a životních nákladů v Praze. Jenže jak upozorňují právníci, zákoník práce na tento faktor nepamatuje. Naopak klíčová je věta, že "za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody". Tímto článkem zákoníku práce argumentoval i NS.
Pro Aktuálně.cz na to upozornil například advokát David Šupej z kanceláře Sedláková Legal. Legislativa podle něj říká, že peníze náleží za práci stejné hodnoty z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, ale externí náklady zaměstnance se do žádného z paragrafů nepromítají. Podle něj tak NS nemohl rozhodnout jinak, protože je zákoník zkrátka takto napsaný.
Obdobně se vyjádřila také advokátka Klára Valentová z kanceláře Vilímková Dudák & Partners. "Rozhodnutí soudu není nijak zvlášť překvapivé. Zdůvodnění v tom smyslu, že vnější sociálně-ekonomické podmínky nejsou kritériem pro určení výše mzdy, se objevuje v odborných stanoviscích a komentářích již poměrně dlouho, a dokonce v minulosti v obdobném případě padla i pokuta ze strany inspektorátu práce," sdělila.
Oproti tomu právník a zakladatel webu Dostupnýadvokát.cz Ondřej Preuss už v minulosti pro Aktuálně.cz uvedl, že jde spíš o otrocké sledování textu zákona. NS podle něj měl zvážit argumenty České pošty a vypořádat se s objektivními důvody danými ekonomickou realitou.
Podle něj to vlastně naopak může vést k diskriminaci pracovníků v regionech či místech, kde je prostě objektivně obtížnější vyjít s výplatou. "Nejde o možnost navštívit operu či luxusní bar, ale prostě o možnost uhradit nájem," řekl.
Spor o náročnost práce
Jeden z dalších případů o údajné platové diskriminaci - nikoliv ale z hlediska nerovných platů v regionech - se nedávno dostal až k Soudnímu dvoru Evropské unie. Ten řešil, zda se pracovníci britského řetězce Tesco mohou při stížnosti na nižší plat, než jaký pobírají kolegové, odvolávat na evropské právo. Unijní soud se přiklonil na stranu zaměstnanců, nikoliv firmy.
Zhruba 6000 zaměstnanců britského řetězce zažalovalo svého zaměstnavatele, společnost Tesco, nejprve u soudu pro pracovní právo ve Watfordu poblíž Londýna. Tvrdili, že od února 2018 nedostávají stejné peníze za stejnou práci pro stejného zaměstnavatele, což odporuje britskému a unijnímu právu. Jednalo se převážně o ženy, které pracují hlavně v obchodě. Vadilo jim, že dostávají méně než zaměstnanci v distribuci, což bývají častěji muži.
Podle Šupeje ale z rozhodnutí také vyplývá, že to, zda má vykonávaná práce stejnou hodnotu, je skutková otázka, kterou má s ohledem na okolnosti posoudit vnitrostátní soud. "Mně osobně z toho nevyplývá, že by Soudní dvůr EU přímo řekl, že práce prodavaček a skladníků je stejná nebo stejné hodnoty, a proto mají nárok na stejnou odměnu v práci," upozornil s odkazem na rozsudek lucemburského soudu.
28 tisíc pro pokladní v Lidlu? Mzda není to jediné, učitelé do obchodů neprchnou, říká Dombrovský (video z roku 2018)
