Index EIGE ukazuje, jak daleko má EU a její členské státy k dosažení genderově rovné společnosti. Hodnotí celkem šest oblastí - práce, peníze, vzdělávání, čas, rozhodování a zdraví. Česko si vede nejlépe v poslední zmíněné kategorii, z maximálního počtu sta bodů zde dosáhlo 86,3. V porovnání s ostatními státy jde nicméně stále o jedno z nejnižších skóre. Index rovněž měří násilí na ženách, avšak jako přidruženou oblast, která nemá vliv na konečný výsledek.
Celkově Česko skončilo s 56,2 bodu na 23. místě, oproti loňsku si tak pohoršilo o dvě příčky a skóre je o 11,7 bodu nižší než průměr zemí unijního svazku. Nejhůře ČR dopadla v oblasti rozhodování (27,7 bodu), což vedoucí platformy Byznys pro společnost Daniela Němcová označuje za alarmující. "V praxi to znamená, že Češky nejsou zastoupeny v téměř žádných rozhodovacích pozicích v politice, ekonomice, vědě, médiích či ve sportu," domnívá se Němcová.
Co jednotlivé kategorie indexu měří:
1) Práce sleduje počet žen a mužů zaměstnaných s plnými či částečnými úvazky a segregaci na trhu práce s ženskými a mužskými obory.
2) Peníze sledují rovnost žen a mužů v oblasti výdělků a příjmů (včetně například výše důchodů) a jejich ohrožení chudobou.
3) Vzdělávání sleduje počet žen a mužů s vysokoškolským vzděláním a segregaci ve studijních oborech.
4) Čas sleduje čas, který ženy a muži věnují péči o domácnost, děti, starší příbuzné či postižené, a také čas věnovaný sportu, kultuře či dobrovolnictví.
5) Rozhodování sleduje podíl zastoupení žen a mužů ve vládě, parlamentu a zastupitelstvech i ve vedení médií či velkých firem.
6) Zdraví sleduje vnímání zdraví (tedy míra spokojenosti se svým zdravotním stavem), naději dožití a střední délku života prožitou ve zdraví.
Platforma Byznys pro společnost se velkým i malým firmám snaží pomáhat kromě jiného i s rozvojem diverzity, tedy například právě rovného zastoupení zaměstnanců a zaměstnankyň. Jako příklad firmy, kde se to daří, Němcová uvedla společnosti Velux, kde si dali například za cíl dosáhnout 45procentního zastoupení žen v managementu do roku 2030, nebo Microsoft Česká republika a Slovensko.
Ředitelka lidských zdrojů v tomto podniku Klára Žižková sdělila, že například zaměstnankyním vracejícím se z rodičovské dovolené napomáhají tím, že jim dorovnávají základní plat o hodnotu průměrného navýšení za dobu jejich absence.
Podle Němcové teď ale zlepšení situace v českých firmách brání také koronavirová pandemie, během které se podle ní ještě více ukázalo, že to jsou ženy, kdo v mnohem větší míře zastává roli pečovatelek. "Ženy pečují, ale u rozhodování o bezpečnostních opatřeních a řešení zásadních témat aktuálního fungování společnosti chybí," uvedla Němcová pro on-line deník Aktuálně.cz.
Tento týden zveřejněná data ministerstva práce pro projekt KVASAR (Kvalita systému akreditací a rekvalifikací) navíc ukázala, že zatímco ještě v březnu byl počet nezaměstnaných žen a mužů srovnatelný, od dubna, kdy se začaly projevovat důsledky pandemie, se tempo růstu nezaměstnanosti žen zvyšuje. Koncem listopadu jich bylo bez práce o 8000 více ve srovnání s druhým pohlavím.
Pozn.: Work (práce), money (peníze), knowledge (vzdělávání), time (čas), power (rozhodování) a health (zdraví)
Šafařík: Stát má jít příkladem
Postavení žen v pracovní oblasti má pomoci zlepšit také stát, a to skrze takzvanou strategii rovnosti žen a mužů na léta 2021-2030, kterou by měla vláda projednat na začátku příštího roku. "Balík" opatření, mezi nimi například podporu diverzity ve státní správě nebo zpracování návodu pro velké obchodní společnosti k podpoře vyšší účasti žen ve svých orgánech, vypracoval Odbor rovnosti žen a mužů, což je vládní orgán.
V jeho čele stojí Radan Šafařík, podle kterého je zarážející například to, že zastoupení žen v Poslanecké sněmovně od roku 1996 vzrostlo jen o sedm procent, v současné době tvoří poslankyně 22 procent z celkového počtu členů PS.
"Ženy jsou přitom u nás stejně vzdělané jako muži, v posledních letech dokonce tvoří stále výraznější většinu absolventů vysokých škol. Pro rozhodovací pozice mají stejné předpoklady jako muži," upozornil také Šafařík, podle nějž navíc ve společnosti stále panují genderové stereotypy, tedy představa, že ženy do politiky či vysokých funkcí nepatří. V odstraňování nerovností by podle něj měl jít stát jakožto největší zaměstnavatel soukromému sektoru příkladem.
Nedostatek flexibilních úvazků
Na vysoké procento držitelek vysokoškolského diplomu upozornila i Němcová. Statistiky ministerstva školství ukazují, že tvoří zhruba 60 procent všech vysokoškolsky vzdělaných osob v ČR.
"Ženy jsou kvalifikovanější na trhu práce, bohužel s narozením dětí čelí nízké míře zaměstnanosti. Ta je dána nedostatkem zařízení služeb péče o děti mladších tří let, dětských skupin a jeslí, a dále nedostatkem flexibilních pracovních úvazků," doplnila.
Z dat Evropského statistického úřadu (Eurostat) z letošního března pak vyplynulo, že ženy vydělávají v Česku průměrně stále výrazně méně než muži. Jejich průměrný hrubý hodinový výdělek je o 20,1 procenta nižší.
Podle socioložky Aleny Křížkové a sociální antropoložky Marie Heřmanové, které obě působí v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR, je patrná nízká reprezentace žen nejen v politických funkcích, ale i v dalších orgánech státní správy, třeba v České národní bance, kde je bankovní rada tvořena jen muži, nebo v třináctičlenné Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, v níž aktuálně zasedají čtyři ženy.
Ani Evropská unie jako celek si podle EIGE ale nevede nejlépe. V celkovém skóre si polepšuje v průměru o jeden bod za dva roky. Takovým tempem se evropská společnost podle propočtů EIGE dočká genderové rovnosti za více než 60 let.
Index genderové rovnosti pro rok 2020 (100 bodů = naprostá rovnost)
| Švédsko | 83,8 |
| Dánsko | 77,4 |
| Francie | 75,1 |
| Finsko | 74,7 |
| Nizozemsko | 74,1 |
| Velká Británie | 72,7 |
| Irsko | 72,2 |
| Španělsko | 72 |
| Belgie | 71,4 |
| Lucembursko | 70,3 |
| Evropská unie | 67,9 |
| Slovinsko | 67,7 |
| Německo | 67,5 |
| Rakousko | 66,5 |
| Itálie | 63,5 |
| Malta | 63,4 |
| Portugalsko | 61,3 |
| Lotyšsko | 60,8 |
| Estonsko | 60,7 |
| Bulharsko | 59,6 |
| Chorvatsko | 57,9 |
| Kypr | 56,9 |
| Litva | 56,3 |
| Česko | 56,2 |
| Polsko | 55,8 |
| Slovensko | 55,5 |
| Rumunsko | 54,4 |
| Maďarsko | 53 |
| Řecko | 52,2 |
Zdroj: Evropský institut pro genderovou rovnost
