Koaliční neshody ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, slábnoucí většina ve Sněmovně a nakonec předčasný konec vlády Petra Nečase zamotal daňovými plány z dílny exministra financí Miroslava Kalouska. Část jeho návrhů nakonec prosadila vláda vedená Jiřím Rusnokem. S vlastními plány nyní přichází rodící se koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
Které ze změn byly nakonec opravdu schváleny a platí už pro příjmy za rok 2013, z nichž budeme podávat daňové přiznání v první polovině roku 2014? Které změny začnou platit pro příjmy za rok 2014? A které nakonec neprošly? Online deník Aktuálně.cz vám přináší praktický přehled včetně odkazů na podrobnější články.
Příjmy za rok 2013 (daňové přiznání na začátku roku 2014)
První skupina změn platí už pro příjmy za rok 2013 a prosadila je ještě Nečasova vláda. Naplno se projeví v daňovém přiznání podávaném v první polovině roku 2014.
Lidé s nejvyššími příjmy
Lidé s příjmy nad čtyřnásobek průměrné mzdy - tedy zhruba nad 100 tisíc korun měsíčně - zaplatí státu výrazně více než dosud. Jednak odvedou takzvaný solidární příspěvek, jednak se jich dotkne zrušení stropů pro odvody na zdravotní pojištění.
Kdo má na výplatní pásce 150 tisíc hrubého, odvede státu a pojišťovnám zhruba osm tisíc korun měsíčně víc oproti roku 2012. A například topmanažer s půlmilionovou hrubou měsíční mzdou přijde o zhruba 50 tisíc korun měsíčně.
Vedle samotného solidárního příspěvku ve výši sedmi procent (z příjmů nad tuto hranici) čeká lidi s vysokými příjmy ještě jedna povinnost: Sami si budou muset podávat daňové přiznání. Samozřejmě že mohou využít služeb daňových poradců, ovšem za jejich služby - na rozdíl od služeb účetních svého zaměstnavatele - budou muset platit.
Živnostníci a další OSVČ
Pokud osoby samostatně výdělečně činné využijí takzvané výdajové paušály, nebudou moci současně uplatnit daňové slevy na dítě a na manžela či manželku. Zůstane však zachována možnost využívat další úlevy jako základní slevu na poplatníka, slevy pro tělesně postižené nebo možnost odečítat úroky z úvěru na bydlení od daňového základu.
Při souběhu příjmů z více druhů činností, přičemž u některých poplatník bude využívat paušál a u některých ne, bude nárok na daňové úlevy zachován, pokud součet dílčích základů, u kterých byly paušály uplatněny, není vyšší než 50 procent celkového základu daně.
Samotná výše paušálů se nakonec nemění, přestože ministr Kalousek původně navrhoval jejich výrazné snížení na úroveň roku 2004.
U činností spadajících do paušálů ve výši 40 a 30 procent (svobodná povolání, autorské honoráře či příjmy z pronájmu) je však nově půjde využít pouze u příjmů nepřesahujících dva miliony korun.
Čtěte podrobněji: Náhrada za minimální daň: O jaké výhody přijdou OSVČ?
Důchodci s vlastními příjmy
Další novinka se letos dotýká důchodců, kteří kromě penze mají i další zdanitelné příjmy. Nečasova vláda prosadila, že výdělečně činní příjemci starobních důchodů si již nebudou moci od daně z příjmů odečítat základní slevu na poplatníka v roční výši 24 840 korun.
V praxi si tak připlatí tisíce korun na dani z příjmů. Vedle důchodců pracujících jako zaměstnanci či brigádníci se tato novinka týká i živnostníků a dalších OSVČ, tedy například i penzistů s příjmy z pronájmu nebo malé fotovoltaické elektrárny na střeše vlastního domu.
Toto "úsporné opatření" se však nevztahuje na invalidní důchody (případně sirotčí či vdovské).
Další změny roku 2013
Pro úplnost ještě doplňme, že už od ledna 2013 stouply sazby daně z přidané hodnoty ze 14 na 15 procent a z 20 na 21 procent. Sazba daně z převodu nemovitostí stoupla od ledna 2013 ze tří na čtyři procenta.
Příjmy za rok 2014 (daňové přiznání na začátku roku 2015)
Druhá skupina změn je součástí „balíčku" prosazeného nakonec jako zákonné opatření Senátu. Formálně jej připravila Rusnokova vláda (ministr financí Jan Fischer), ale vychází z Kalouskových návrhů, které nestihla přijmout rozpuštěná Sněmovna.
Začínají platit počínaje příjmy za rok 2014, projeví se tak nejpozději v daňovém přiznání podávaném na začátku roku 2015.
Převod nemovitostí
Dosavadní daň z převodu nemovitostí je od ledna 2014 nahrazena daní z nabytí nemovitostí. Sazba daně se oproti současnému stavu nemění - zůstává čtyřprocentní
I po lednu 2014 zůstane pravidlo, že kupující za odvod daně pouze ručí, pokud ji nezaplatí prodávající. Smluvní strany si nicméně nově mohou zvolit, že poplatníkem daně bude nabyvatel.
Končí nutnost pořizování znaleckého posudku u staveb pro bydlení a rekreační účely. Finanční úřad má nově vyměřit poplatníkovi daň ve výši tří čtvrtin ceny místně obvyklé. Plátce, který s tím nebude spokojen, si může nechat znalecký posudek zpracovat a platit daň na jeho základě, pokud je pro poplatníka výhodnější. Náklady na pořízení posudku se navíc mohou nově odečítat ze základu daně.
Omezit se má také rozsah písemností, jež musí poplatníci k daňovým přiznáním přikládat. Lidé také budou moci nově dodat přílohy pouze ve formě prosté kopie v listinné nebo elektronické podobě.
Čtěte podrobněji: Daň z převodu nemovitostí se změní, potvrdili poslanci
Dědická daň
Od ledna 2014 končí i zbytek dosavadní dědické daně. Díky tomu mohou ušetřit desítky tisíc korun lidé, kteří budou dědit po vzdáleném příbuzném nebo po člověku, s nímž nejsou příbuzní ani s ním společně nežili.
Zrušení dědické daně pomůže také firmám. Od Nového roku totiž od ní budou osvobozeny i právnické osoby, které ji dosud - až na výjimky jako neziskové organizace - musely platit ve standardní výši.
Absence dědické daně však může být jen dočasná. Vítěz předčasných voleb, ČSSD, ji totiž plánuje obnovit.
Čtěte podrobněji: Dědická daň končí, lidé i firmy ušetří desítky tisíc
Darovací daň
Až trojnásobně vzroste od ledna 2014 darovací daň. Nejvýraznější růst postihne „menší" dary v řádech stovek tisíc korun. Ještě více než fyzické osoby si připlatí firmy.
Darovací daň v dosavadním pojetí končí, od ledna přejde pod daň z příjmů. Namísto dosavadního pásmového zdanění (sazby od sedmi do 40 procent z hodnoty daru) se uplatní jednotná sazba 15 procent u fyzických osob nebo 19 procent u právnických osob.
Na osvobození příbuzných a dalších osob z takzvané první a druhé skupiny se nic nemění. Daň nemají platit ani neziskové organizace.
Přechodem darovací daně pod běžnou daň z příjmů se mění také termín pro podání daňového přiznání. Bude se řídit standardními termíny pro daň z příjmů, přiznání tedy v zásadě stačí podat do 1. dubna následujícího roku. Dosud platila pro darovací daň lhůta jeden měsíc.
Odpočet darů
Příjemnější změnu přináší „daňový balíček" některým dárcům. Od roku 2014 se zvyšuje maximální limit pro odpočet darů na veřejně prospěšné účely.
U fyzických osob stoupne limit odpočtu z dosavadních deseti na patnáct procent základu daně, u právnických osob se sjednotí na deseti procentech.
Příležitostné příjmy
Další změna potěší všechny, kdo si nepravidelně přivydělávají například prodejem přebytků z vlastní zahrady nebo malých polí. Limit pro daňové osvobození příjmů z příležitostné činnosti se totiž od ledna 2014 zvýší z nynějších dvaceti na třicet tisíc korun ročně.
Vyšší hranici osvobození ale mohou využít nejen lidé s přivýdělky z pěstitelství či chovatelství. Týká se všech příjmů z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem.
Cenné papíry
Další výrazná změna se týká lhůty pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů. Takzvaný časový test se prodlouží z šesti měsíců na tři roky.
Na druhou stranu současně začne platit roční limit 100 tisíc korun pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů, které nejsou součástí obchodního majetku - tedy nezávisle na splnění časového testu.
Chystané změny od roku 2015
Další body z původní Kalouskovy daňové reformy, například zrušení výpočtu daně z takzvané superhrubé mzdy nebo omezení odpočtu u hypoték, mají podle už dříve schváleného zákona začít platit až počínaje příjmy za rok 2015. Nová vláda tedy bude míst dost času na jejich změnu nebo zrušení.
Z připravených změn nakonec úplně vypadlo zrušení daňového zvýhodnění stravenek. S plánem totiž Kalousek narazil už v roce 2011 při schvalování reformy ve Sněmovně, kde proti "zrušení stravenek" hlasovala vedle opozice i část vládní koalice, konkrétně Věci veřejné i část ODS. Současně ale nakonec neprojde ani zaměstnanecký paušál ve výši 3000 korun ročně, který měl nahradit právě zrušení daňových výhod u stravenek a dalších benefitů.
Rodící se vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL plánuje prosadit vlastní daňové změny. Pro příjmy za rok 2014 už to nestihne, poprvé by se tedy měly týkat daní za rok 2015.
Skončit má výpočet daně z takzvané superhrubé mzdy. Lidé s nejvyššími příjmy budou i nadále platit vyšší sazbu daně - solidární příspěvek bude zřejmě nahrazen klasickým progresivním zdaněním. Další omezení zřejmě čekají živnostníky a další OSVČ.
Od roku 2015 se má postupně zvýšit daňová sleva na druhé a další dítě. Důchodcům se také vrátí možnost odečítat si základní slevu na poplatníka.
Ve hře je zavedení třetí sazby DPH (zřejmě pětiprocentní na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu).
O těchto i dalších daňových plánech však koaliční smlouva hovoří většinou hodně obecně, žádný konkrétní návrh ještě zdaleka není hotov. Sněmovna by pak o něm mohla hlasovat během roku tak, aby změny začaly platit od ledna 2015 (nikoliv pro přiznání za rok 2014).
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady!
